V tomto období prožívá volejbal v Československu nebývalý rozmach a to především zásluhou organizace SOKOL. Předchozí řevnivost mezi ČOS a ČVBS je ukončena v roce 1933 podpisem smlouvy o spolupráci. Díky široké členské základně, kvalitnímu materiálnímu a organizačnímu zázemí se okamžitě formují silná sokolská družstva, která po masovém zapojení do svazových soutěží začínají konkurovat dosud neporazitelným vysokoškolským týmům z Prahy a po roce 1934 přebírají jejich dosavadní primát. V roce 1931 pořádá ČVBS první Mistrovství ČSR v kategorii žen a od roku 1933 již také pod nadvládou sokolských celků. Ty získávají současně mezinárodní úspěchy v podobě prvenství na Přeborech svazu slovanského sokolstva v odbíjené, pořádaných v ČSR, Jugoslávii a Bulharsku.
1930
Ještě v tomto roce považuje jeden z průkopníků „amerických her“ v ČSR František M. Marek volejbal za sport pouze rekreační, jak to dokládá výňatek z článku „Doplňující cvičení athletů“, otištěný v č. 45 týdeníku STAR: „Myslím, že pro pravou závodivost mu přeci jen schází ten hlavní prvek, to jest styk hráče s hráčem, boj o míč. Volley-ball svým založením, původem a stylem zůstane přeci jen hrou rekreační. Čím více technicky je lepší, tím méně je zajímavý, tím méně je divákům přístupný. Vyhovuje svým spádem hlavně mládeži do 15 let, ženám, dívkám a starším hráčům, kteří nemohou již stačit v pohybu a rušnosti her druhých“.
1931
ČVBS pořádá první ročník Mistrovství republiky v kategorii žen a první titul získávají hráčky pražského Volleyballového a basketballového odboru vysokoškolského sportu (VBVS). Pořadatelem společného finále mužů a žen jsou Pardubice a sehráno je v jednom ze zářijových víkendů na 6 travnatých kurtech městského stadionu. V soutěži mužů startuje 11 družstev (po 4 z Čech a Moravy, 3 ze Slovenska), vítězem se popáté a naposledy stává Strakova akademie. V soutěži žen má podle tisku startovat po 3 družstvech z Čech a Moravy, ale prezentují se pouhé 3 týmy. Z toho dva z pražského VBVS (tým volejbalistek a tým basketbalistek) a moravský Sokol Brno I., který končí druhý po hladké výhře nad týmem basketbalistek a těsné prohře 1:2 s týmem volejbalistek VBVS. Po narůstající vlně osadních turnajů v okolí Prahy pořádá Unie trampských osad a klubů (dále UTOK) první volejbalové Mistrovství trampských osad, vítězem SO Údolí Slunce - Luka p. Medníkem.
1932
Na svazovém MR podruhé prolamují nadvládu pražských vysokoškoláků sokolové z Kroměříže, za nimi končí vysokoškolské celky Marathonu a Strakovy akademie. V ženách získávají prvenství hráčky pražského Marathonu před sokolkami z Plzně I. (hrajícími ještě pod krycím názvem VK Plzeň) a obhájkyněmi titulu z VBVS Praha. V rámci IX. Všesokolského sletu v Praze je sehrán první Přebor Svazu slovanského sokolstva (dále SSS) ve volejbale mužů a žen, ve kterém v obou kategoriích vítězí čerství přeborníci ČOS - v mužích Sokol Žižkov, v ženách Sokol Kroměříž – oba v konkurenci sokolských týmů Spojeného království Jugoslávie a Svazu ruského sokolstva v zahraničí.
1933
Revoluci ve vývoji volejbalové techniky a taktiky přináší start estonských volejbalistů klubu Kalev Tallinn, kteří na pozvání Ymky navštěvují začátkem ledna Československo. V tělocvičně Paláce YMCA v Praze na Poříčí hrají dvě utkání s výběrem nejlepších hráčů Vysokoškolského sportu ze Strakovy akademie a Marathonu, a v obou zápasech hladce vítězí. Soupeře i diváky překvapují u nás dosud nevídanými herními prvky (dvoj- a troj-blokem) a razantním bočním podáním, od té doby nazývaným „estonem“ či estonským, používaným ve vrcholném světovém volejbalu až do 60. let. V listopadu je podepsána dohoda o spolupráci mezi ČOS a ČVBS, která urovnává dosavadní řevnivost a sokolské týmy již mohou startovat na svazových akcích bez obav ze sankcí ČOS.
1934
Na volejbalovém MR žen vítězí poprvé hráčky Sokola Plzeň I., které dominují našemu ženskému volejbalu následujících 10 let a to jak svazovým Mistrovstvím republiky, tak Přeborům ČOS. Na svazovém MR mužů vítězí pražský Vysokoškolský odbor studentů (VOS), do té doby hrající a známý jako TK STAR Praha. Volejbalisté Sokola Kroměříž a volejbalistky Sokola Plzeň I. vítězí na dalším přeboru SSS ve slovinském Osijeku.
1935
Ustavující valnou hromadou zástupců trampských osad z okolí Prahy je srpnu založen a úředně registrován spolek Trampská volleyballová liga (dále TVL), přebírající aktivity UTOK s posláním, zakotveným ve stanovách: „Sdružování trampských, oldscautských a tábornických osad a klubů, provozujících volley-ballový sport s působností na celém území republiky Československé“.
1936
V rámci volební valné hromady ČVBS dochází k začlenění spolku TVL do svazu a jeho Trampské ligy do svazových soutěží. Díky přílivu cca 25 trampských družstev mužů narůstá členská základna svazu, ale nikoli na dvojnásobek, jak bývá mylně uváděno. Volejbalisté Sokola Kroměříž a volejbalistky Sokola Plzeň I. vítězí na přeboru SSS v srbském Bělehradu.
1937
Titul svazového mistra republiky získávají poprvé volejbalisté pražského Sokola Vysočany, v ženách již počtvrté Sokol Plzeň I. Volejbalisté Sokola Plzeň V. (muži) a Sokola Plzeň I. (ženy) vítězí na přeboru SSS, pořádaném v bulharské Sofii.
1938
Na svazovém MR obhajují titul hráči Sokola Vysočany, v kategorii žen není mistrovství z důvodů dnes již neznámých pořádáno. Volejbalisté Vysočan potvrzují své kvality také na hrách X. Všesokolského sletu v Praze ziskem titulu přeborníka ČOS a v ženách jej získávají opět hráčky Sokola Plzeň I. Vložený přebor SSS je pro nepřízeň počasí sehrán v tělocvičně Tyršova domu na Újezdě, v obou kategoriích vítězí přeborníci ČOS v konkurenci celků z Bulharska a Jugoslávie.
1939
Po březnovém obsazení republiky německými okupačními vojsky organizuje ČVBS první Mistrovství protektorátu Čechy - Morava, v mužích vítězí Sokol Pardubice I., v ženách Sokol Plzeň I. Po listopadových studentských nepokojích v Praze, spojených s pohřbem studenta J. Opletala, uzavírají nacisté české vysoké školy a zaniká i organizace Vysokoškolský sport.
Autor: Zdeněk Vrbenský