7.11.2016

DOUŠA Miroslav

Miroslav Douša
Douša Miroslav

*23.10.1926-†9.11.2013

Funkcionář

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS a držitel řady uznání ČSVS, ČOS a OSŽ.

Jméno a příjmení: DOUŠA Miroslav

Datum narození: 23. října 1926 v Praze

Datum úmrtí: 9. listopadu 2013 v Praze

Stručná charakteristika:
hráč Sokola Košíře, SO Torkas, VTJ Sokol Karlín, Lokomotivy Smíchov, Lokomotivy Praha a Lokomotivy Most, trenér ligových družstev mužů a žen Lokomotivy Praha. V letech 1948-1951 ligový rozhodčí, člen přípravného výboru a pomezní rozhodčí při MS mužů a ME žen 1949 v Praze. Dlouholetý funkcionář ČSVS a ČVS, Československé a České obce sokolské (ČOS) a Odborového svazu železničářů (OSŽ), v letech 1960-1995 trenér reprezentačních výběrů mužů a žen ČSR a ČSSR na volejbalovém mistrovství železničářů USIC se ziskem 5 medailí (1 zlaté a 4 stříbrných). Lektor školení volejbalových trenérů 3. třídy DSO Lokomotiva a ČOS.

Nahlédnutí do soukromí:
Vyučený radiomechanik u karlínské firmy Radio Valášek (1945), absolvent dvouletého studia Průmyslové školy sdělovací techniky v Panské ulici (1948). Po prezenční vojenské službě v Praze (1948-1950) nastoupil do podniku Technowat, který se v roce 1951 stal součástí ČSD, kde jako konstruktér a později technik drážních sdělovacích zařízení pracoval do roku 1956. Při zaměstnání absolvoval tříletou nástavbu a v roce 1955 dokončil maturitou studium průmyslovky. Potom pracoval postupně v Hutním projektu Praha a v detašovaném pracovišti Průmyslových staveb Gottwaldov (jako projektant), v SÚDOP ČSD (vedoucí projektant) a u Železničního stavitelství Praha (stavbyvedoucí), odkud odešel v roce 1986 do důchodu. Ještě dalších 10 let pracoval a přivydělával si jako investiční technik SPŽUP a naposledy jako stavební dozor u PRE. Třikrát ženatý, z druhého manželství syn Michal (roč. 1965, fotbalový brankář Motorletu Praha), ze třetího manželství syn Martin (roč. 1973) a dcera Petra (roč. 1974), bez sportovních aktivit.

Sportovní a volejbalové začátky:
Se sportováním začal již v necelých šesti letech v Sokole Košíře a k jeho prvním silným zážitkům patřila účast na IX. Všesokolském sletu v Praze 1932. S volejbalem se seznámil zásluhou otce svého kamaráda Zdeňka Mádla, který v roce 1937 partu místních kluků seznámil se základy této hry, které pak dále rozvíjel tělocvikář Bedřich Hohaus na měšťanské škole na Kavalírce (1937-1941). Po okupaci a zrušení Sokola v roce 1941 se věnoval rekreačně kopané coby obránce klubu Lev XVII (Košíře byly v té době Prahou XVII). K volejbalu se vrátil po válce v obnoveném Sokole Košíře, kde založil volejbalový oddíl, stal se hrajícím trenérem družstva mužů, trenérem družstva žen a vedoucím VO.

Hráčské aktivity:

1945 - 1946 hráč Sokola Košíře v přeboru Středočeské župy,
1947 hráč SO Torkas, startujícího později v 1. lize pod názvy Sokol Braník resp. Pivovar Braník,
1948 - 1950 hráč VTJ Sokol Karlín (prezenční vojenská služba),
1951 hráč Sokola Košíře v pražském přeboru,
1952 - 1970 hráč Lokomotivy Smíchov, od roku 1953 Lokomotivy Praha (sloučení v rámci ustavení DSO), do roku 1961 člen týmu „A“ a od roku 1962 (po příchodu ligového družstva mužů Dynama Praha 7 Doprava do Lokomotivy) člen týmu „B“ s účastí v soutěžích pražského přeboru,
1954 hostování v Lokomotivě Most (2. liga).

Trenérské aktivity:
Absolvent druhého poválečného kurzuvolejbalových trenérů 3. třídy ČVS v Třebotově 1947, kurzu ČOS pro trenéry volejbalu 2. třídy v Třeboni 1949, kurzu pro instruktory krajských trenérských škol ČOS v Třeboni 1951 a tříleté trenérské školy při FTVS UK se ziskem kvalifikace 1. třídy v roce 1969.

1946 - 1951 trenér Sokola Košíře (muži župní přebor, ženy 2. liga),
1951 trenér reprezentačního výběru žen Prahy při trojutkání Praha – Brno – Bratislava,
1952 - 1961 trenér mužů Lokomotivy Praha (1. třída Přeboru Prahy),
1955 trenér výběru mužů DSO Lokomotiva při přeboru DSO v rámci 1. celostátní spartakiády (4. místo v konkurenci 16 startujících družstev - s výběrem neznámých druholigových hráčů překvapení turnaje postupem do finále mezi elitu),
1962 - 1970 trenér mužů Lokomotivy Praha „B“ (přebor Prahy),
1965 trenér mužů Lokomotivy Praha „A“ ve 2. lize po sestupu družstva z 1. ligy a odchodu trenéra Josef Brože do Tunisu,
1970 - 1972 trenér žen Lokomotivy Praha v 1. lize (7. místo 1971 a 9. místo 1972)
1987 - 1988 trenér žen VŠ Praha ve 2. lize (společně s Pavlem Hacmacem)
1959 - 1995 trenér reprezentačních výběrů mužů a žen ČSR a ČSSR při mezinárodních mistrovstvích železničářů USIC (viz bližší informace na konci stránky).

Funkcionářské aktivity:

1945 - 1951 zakladatel a vedoucí volejbalového oddílu Sokola Košíře, vedoucí komise volejbalu středočeské Jungmannovy župy Československé obce sokolské (ČOS)
v roce 1946 člen výboru a zástupce ČOS ve středočeské župě Českého volejbalového svazu (ČVS),
v roce 1947 člen výboru a archivář ČVS,
1948 - 1950 zakladatel a vedoucí volejbalového oddílu VTJ Sokol Karlín (v rámci prezenční vojenské služby),
1948 - 1963 člen pražské sekce volejbalu ČOS (od roku 1957 ČSTV) člen Trenérské rady,
v roce 1949 člen přípravného výboru I. MS mužů a I. ME žen v Praze, v průběhu šampionátu ve funkci pomezního rozhodčího,
1951 - 1953 ukončení členství v Sokole Meopta Košíře, přechod s družstvem mužů do Lokomotivy Smíchov,
1953 - 1955 sloučení Loko Smíchov s Lokomotivou Praha (1953), člen volejbalové komise a předseda Trenérské rady DSO Lokomotiva,
1956 - 1972 člen výboru a několik let předseda VO TJ Lokomotiva Praha,
1961 - 1995 člen Ústřední tělovýchovné komise Odborového svazu zaměstnanců dopravy a spojů (OSDS) resp. Odborového svazu železničářů (OSŽ), zástupce volejbalu a předseda Trenérské rady pro celé území ČSSR, v roce 1964 stál u zrodu odborářských volejbalových soutěží zaměstnanců ČSD (6 let před zahájením soutěží ÚRO),
1991 - 2010 člen a předseda volejbalové komise Odboru sportu ČOS, iniciátor smlouvy o spolupráci ČOS a ČVS, po osmiletém snažení podepsané 11. 3. 2002 a trvající dodnes.

Hráčské a trenérské zkušenosti uplatnil jako lektor řady kurzů:

v roce 1951 cvičitelů volejbalu městské sekce ČOS Praha v Dobřichovicích,
v roce 1954 cvičitelů volejbalu DSO Lokomotiva v Děčíně,
1995 - 2009 trenérů volejbalu 3. třídy Ústřední školy ČOS a volejbalové komise Odboru sportů ČOS v Křivoklátě, Dobřichovicích, Pardubicích, Šternberku a v Praze (celkem 13 kurzů, více jak 260 absolventů).

Bližší informace o trenérském působení a úspěších Mirka Douši s reprezentačními výběry železničářů ČSSR naleznete v jeho článku 90ka a ČSD, sepsaném v předvečer oslav 90 let českého volejbalu v Brně a zveřejněném na webu ČVS dne 10. června 2011 viz archivní soubor ZDE. Tento článek doplňujeme o výčet akcí a úspěchů:

Mistrovství USIC 1959 Charkov (SSSR) muži – stříbro (vedl přípravu družstva, na turnaji nebyl)
Mistrovství USIC 1960 Bukurešť (Rumunsko) ženy
Mistrovství USIC 1962 Praha (ČSSR) muži – zlato
Mistrovství USIC 1964 Varna (Bulharsko) ženy – stříbro
Mistrovství USIC 1965 Sofie (Bulharsko) muži
Mistrovství USIC 1967 Saratov (SSSR) ženy
Mistrovství USIC 1968 Subotica (Jugoslávie) muži
Mistrovství USIC 1970 Wroclav (Polsko) ženy – stříbro
Mistrovství USIC 1971 Kyjev (SSSR) muži
Mistrovství USIC 1974 Plzeň (ČSSR) ženy
Mistrovství USIC 1975 Praha (ČSSR) muži – stříbro
Mistrovství USIC 1978 Cottbus (NDR) ženy
Mistrovství USIC 1979 Sofie (Bulharsko) muži
Mistrovství USIC 1982 Szombately (Maďarsko) ženy
Mistrovství USIC 1983 Mogilev (SSSR) muži
Mistrovství USIC 1986 G. Orjachovica (Bulharsko) ženy
Mistrovství USIC 1987 New Delhi (Indie) muži
Mistrovství USIC 1991 Dnětropetrovsk (SSSR) ženy
Mistrovství USIC 1991 Piešťany (ČSSR) muži
Mistrovství USIC 1995 Piešťany (Slovensko) muži - stříbro

FOTO:

Hráčskou kariéru zahájil po válce v obnoveném Sokole Košíře, kde v roce 1945 založil volejbalový oddíl, byl hrajícím trenérem družstva mužů, trenérem družstva žen a funkcionářem jednoty. Na snímku z roku 1948 zleva stojí hráči Kniha, Čihák, Mádl a Douša, v podřepu zleva Šlambor a Nájemník. Dodejme, že družstvo startovalo v přeboru středočeské župy ČVS a že Mirek byl od roku 1946 členem župního výboru.

Trenérskou kvalifikaci III. třídy získal na kurzu ČVS v Třebotově roku 1947, kvalifikaci II. třídy na kurzu ČOS v Třeboni 1948 a po absolvování kurzu pro instruktory trenérských center ČOS v roce 1951 začal sám působit jako letor školení volejbalových trenérů ČOS. Na snímku z roku 1951 předvádí frekventantům kurzu v Dobřichovicích správné odbíjení obouruč vrchem, sekunduje mu další z lektorů Štěpanovský.

V letech 1956 - 1958 pracoval jako projektant pražského Hutního projektu a podnikovému družstvo volejbalistů vypomáhal při resortních soutěžích. Mirek Douša strojí jako druhý zleva, vedle něj (třetí zleva) jeho dlouholetý kamarád, nedávno zesnulý Olda Barák. V podřepu druhý zleva je ing. Miloslav Humhal – ligový hráč SSK Život, ATK Praha, Sokola Michle, Slavie VŠ Praha a později významný funkcionář ČSVS.

Z roku 1961 je fotka volejbalistů Lokomotivy Praha B, startujících v I. třídě pražského přeboru. Nahoře zleva Douša, Houška, Tölg, Liska, Reisz a Dolejš, dole zleva Flossmann, Josef Hadrava a Čába“ Augusta. Pepík Hadrava alias „Hadrák“ ještě netušil, že již v příští sezoně bude hrát pod vedením státního trenéra Josef za áčko Lokotky I ligu a stane se mistrem republiky!

V roce 1965 pořádala USIC mezinárodní mistrovství železničářů v Bulharsku, naši reprezentanti na medaili tentokrát nedosáhli (4. místo), ale jako jediní dokázali porazit Sověty a připravili je tím o 1. místo. Zleva stojí technický vedoucí Kerber (Děčín), hráči Šimek, Nepustil (oba Praha), Hátle (Ústí n. L.), Krammer (Bratislava), Hadrava, Kovařík, Müller, trenér Douša (všichni Praha) a rozhodčí Doubek (Plzeň), dole zleva Kedles, Šorm, Reisz (všichni Praha), Jiří Pavlík (Liberec) a Kopáček (Praha).

Na snímku z let 1971 - 72 je část ligového družstva žen Lokomotivy Praha, které dvě sezony trénovala dvojice Mirek Douša – Josef Kerber (který pokračoval dál). Zleva stojí kapitánka Eva Štulcová, Jarka Kulišová, Eva Václavíková-Pommerová, Marie Vejválková-Králová, Jarka Bendová, Helena Hanzálková (za ni kousek trenéra Douši), Dáša Mecerová-Horáčková, Milena Sádovská a Eva Fabichová-Lehká.

V roce 1996 byl Mirek (první zleva zadní řady) členem delegace ČOS na Sletu slovenského Sokola ve Philadelphii (USA). Volejbalová část delegace neudělala ostudu a při turnaji s účastí 12 družstev v obou kategoriích obsadila 1. místa. Ženy reprezentoval Sokol Frýdek-Místek (s jednou hráčkou Sokola Česká Třebová), muže výběr hráčů Sokola Česká Třebová, Sokola Nusle a Sokola Pardubice.

V rámci oslav 85 let českého volejbalu v roce 2006 přijalo a ocenilo vedení ČOS „legendy“ sokolského volejbalu. V přední řadě zleva sedí Evžen Krob, Stanislav Linke, Mirek Douša, Josef Tesař, Karel Brož, Jarmila Brožová roz. Hroudová, Zdeněk Malý a Karel Láznička, v zadní řadě sedících zleva Zdena Radvanová roz. Zaplatílková, Josef Musil, Miloslav Humhal, Václav Horáček aZbyslav Beneš.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
Mistrovství Evropy divize B paravolejbalistů 2024 – Burdur (TUR)

Česko – Nizozemsko 0:3 (21:25, 9:25, 21:25), Litva – Česko 3:1 (24:26, 25:23, 25:16, 25:21)

 
Mistrovství Evropy divize B paravolejbalistů 2024 – Burdur (TUR)

Turecko – Česko 3:0 (25:19, 25:10, 25:17), Česko – Gruzie 1:3 (19:25, 25:16, 16:25, 21:25)

 
Mistrovství Evropy divize B paravolejbalistů 2024 – Burdur (TUR)

Velká Británie – Česko 3:0 (25:22, 25:18, 25:23), Česko – Francie 1:3 (17:25, 12:25, 25:21, 16:25)

 
Challenge Cup - muži

Kladno volejbal cz – Sporting CP Lisboa (POR) 2:3 (21:25, 25:18, 18:25, 28:26, 9:15) – první utkání 0:3, do osmifinále postupuje Sporting

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Chennai (IND) – kvalifikace

muži: Henning / Wüst – (GER) – Waber / Ježek 2:0 (22:20, 21:10), Held / Nissen (GER) – Waber / Ježek 0:2 (166:21, 15:21), Oliva / Kurka – Dew /...

 
Evropské poháry - muži

Challenge Cup: Cucine Lube Civitanova (ITA) – VK ČEZ Karlovarsko 3:0 (25:19, 25:9, 25:17) – první utkání 3:0, do osmifinále postupuje...

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018