Březnoví jubilanti roku 2020 z řad osobností ČVS

První jarní měsíc letošního roku je na jubilanty mimořádně bohatý. Vzpomínku věnujeme čtveřici osobností, které nás již opustily a gratulace patří trojici osobností žijících. Nejstarší z nich byl trenérem EXL volejbalistek Lokomotivy Praha, Tatranu Střešovice a dlouholetým lektorem mezinárodních trenérských kurzů FIVB. Hráčská kariéra dalších dvou byla spojena se Slavií VŠ Praha, oba oblékali reprezentační dres ČSSR, po skončení hráčské kariéry se stali úspěšnými trenéry a v letech 1981-84 spolu vedli mužskou reprezentaci se startem na jednom světovém a dvou evropských šampionátech. Do dalších let přejeme této trojici všechno nejlepší s důrazem na zdraví a životní pohodu. Medailonky jubilantů jsou řazeny podle data narození.

 

Nedožitých 75 let Ing. Petra Pavlíka

(*4. 3. 1945, †25. 2. 2005)

držitele titulu Mistr sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

S výškou 180 cm a mimořádnými skokanskými schopnosti smečař NH Ostrava, Vítkovic a na vojně Dukly Jihlava. V letech 1965-1972 reprezentant ČSSR se startem na Pohárech světa v Polsku (3. místo) a v NDR (5. místo), na FIVB Turnaji pěti kontinentů 1969 v Chile a Uruguay (2. místo), na MS 1970 v Bulharsku (4. místo) a ME 1971 v Itálii se ziskem stříbrné medaile. V letech 1975-79 trenér extraligových Vítkovic. Zájemcům o více informací nabízíme jeho volejbalový profil, uložený v rubrice Síň slávy – Hráči spolu s několika historickými fotografiemi.

---

 

Nedožitých 100 let Doc. Josefa Kozáka

(*6. 3. 1920, †7. 6. 2000)

držitele titulu Zasloužilý trenér, osobnosti Síně slávy českého volejbalu a na základě výsledků ankety ČVS z roku 2001 našeho nejlepšího volejbalového trenéra 20. století.

S výškou 182 cm smečař AFK Waldes (s dvojicí 3. míst na Mistrovství protektorátu Čechy-Morava v letech 1940 a 1941, vítěz posledního ročníku Trampské ligy 1940) a SK Slavia Praha, akademický mistr světa z Paříže 1947. V letech 1953-1960 trenér reprezentačního družstva mužů ČSR a ČSSR se ziskem tří zlatých medailí na ME 1955 v Bukurešti, MS 1956 v Paříži a ME 1958 v Praze, dvou stříbrných medailí na FIVB Turnaji tří kontinentů 1959 v Paříži a na MS 1960 v Rio de Janeiru. Na základě těchto úspěchů byl považován za jednoho z tvůrců tzv. „české volejbalové školy“, byl zván a absolvoval několik zahraničních stáží, při kterých pomáhal tvořit moderní koncepci přípravy reprezentačních družstev Francie, Itálie, Jugoslávie a Rakouska. Největší renomé získal v Itálii, kde působil v letech 1967-70 jako trenér mužské reprezentace. V roce 1967 se pod jeho vedením Itálie poprvé probojovala mezi nejlepší osmičku ME, v roce 1970 se podílel na prvenství italských akademiků na Letní světové univerziádě v Torinu. Díky svému renomé zprostředkoval počínaje rokem 1967 řadu hráčských angažmá našich „vysloužilých“ reprezentantů v italské sérii A1. Trenérská angažmá v klubech: v letech 1964-66 trenér mužů Slavie VŠ Praha (mistrů republiky 1964), 1983-84 mužů Vianello Pescara (A1), 1984-85 mužů VŠ Praha (2. místo v EXL) a 1985-86 žen Slavie Praha IPS (4. místo v EXL). Další informace v profilu Síně slávy spolu s několika fotografiemi.

---

 

Nedožitých 85 let Mgr. Josefa Flíčka

(*9. 3. 1935, †11. 2. 2018)

držitele Medaile Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj českého volejbalu a titulu Čestný člen ČVS.

Díky povolání kantora – tělocvikáře se pohybové aktivity staly přirozenou součástí jeho života a mezi úctyhodné sportovní výkony patřil start na několika maratónech (včetně Mezinárodních maratonu míru v Košicích) a dálkových pochodech (100 km Orlickými horami aj.). Jeho největším koníčkem se stala turistika, ke které později přidal volejbal. Ve funkci předsedy turistického oddílu pracoval v Dolních Kounicích, Rosicích a v rodných Ivančicích, byl předsedou Klubu českých turistů (KČT) a členem sekce pěší turistiky při ÚV KČT. V těchto funkcích skončil v roce 2013 a v roce 2015 byl uveden do Síně slávy KČT.

Volejbal hrál závodně od roku 1953 v nižších soutěžích za Rosice a Ivančice, jako tělocvikář pomáhal vyhledávat volejbalové talenty a v letech 1970-80 trénoval mládežnické celky ve Slavoji Ivančice. Současně působil jako rozhodčí, od roku 1977 s kvalifikací I. třídy. Stal se předsedou Komise rozhodčích a školitelem rozhodčích III. třídy při OVS Brno – venkov. Více jak 20 let byl předsedou volejbalových oddílů v Rosicích a Ivančicích a 5 let předsedou OVS Brno – venkov. Byl dlouholetým pořadatelem turnajů pro neregistrované, členem Komise masového rozvoje volejbalu Jihomoravského kraje a následně ČVS. V této práci pokračoval i po přejmenování názvu na Komise společenského významu (KSV) ČVS, ve které působil do jara 2017 a současně byl předsedou KSV Jihomoravského kraje.

---

 

85 let PhDr. Zdeňka Valáška, CSc.

(*16. 3. 1935)

držitele Medaile Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj českého volejbalu.

Absolvent Filologické fakulty UK a dálkového studia FTVS UK, od mládí všestranný sportovec se začátky v Sokole Hořice s aktivitami v atletice, basketbalu, lyžování, stolním tenisu, tenisu a volejbalu. V době studia v Praze hrál volejbal za jeden z týmů Slavie VŠ Praha v nižší soutěži, s trénováním začínal na vojně v Dukle Hranice n. Moravě a pokračoval v Sokole Uhříněves (žáci, dorostenky), ve Slavii Přírodní vědy a Slavii Stavební fakulta (muži). V letech 1975-78 vedl ženy Lokomotivy Praha, v letech 1982-85 a 1993-96 ženy Tatranu Střešovice (v obou případech se střídavým startem v 1. NL a EXL), a v letech 1900-92 ženy Calvisana v italské sérii A2. V roce 1981 získal kvalifikaci lektora mezinárodních trenérských kurzů FIVB základního I. stupně, v roce 1982 II. stupně pro francouzskou sekci kurzů a v roce 1983 nejvyššího III. stupně pro anglickou sekci. Pro tuto práci byl vybaven státnicemi z francouzštiny a angličtiny po postgraduálním studiu Pedagogické fakulty UK v letech 1981-87. Od roku 1983 působil jako lektor trenérských kurzů FIVB na našem území a v roce 1993 zahájil dalších 16 let působení na kurzech v zahraničí, kterých absolvoval více jak 50 ve 30 zemích Evropy, Asie, Afriky, Jižní Ameriky a karibské oblasti Severní Ameriky. Kromě toho se zapojil do práce v ČVS jako člen Metodické komise a jako překladatel mezinárodních pravidel a odborných statí pro Zpravodaje ČVS. V letech 1977-80 byl vedoucím realizačního týmu žen ČSSR, v letech 2000-03 vedoucím RD kadetek ČR a od roku 2003 působí jako rozhodčí pražských soutěží dospělých a mládeže.

---

 

80 let Václava Šmídla

(*18. 3. 1940)

držitele titulu Zasloužilý mistr sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

S výškou 192 cm smečař Slavie VŠ Praha (mistr republiky 1957-59), Dukly Kolín (mistr ČSSR 1960, 1961 a 1963) a Dukly Jihlava. Hrající trenér Dukly Kolín v 1. NL, hrající asistent trenéra VŠ Praha v EXL a v závěru hráčské kariéry hráč druholigové Dobešky Praha resp. TJ Podolí. V letech 1959-67 reprezentant a olympionik ČSSR, Mistr světa z Prahy 1966, držitel pěti stříbrných medailí z FIVB Turnaje tří kontinentů 1959 v Paříži, MS 1960 v Rio de Janeiru, MS 1962 v Moskvě, OH 1964 v Tokiu a ME 1967 v Istanbulu, držitel bronzové medaile z Poháru světa 1965 v Polsku. V letech 1981-84 asistent trenéra Dušana Melíška u mužské reprezentace ČSSR s účastí na ME 1981 v Bulharsku (4. místo), na MS 1982 v Argentině (9. místo) a ME 1983 v NDR (5. místo). Úspěšný trenér mládeže Olympu Praha s mistrovskými tituly juniorů v letech 1995, 1996 a kadetek v roce 2002. Více informací a fotografie v profilu Síně slávy ČVS.

---

 

Nedožitých 95 let Jaroslavy Mathauserové

(*20. 3. 1925, †19. 2. 2009)

držitelky titulu Mistr sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

S výškou 172 cm smečařka ligových družstev Zaměstnanci města Prahy (mistryně republiky 1944-46), Sokola Pražského (mistryně republiky 1949 a 1950), Dynama Slavie Praha (2. místo na MR 1952), Slavoje Praha (mistrovský titul 1957) a Tatranu Střešovice (mistrovský titul 1961). Do roku 1966 hrála ještě pro radost 2. ligu za Start Praha. Všestranná sportovkyně s původním příjmením Schüsselkorbová, po válce změněném na Mirovická (podle rodiště dědečka) a po sňatku Mathauserová. Akademická reprezentantka ČSR v lehké atletice (vrhy), v basketbalu a ve volejbalu se ziskem stříbrné medaile na Světových akademických letních hrách v Budapešti 1949. Seniorská reprezentantka ČSR v basketbalu (stříbrná medaile na ME 1950 v Budapešti) a ve volejbalu - kapitánka stříbrného týmu žen ČSR na ME 1949 v Praze a bronzového týmu na ME 1950 v Sofii. Více v jejím profilu Síně slávy ČVS.

---

 

80 let Ing. Dušana Melíška

(*28. 3. 1940)

Absolvent gymnázia v Mikulově a VŠ Ekonomické v Praze s promocí v roce 1963. Od mládí aktivní a talentovaný sportovec, fotbalista, volejbalista a skokan do vody (v roce 1956 dorostenecký přeborník republiky). S výškou 178 cm nahrávající smečař (tzv. dvojka) druholigového B-týmu a v letech 1960-63 a 1965 A-týmu Slavie VŠ Praha s trojicí 2. míst (trenér B. Chvála) a 3. místem v roce 1965 (trenér J. Kozák). V roce 1964 byl na vojně v Dukle Kolín se ziskem čtvrtého titulu „vicemistra“ ČSSR (trenér J. Fučík). V roce 1965 byl nucen ze zdravotních důvodů (problémy s páteří) vrcholového volejbalu zanechat.

Člen širšího výběru seniorské reprezentace ČSSR a akademický reprezentant se startem na Letní světové univerziádě 1963 v brazilském Porto Alegre (stříbrná medaile), na LSU 1965 v Budapešti (6. místo) a na 3 ročnících mezinárodního turnaje o Pohár 17. listopadu v Praze v letech 1961, 1962 a 1964 s dvojicí 3. míst a prvenstvím v roce 1962. Trenér starších dorostenců VŠ Praha (mistrů republiky 1971), asistent trenéra P. Bohunského u juniorů ČSSR se ziskem stříbrné medaile na MEJ 1973 v Nizozemsku a trenér juniorů se ziskem další stříbrné medaile na MEJ 1975 v NSR. V sezoně 1980/81 trenér RD mužů Rakouska a v letech 1981-84 první trenér mužské reprezentace ČSSR (jeho asistentem V. Šmídl) se startem na ME 1981 v Bulharsku (4. místo), MS 1982 v Argentině (9. místo) a ME 1983 v NDR (5. místo).

Od roku 1986 pobývá střídavě v Praze a Ženevě, kde jeho manželka dlouhá léta pracovala v Evropské hospodářské komisi OSN, a kde příležitostně vypomáhal při přípravě volejbalistů Servette Ženeva.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský