Metodický dopis č. 18 – Podání II.

V článku navazujeme na Metodický dopis č. 9, který se zabýval informacemi o základních druzích podání (spodní podání v čelném postoji, vrchní podání čelné rotované z místa).

Obsahem je popis techniky, plachtícího podaní z místa, z výskoku a rotovaného podání z výskoku (smečovaného). Jedná se o podání, které se používají ve výkonnostním a vrcholovém beachvolejbale. Jejich účinnost je daná rychlostí letu míče, rotací, křivkou letu míče a jeho umístěním. Všechny tyto složky jsou důležité, doporučujeme, však nejvíce dbát na umístění míče a to vzhledem k malému počtu hráčů a velikosti hřiště. Účinnost podání je velice silně ovlivněna i klimatickými podmínkami, zejména z hlediska výběru druhu podání. Proti větru je vhodné použít smečované podání, míči tak udělujeme větší razanci, rotaci, ten letí přes větší oblouk, poté rychle padá ve větru dolů. Po větru pak zejména plachtící podání z místa i ve výskoku.

Před provedením podání je důležité mít na paměti následující postup herního myšlení:

• Zhodnoť herní situaci a na jejím základě zaujmi místo pro podání                                                                                                          
• Rozhodni se (v rámci pravidel) o délce doby pro přípravu podání                                                                                                                                      
• Podle herní situace si stanov způsob podání a míru rizika
• Urči si umístění podání 
• Uklidni se, maximálně se soustřeď a snaž se odreagovat od všech vlivů
• Při vlastním provedení se soustřeď jen na nadhoz míče a úder do něj (zasažení a sílu úderu)
• Po provedení podání se okamžitě zapoj do další činnosti, pozoruj, jak se chová soupeřův tým, a zaujmi stanovené místo v obraně.

Vrchní rotované podání ve výskoku – smečované (u praváka)

Hráč stojí asi 2-3 m za koncovou čarou hřiště. Nadhazuje si míč jednou nebo oběma pažemi. Nejčastěji bývá míč nadhazován úderovou paží (tedy u praváka pravou rukou). Při nadhozu dostává míč rotaci předávanou pohybem dlaní a prstů ruky. V okamžiku, kdy je úderová paže během nadhozu přibližně v úrovni hrudníku, dochází k vykročení levé nohy a k provedení prvního kroku rozběhu. Tento krok není příliš dlouhý. Druhý krok začíná odrazem z této levé nohy a je podstatně delší. Hráč došlapuje na pokrčenou pravou nohu a dochází k brzdění pohybu vpřed. Levá noha došlapuje vpřed a dochází k odrazu obounož. Při odrazu vykonávají obě paže pohyb ze zapažení směrem vzhůru a napomáhají tak k dosažení vyššího výskoku. Nastává fáze letu, při které jdou paže do protipohybu, a smečující paže se dostává za záda do švihové polohy. Paže švihá vpřed a zasahuje míč v rovině před pravým ramenem. V okamžiku kontaktu ruky s míčem má hráč paži napjatou v lokti. Následuje dopad na mírně pokrčené nohy, s pažemi ve stabilizující poloze před tělem.

 

Obrázek 1 – vrchní rotované podání ve výskoku (smečované) - pravák

Nejčastěji se vyskytující chyby

-        Nesprávný postoj.

-        Nadhoz míče mimo osu úderové paže, příliš nízko, vysoko, vzad a vpřed.

-        Nesprávný sled kroků při rozběhu.

-        Malé zapažení při odrazu.

-        Nedostatečná rotace trupu a zapažení úderové paže.

-        Nevhodné načasování výskoku.

-        Nezasažení míče v nejvyšším bodě výskoku dlaňovou části s roztaženými prsty.

-        Nedostatečná činnost zápěstí.

-        Dopad na jednu nohu či do záklonu.

 

Vrchní podání plachtící z místa (u praváka)

Hráč stojí v mírném stoji rozkročném čelem k síti, levá noha je předsunuta vpřed stejně tak i levé rameno, míč si nadhazuje levou rukou do výše 1–1,5 m před pravé rameno. Pravá ruka švihá z mírného zapažení vzad (pohyb je téměř rovnoběžný s povrchem hřiště a kratší než u vrchního čelného rotovaného podání) a zasahuje míč dlaňovou částí ruky, prsty roztaženy v rovině ramena mírně před tělem. Paže je při úderu prakticky napjatá, doba styku ruky s míčem je krátká. Ruka svírá s předloktím v celém průběhu pohybu stále stejný úhel.

U plachtícího podání je z technického hlediska nejdůležitější zabránit rotaci míče. Toho dosáhneme splněním následujících předpokladů:

– míč musí být zasažen v jeho středu zpevněnou paží v zápěstí,

– pohyb paže (rovnoběžný s povrchem) je náhle zpomalen, či zastavěn v předpažení povýš a odbití je provedeno krátkým dotykem s míčem.

Nejčastěji se vyskytující chyby:

-        Nesprávný postoj.

-        Nadhoz míče mimo osu úderové paže, příliš nízko, vysoko, vzad a vpřed.

-        Úderová paže se nepohybuje přímočaře.

-        Uvolněné zápěstí, nezpevněná dlaňová část ruky.

-        Nesprávný pohyb těla v momentě úderu.

-        Pohyb paže bez zpomalení.

-        Úder do míče mimo jeho střed.

 

Vrchní podání plachtící ve výskoku

Dělení:

-        bez kroku,

-        s rozběhem 1 krokovým, 2 krokovým, 3 krokovým.

Technika provedení úderu je obdobná jako u vrchního plachtícího podání z místa. Hráč stojí čelem k síti za koncovou čarou ve vzdálenosti 1 – 3 metry. Nadhoz provádí jednou nebo oběma pažemi bez rotace míče. Rozběh se realizuje pomocí tříkrokového, dvoukrokového nebo jednokrokového rozběhu. Průběh provedení jednokrokového rozběhu je možné vidět na obrázku 2. Důležitým aspektem pro kvalitu tohoto podání je zasažení míče v nejvyšším bodě výskoku, napjatou paží. Předpokladem je správné sladění nadhozu a časování odrazu.

Obrázek 2 – vrchní podání plachtící ve výskoku

 

Nejčastěji se vyskytující chyby:

-        Nesprávný postoj.

-        Nadhoz příliš nízko, vysoko, vzad a vpřed.

-        Špatná kombinace kroků před úderem.

-        Nevhodné načasování výskoku.

-        Úderová paže se nepohybuje přímočaře.

-        Uvolněné zápěstí, nezpevněná dlaňová část ruky.

-        Pohyb paže bez zpomalení.

-        Nezasažení míče v nejvyšším bodě výskoku.

-        Úder do míče mimo jeho střed.

 

Zpracoval PhDr. Rostislav Vorálek, Ph.D., Mgr. Ondřej Vlček, Mgr. Roman Reismüller