Trenérský notes 6/24: Tak už pojďme do hry

Neděláme z nich roboty? Napadlo určitě čtenáře minulého dílu. Upřímně trošku ano, ale v naší hře je to nutné. Špatně naučené pohybové vzory mohou být zásadním limitem hráče. Těm nejlepším dokonce mohou pokazit či zásadně omezit jejich kariéru. Ale protože volejbal je především hra, tak se již konečně dostáváme i k učení hry, zatím z pohledu jednotlivce.

Druhý učební krok připravuje hráče na zvládnutí nepředvídatelných situací. Jak hráči postupují na své volejbalové cestě, je nezbytné je seznámit se scénáři, které otestují jejich dovednosti v reálných a nepředvídatelných situacích. Zde se hra stává náročnější a trenérovým úkolem je připravit hráče na to, že se musí přizpůsobit novým výzvám a postavit se svým protivníkům. Vzhledem k tomu, že hráči stále rozvíjejí své motorické dovednosti (obvykle ve věku 9-12 let), je důležité vést je k automatizaci dobrých návyků a vyhýbání se těm špatným, které se, bohužel, učí možná rychleji než ty správné.

V této fázi se postupně přesunujeme z bezpečného a klidného prostředí k realističtějším herním scénářům. Hráči se setkají se situacemi, které vyžadují správně využívat to, co se již dříve naučili, v reálné hře. Vyrovnat se s horším příjmem, špatnou nahrávkou, ale i rychle letícím servisem či velkým kompaktním dvojblokem. Hráči tak musí činit rozhodnutí, jakou techniku použít, kde se odrazit či kdy mají vyskočit. A to obvykle pod časovým i emočním tlakem.

Jedním z primárních cílů tohoto učebního kroku je pomoci hráčům automatizovat jejich pohyby, včetně specifické lokomoce a ovládání míče. To znamená, že hráči budou muset procvičovat pohybové vzorce opakovaně, dokud se nestanou jejich přirozeností. Až teprve po automatizací těchto pohybů se hráči budou moci ve hře soustředit na vnímání herních situací, spoluhráčů, ale i protihráčů, ale i stejně tak na rozhodování.

Klíčovým aspektem této fáze je tedy propojení pohybových vzorců s rozhodovacími procesy. Hráči se musí naučit rychle analyzovat situace a činit správná rozhodnutí o tom, kam se pohnout, kdy zasáhnout nebo komu nahrát a jak reagovat na soupeře. To vyžaduje kombinaci fyzické zdatnosti a psychické odolnosti.

Jak hráči rozvíjejí tyto dovednosti, rozvíjí si kreativitu a soutěživé chování. Začnou myslet mimo rámec a přicházet s inovativními řešeními problémů. To je základní aspekt volejbalu, protože umožňuje hráčům zůstat o krok napřed před svými soupeři a využívat jejich slabiny.

Tato fáze však přináší také výzvy. Hráči se mohou potýkat s neúspěchy nebo chybami, což může být frustrující a demotivující. Je nezbytné, aby trenéři poskytovali hráčům podporu a budovali jejich sebedůvěru.

Každé akci něco předchází a jelikož jsme ve hře, tak přesně nevíme, co hra přinese a kam a v jaké pozici se dostaneme. Je tedy nutné naučit hráče jak zaujímání správných výchozích pozic, tak i je připravit na to, že rozběh na smeč může začít téměř kdekoliv na hřišti a z různé pozice. Pokyn „sem si stoupni na levou nohu a tam ti přiletí nahrávka,“ tak musíme rychle opustit.

Následně, respektive současně, budujeme i „hráčský repertoár“. Zaměřujeme se na rozšíření pohybových možností hráčů, učíme různé techniky a především jejich automatizaci a využití ve hře. Toho lze dosáhnout pomocí různých cvičení a cvičení, která hráče vedou či dokonce nutí k vnímání hry i rychlému rozhodování.

V závěru tohoto učebního kroku již využíváme vše, co jsme hráče naučili a jelikož hráči ve hře čelí nepředvídatelným situacím, musí být schopni se rychle adaptovat a činit efektivní rozhodnutí. To může zahrnovat spoléhání se na automatizované pohyby nebo vzorce bez vědomé kontroly. Trenéři by měli povzbuzovat hráče, aby důvěřovali svým instinktům a podle toho reagovali, a zároveň jim, v případě potřeby, poskytovat vedení a podporu.

A co konkrétně v jednotlivých činnostech s dětmi dělat? Ukázky základních činností a cvičení naleznete na videoportálu Českého volejbalového svazu KOMPAS - II. učební krok. Cena jednoho videa je 10 Kč a veškeré příjmy jsou majetkem ČVS a slouží na údržbu a provoz videoportálu.

Autor: Ondřej Foltýn