Trenérský notes 10/23: Playmaker a jeho role ve volejbale

V dnešním díle si přiblížíme pohled na typ hráče, kterého celý svět vnímá jako „playmakera“, tedy tvůrce hry. Když slyšíme pojem playmaker, tak se nám pravděpodobně vybaví Lionel Messi, Sidney Crosby či třeba nám blízký Tomáš Satoranský. Existuje však i tato role ve volejbalu?

Pojďme si v úvodu napřed definovat, kdo to playmaker vlastně je. Všem nám je asi jasné, že se sice přesným, ale nepříliš obsáhlým překladem tvůrce hry, si přeci jen nevystačíme. Někdy se nám může stát, že playmakera zaměníme s nejlepším hráčem nebo nejlepším střelcem (v našem případě nejvíce bodujícím hráčem). Zde bychom se však mohli snadno splést. Ano, playmaker je většinou často vidět, patří k nejlepším hráčům či střelcům, ale toto nejsou hlavní atributy. Hlavním znakem playmakera je to, že vytváří svým spoluhráčům lepší pozici a současně z nich činí lepší hráče. Z tohoto pohledu jsou na playmakera kladeny jiné nároky než například na největší hvězdu.   

Skutečný playmaker vnímá hru komplexně a rozumí hře jako takové, a to jak mimo, tak především na hřišti. Vnímá, co se na hřišti děje – jak na straně spoluhráčů, tak protihráčů - jaké jsou změny, jaké jsou možné příležitosti či dokonce sám nové příležitosti vyhledává a vytváří – a to jak pro sebe, tak i pro, především, své spoluhráče. 

David Epstein považuje dokonce za playmakera i problematického bývalého spoluhráče Michaela Jordana Dennise Rodmana. Rodman dokázal i pod nejvyšším tlakem ubránit klíčové hráče soupeře, zpomalit jejich útok, získat či doskočit nejvíce míčů, čímž umožnil svým spoluhráčům, aby měli více střeleckých pokusů a příležitostí v útoku, tak i snazší pozici v obraně.  

Podívejme se nyní, jak playmakera definují některé sportovní osobnosti, začněme již zmiňovaným Davidem Epsteinem. Sportovní novinář a spisovatel si definuje playmakera následovně: „… pro mě je playmaker člověk, který se nerozsype pod tlakem a zároveň umí připravit situace, ze kterých těží nejen on, ale i celý tým.“

Jeden z nejlepších hokejistů současnosti Sidney Crosby považuje za playmakera: „…člověka, který umí tvořit věci, příležitosti, ať už pro sebe anebo pro ostatní. Možná jen malou příležitost, která ale nakonec rozhodne. Nemusí to být činnost, která je vidět. Myslím si, že playmaker prostě umí tvořit odlišným, neobvyklým způsobem.“

Pro Petera Vinta, který pracoval pro americký olympijský výbor, US Volleybal team a Everton Football Club je playmaker „hráč, který zlepšuje všechny kolem sebe. … skutečný playmaker je tak trochu nezištný, obětavý… dostává svůj tým do nejvýhodnější pozice tím, že dělá, co je v danou chvíli potřeba.“

Z výše uvedeného nám vyplývají dvě hlavní charakteristiky playmaker: svým výkonem vytváří lepší příležitosti pro sebe a především pro své spoluhráče, čímž zvyšuje i jejich výkon a pravidelně to dělá i pod tlakem okolností. Dalším důležitým znakem je, že ze „správného" playmakera těží tým jako celek. I to je jeden z důvodů, proč se toto slovo v individuálních sportech nevyskytuje. Roger Federer je jistě geniálním hráčem, ale nemá pro koho tvořit. Ze své hráčské geniality těží pouze on sám. 

Ani ve volejbale se s uvedeným pojmem příliš nesetkáme. Ve volejbalu nás určitě všechny při vyslovení slova „playmaker“ napadne „režisér hry“ – nahrávač, který řídí a vede útočné kombinace. A určitě naše myšlenka nejen, že nebude chybná, ale ve většině případů dokonce pravdivá. Podívejme se na to však i z trošku jiného úhlu. Nemohlo by „playmakerem“ být i libero, které bezchybným příjmem umožní rozvinutí útoku svým spoluhráčům či úspěšnými obranami dává stále další a další šance k protiútoku? Podobné asociace bychom určitě našli i u jiných herních postů. Zkuste se nad svými hráči zamyslet a třeba najít i jinou roli, než jste dosud viděli…

Autor: Ing. Ondřej Foltýn

Zdroje: Leonard Zaichkowsky, Daniel Peterson: Tvůrce hry. Praha, 2023, David Epstein: Sportovní gen. Brno, 2014