Na Argentinu musíme jít agresivně a odvážně, říká nahrávačka Valková

Dvě utkání, dvě prohry. Naděje českých volejbalistek na postup ze základní skupiny světového šampionátu však stále žije. I přes prozatím ne zcela příznivou bilanci proti silným Brazilkám (1:3) a Japonkám (0:3) výběr řeckého kouče Giannise Athanasopoulose věří, že do další fáze turnaje může proklouznout. Musí ovšem splnit jeden z důležitých kroků – zvítězit v dnešním utkání proti Argentině, ke kterému nastoupí od 18:00. „Bude to o nás, abychom do toho šly agresivně a odvážně, protože přece jen nemáme moc co ztratit,“ burcuje nahrávačka Kateřina Valková.

Jak zpětně hodnotíte zápas s Japonskem?

Myslím si, že to nebyl úplně náš den. Nevedly se nám věci, které jsme si předtím řekli na poradě. Na druhou stranu je třeba ocenit Japonky, které hrály velice precizní, až bych řekla strojový a hodně rychlý volejbal. Hrály spoustu kombinací, a hlavně nás i zatlačily servisem. Nám úplně servis nechodil. Ale už je to za námi, včera jsme se na tréninku plně soustředily na Argentinu.

Na co se musíte v utkání proti Argentině zaměřit?

Několik věcí jsme probírali s trenérem na videu, ale bude to především o nás, abychom dobře podávaly a šly do toho agresivně a odvážně, protože přece jen nemáme moc co ztratit.

Mohla byste popsat zápasový a nezápasový den na mistrovství světa?

V zápasový den máme většinou dopoledne trénink, tedy pokud ho stíháme, protože teď jsme například hrály už ve 14:00, takže se to všechno posunulo. Ale když vezmu například den s Brazílií, který byl normální, tak ráno máme snídani, pak vyrazíme na předzápasový hodinový trénink, kde máme převážně přihrávku a servis. Potom oběd, poobědový spánek nebo klid, příprava na zápas a pak odjíždíme. Tady o trochu dřív než standardně na zápasy.

Během nezápasového dne máme většinou jen jeden trénink hodinu a půl, který jsme zatím měly vždycky dopoledne. Ráno klasicky snídaně, odjezd na trénink, hodinu a půl trénink. Pak se vrátíme rovnou na oběd a máme volno víceméně do pěti, kdy je prostor na fyzio, odpočinek, regeneraci, masáže. Pak máme svačinu, většinou hrajeme kvízy, následně video a večeři.

Jaké kvízy hrajete?

Hospodské kvízy (úsměv). Péťa Kojdová měla 23. září narozeniny a my víme, že na ně chodí v Liberci, tak to holky vymyslely a koupily. Je to na internetu, překlikáváte si otázky a pak se to hodnotí. A tak se nám to zalíbilo, že jsme hrály celé odpoledne, i v ten volný den před Japonkami a myslím, že zase brzo budeme hrát.

Sezona je hodně dlouhá – na klubovou hned navázala reprezentační, následně Evropská zlatá liga, Challenger Cup, kvalifikace na mistrovství Evropy, a nakonec mistrovství světa. Máte ještě motivaci do dalších zápasů a tréninků?

Určitě. Myslím si, že každý zápas, který hrajeme za reprezentaci, je určitou motivací a kdyby nás náhodou ta motivace opouštěla, máme trenéra, který nás k ní zase přivede. Ale určitě to není tak, že bychom byly přehrané nebo přezápasované. Už jen to samotné mistrovství světa je pro nás velká motivace, abychom ukázaly to nejlepší.

Co pro Vás osobně znamená reprezentovat Českou republiku?

Být v reprezentaci je pro mě ocenění dlouhodobější práce i toho, jak hraju. Je to pro mě jeden ze splněných snů, protože když jsme byly malé holčičky, vždycky jsme koukaly na naši reprezentaci a chtěly jsme se tam jednou dostat.

Jaký je teď na šampionátu v Holandsku nejbližší plán?

Porazit Argentinu a Kolumbii, dostat se ze skupiny a pak uvidíme, co nám přinese další skupina.

Autor: Štěpán Sedláček, foto Marek Pirner