Lukáš Ticháček o zápasech s Austrálii, přípravě na mistrovství světa a jeho působení ve Friedrichshafenu

Náš rozhovor měl proběhnout v liberecké pizzerii La Fonduta hned vedle haly Dukly, která plnila hladové žaludky hráčům české reprezentace po celou dobu libereckého soustředění. Nakonec se naším útočištěm stala tribuna zhasnuté haly Dukly po posledním utkání našich hráčů proti Austrálii. V této hale strávil Lukáš Ticháček, nahrávač české reprezentace, osm sezón, než se vydal sbírat zkušenosti do špičkového německého klubu VfB Friedrichshafen. Lukáš hodnotil přípravná utkání s Australany, přípravu reprezentace na blížící se mistrovství Evropy a své působení v bundesligovém klubu.

1. Lukáši, jak byste hodnotil vaše a týmové vystoupení proti Australanům?

Zápasy splnily svůj účel, trenér si měl ověřit formu všech hráčů, a protože jsme v tréninkovém procesu, ve kterém jsme se věnovali hlavně rozvoji síly a kondiční přípravě, tak je těžší podat lepší výkon. Chtěli jsme vyhrát všechny zápasy, ale to nebylo prioritou – trenéři musí vybrat dvanáctku pro mistrovství světa.

2. Jste v přípravném období. V jaké fázi přípravy se nacházíte?

Ve volejbale jsme se více věnovali zlepšování individuálních herních činností, obraně na síti a v poli. Sehrávání s týmem se před zápasy proti Austrálii samozřejmě zintenzivnilo. Zatím nejsme dostatečně sehraní, třeba spolupráce s Drobkem (Jan Štokr) zatím nefunguje podle našich představ, ale na začátku přípravy k drobným problémům dochází. Možností na sehrávání bude určitě víc. Chce to čas.

3. V kuloárech se mluví o výborné fyzické přípravě na začátku července. Můžeš nám ji přiblížit?

Kondiční příprava proběhla pod vedením italského kondičního trenéra Martina Poedera z italského Trevisa. Celý jeden týden jsme běhali na travnatém fotbalovém hřišti, na to už nejsme zvyklí. Do maximálních sprintů jsme se prakticky nedostali. Martin kladl důraz na správné dýchání, měřila se tepová frekvence. Běželi jsme například desetkrát čtyřicet metrů tak, abychom to zvládli za stejný čas. Ind. V posilovně jsme zvedali velké váhy, aby Martin zjistil naše maximální váhy. Po dvou dnech každý z nás dostal individuální plán.

4. V liberecké hale jsi osm let za Duklu hrál. Jak tě přivítali diváci, vracel ses do Liberce rád?

Ano, pozval jsem své kamarády, rodina přijela na čtvrteční zápas. Diváci mě kromě mých přátel přivítali normálně jako každého jiného. Atmosféra byla v zápase dobrá. Průběh utkání se nevyvíjel dobře, diváci nás chtěli podpořit.

5. Oproti tvému minulému působení v Liberci mi již delší dobu připadáš dlouhou dobu více komunikativní, dirigentský, zapálený do hry atd. Je to práce tvého trenéra ve VfB Friedrichshafen Steliana Moculesca nebo jsi sám od sebe zjistil, že je potřeba v hráčích vzbuzovat důvěru a zájem pro hru?

Každý hráč dospívá. Vést v Liberci tým pro mě nebylo jednoduché, v Dukle jsem patřil mezi nejmladší hráče. S Moculescem jsme však často diskutovali o vůdčí roli v týmu, kterou po mně vyžadoval.

6. Sleduješ výkony svého bratra Martina v dresu liberecké Dukly? Hráli jste spolu nebo proti sobě někdy?

Zápasy a výsledky bratra samozřejmě sleduji. Oficiální zápas jsme však proti sobě nikdy nehráli. V létě spolu hrajeme často tenis, to se vyhecujeme k heroickým výkonům.

7. Nahrávač je často odkázán na výkon útočících hráčů. Máte hráče, kterému můžete v některých situacích stoprocentně věřit?

Ve Friedrichshafenu je to portugalský blokař a náš kapitán José Joao. Když ode mne dostává nahrávku, věřím na devadesát devět procent, že rozehru vyhraje. V reprezentaci je to Jakub Veselý.

8. Zajímá mě práce Steliana Moculesca. Jak bys ho charakterizoval a co od tebe očekává, co ti dal nebo naopak vzal?

Dal mi strašně moc. Naučil mě správně technicky odbíjet. Je to výborný trenér, který z mladých hráčů dělá dobré volejbalisty.

9. Cítíš tlak Vfb a jejich fanoušků, že vítězství pouze v bundeslize nestačí?

Nejdůležitější je vyhrát bundesligu, to nám zaručuje účast v Championsleague. Samozřejmě, že od nás každý čeká víc, ale zranění některých klíčových hráčů nám nedovolilo být v domácím poháru úspěšnější. V Championsleague jsme s našimi výkony byli spokojeni.

10. Je angažování mladého slovenského nahrávače Zaťka pro vás jasný signál, že vám Moculescu věří a vedle vás si vychová dalšího mladého nahrávače nebo nebyly cíle sezóny splněny a tak přišla v letošní sezóně konkurence?

Ne, ne. Moculescu mi stále věří, chce, abych ve Friedrichshafenu odehrál ještě aspoň jednu sezónu. Co bude za rok, to se uvidí.

Děkuji za upřímné odpovědi

Radek Krpač