Jiřího Popelku z volejbalu nic nebolí, cestuje evropskými kluby a na mistrovství světa chce do dvanáctky!

Jiří Popelka, přihrávající smečař českého národního týmu, patří k nejzkušenějším hráčům reprezentace, která dnes odlétá na mistrovství světa do Itálie. Trenér mužského národního týmu Jan Svoboda bude jistě spoléhat na zkušenosti Jirky Popelky, který je známým „cestovatelem“ evropskými kluby, dnes hraje v nejlepší soutěži v Evropě. Má však také za sebou mnoho takových akcí jako je právě mistrovství světa. Posuďte sami.

1. Dobrý den Jirko, v reprezentačním týmu patříš mezi nejzkušenější hráče. Na kolika mistrovství Evropy nebo světa jsi byl a s jakým úspěchem?

Byl jsem na třech turnajích mistrovství Evropy a na třech mistrovstvích světa. Největšího úspěchu jsem dosáhl v roce 1999, na mistrovství Evropy jsem jako nováček národního týmu získal čtvrté místo.

2. Dávají ti mladí hráči zabrat nebo stíháš ve všech směrech?

Těžko říci. Volejbal se po změně systému bez ztrát zlehčil, mě jako staršího hráče nic nebolí, takže asi stačím. V národním týmu nejsem nejpomalejší a po příchodu Petra Konečného ani nejstarší.

3. Cítíš respekt mladých hráčů ke starším nebo toto slovo v dnešní době již neexistuje. Mládí a rvavost vpřed?

Když jsem začal s volejbalem, tak jsem měl asi větší respekt ke starším hráčům, než mají dnes ti mladí. Zvyky přesto zůstaly, nadával jsem na ně já, mladí se jich dnes také chtějí co nejrychleji zbavit, ale nakonec nováčkovskou práci udělají.

4. Tři přihrávající smečaři na mistrovství světa. Není to málo?

Je těžké na tuto otázku dnes odpovědět, když jsme tuto variantu nikdy nevyzkoušeli. Záleží na tom, jak se nám bude dařit. Můžeme odehrát 3 zápasy a jet domů, ale také devět, pak to bude pro nás náročnější. Určitě se toho nebojíme a i ve dvou smečařích se dá zvládnout takový turnaj.

5. Bojoval jsi s nemocí. Už jsi v pořádku?

Minulý týden jsem měl drobné problémy, ale od pondělí se již cítím stoprocentně fit a připraven kdykoli stoupit do hry.

6. Jako bývalý diagonální hráč je tvou předností jistě útok. Co ta přihrávka?

Je pravda, že jsem začínal na „účku“ a až poté jsem začal hrát na smeči. S přihrávkou se musím rvát, protože nejsem klasický přihrávač . Základy z mládežnického období prostě chybí.

7. Vyznáváš rychlé pojetí hry současného volejbalu?

Volejbal se vyvíjí a tak jako to hrají Brazilci, tak se všichni snažíme hrát jako ti nejlepší na světě. Já samozřejmě také preferuji rychlý útok, pro smečaře je potom snadnější se prosadit a dělat body.

8. Jak bys hodnotil přípravné zápasy na mistrovství světa?

Jsme rádi, že jsme po dlouhé době mohli absolvovat dlouhou a poctivou přípravu. Pak jsme jeli na výborně obsazený turnaj do Polska, kde jsme si dokázali, že můžeme hrát i proti kvalitním soupeřům. Poté jsme porazili doma Tunis i Kanadu tím jsme si potvrdili, že naše forma roste.

7. V jakých evropských ligách jsi hrál?

Já jsem velký cestovatel, odehrál jsem 4 roky za českobudějovický Jihostroj, pak následovala dlouhá cesta po Evropě – 2 roky za belgický Maaseik, ve Francii v Tour, v Polsku za Kedzierzyn, dva roky v Rusku v Jaroslavi a v Novosibirsku. Po těchto dvou chladných sezónách jsem se ohřál v turecké Ankaře, poté jsem se vrátil zpět do Francie, tentokrát do Tolouse, poté přišla jedna sezóna v Německu v Berlíně. V minulé sezóně jsem okusil italskou Sérii A2 v týmu Castelana Grotte a letošní sezonu budu hrát v Latině v sérii A1. Nejvíce sportovních oslav jsem zažil v Maaseiku, kde jsme získali titul i domácí pohár. Líbilo se mi v Rusku, kde jsou lidé jako u nás, drží více pospolu. Poté, co jsem se naučil rusky, jsem se tam cítil dobře.

8. Tví spoluhráči tvrdí, že znáš mnoho veselých příběhů z ruské ligy? Pochlubíš se?

Zážitků bylo nespočetně. Napadá mě jedna veselá historka z Jaroslavi. Náš trenér byl i reprezentačním trenérem juniorů. Před každým tréninkem si nás nechal nastoupit do lajny a každému hráči řekl, co neumí, co zapomněl a kteří se to nikdy nenaučí. Asi pro zlepšení nálady před tréninkem. To samé však zopakoval i po tréninku. Já jsem od něho slyšel pochvalu za dobrý výkon v jediném utkání, a že bych tak měl hrát stále. To byla asi jeho slabá chvilka, protože pochvala už nikdy nepřišla.

9. Jaký je tvůj týmový a individuální cíl na mistrovství světa?

Všichni myslíme na postup ze základní skupiny, vše jiné bych bral jako neúspěch. Karty jsou otevřené, a pokud se nám podaří vyhrát třeba i jeden zapas navíc, můžeme vklouznout do první dvanáctky. Já bych určitě chtěl v Itálii zůstat až do 10 října – to by znamenalo dostat se právě mezi dvanáct nejlepších týmů. Bylo by sice super stát se nejlépe bodujícím hráčem mistrovství světa, ale já bych upřednostnil náš týmový výkon a úspěch celého týmu.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí

 

Radek Krpač