S desátým místem spokojen nejsem, ale ... ME JKY 2012

S desátým místem spokojen nejsem, ale na lepší umístění jsme pomýšlet nemohli, hodnotí vystoupení juniorek České republiky na evropském šampionátu jejich hlavní trenér Stanislav Mitáč

Juniorky české reprezentace 94/95 na mistrovství Evropy 2012 v Turecku neuspěly. Cíl, umístit se v základní skupině do čtvrtého místa a postoupit do druhé fáze šampionátu, nebyl splněn.
O první hodnocení po mistrovství Evropy a výhled juniorského reprezentačního týmu do budoucna – hlavně k domácímu světovému šampionátu - jsem požádal hlavního trenéra juniorského národního týmu Stanislava Mitáče.

Jak je hlavní trenér spokojen s desátým místem na mistrovství Evropy?

S umístěním na desátém místě samozřejmě spokojen nejsem. Měli jsme těžkou skupinu a prvním šesti týmům konkurovat nedokážeme. Jsme výkonnostně srovnatelní s týmy Belgie, Slovinska, Slovenska a Francie, ale první šestka týmů předváděla ženský volejbal, zatímco ostatní týmy ten juniorský.  Skončili jsme na desátém místě, ale výkonnost je od 7.-12.místa.

Odpovídal výkon našich hráček desátému místu na mistrovství Evropy?

Ano odpovídal. Ve skupině jsme porazili jediný tým, a to Bulharsko. Na lepší umístění jsme pomýšlet nemohli.  V přípravných utkáních jsme dokázali porazit pouze Slovensko a Slovinsko, v prohraných zápasech na mistrovství Evropy jsme se soupeřkami dokázali držet krok pouze v některých momentech utkání. Po prohraných koncovkách dobře rozehraných setů, jsme bohužel nedokázali ihned zareagovat a hrát se soupeřkami vyrovnaný volejbal, zatímco ostatní týmy se dokázali opět vrátit zpět ke kvalitní hře.

V jakých činnostech jsme zaostávali oproti ostatním postupujícím?

To by bylo na celý seminář s trenéry SpS a SCM. Oproti týmům první šestky jsme nejvýrazněji zaostávali v obranném systému, především v obraně v poli. Zatímco ostatní týmy ve hře v poli míč aktivně vyhledávají, my čekáme, jestli nás trefí. Náš útočný úder je jednoduchý až naivní, neřešíme útok na jednoblok, dvojblok, málokdy na bod nebo z nahrávky z pole pod úhlem. Srovnatelnou činností s lepšími týmy byl pouze servis, ale i ten nás v těžkých koncovkách dokázal zklamat.

Již neúspěch na loňském evropském šampionátu kadetek přinesl nějaké změny? Přišly Mlejnková, Kurková. Pomohly tomu mladé hráčky, jak vidíš jejich další vývoj?

Jedná se o talentované hráčky ročníku narození 1996, hlavně Marie Kurková a Michaela Mlejnková ukázaly, že i ve vyšší věkové kategorii byly na šampionátu platnými hráčkami. Pavla Šimáňová dostala  minimálně herních příležitostí. Jejich účast na šampionátu je však cennou devízou pro blížící se kvalifikaci mistrovství Evropy kadetek, která se hraje v lednu příštího roku.

Je v hráčském kádru juniorských reprezentantek možné mluvit o nějakém příslibu do národního týmu žen?

Ano, již zmiňované Kurková s Mlejnkovou a svými fyzickými předpoklady i Trnková. Na cestě do reprezentačního družstva žen je však čeká obrovská dřina a odříkání.

Objevil jsi na evropském šampionátu určité trendy, kam se bude ubírat ženský volejbal?

Žádné nové trendy se na evropském šampionátu neobjevily, týmy první šestky hrály volejbal podobný tomu ženskému s minimálním počtem chyb. Žádný z týmů nehrál systematicky útočné kombinace s útoky ze zadních zón.

Udělal bys dnes něco jinak, když bys byl o tuto akci zkušenější?

Ne, neudělal. Na šampionát odcestovaly momentálně nejlepší hráčky, které se od května na mistrovství Evropy připravovaly. Udělal jsem však chybu, že jsem nebyl důslednější u hmotnostních kritérií některých našich hráček. Měli jsme nejtěžší tým, ale i nejmladší.  

Co je třeba změnit, aby svět dopadl lépe?

Pracovat, dobře pracovat. Současné i potenciální hráčky této kategorie musí hrát nejvyšší domácí soutěž žen.

Děkuji za rozhovor.

 

Radek Krpač