Trenér Ivan Pelikán: Postup na kadetské ME U19 2017 je velmi dobrý úspěch!

Uplynulý víkend postoupilo družstvo Jiřího Zacha (99/00) na kadetské 2017 ME U19! Jde o velmi dobrý úspěch, který navazuje na předchozí generaci ročníků 1997. Koncepční práce Jirky Zacha nese rozhodně očekávané výsledky!

Nic na tom nemění ani fakt, že kvalifikace v polské Spale byla tak trochu „bláznivá“. Důležitou roli sehrál tým Lotyšska, a to v dobrém i zlém. Lotyši nejdříve porazili naše hráče 3:2, což se dalo nazvat překvapením. Předváděli houževnatou hru a stejným způsobem trápili i Poláky, kterým se podařilo odpor Lotyšů zvládnout. Rozhodujícím duelem celého turnaje byla ovšem konfrontace Švédska a Lotyška. Od Švédů se po dvou jednoznačných porážkách - od Poláků i Čechů - neočekával výkonnostní vzestup. Lotyši však do tohoto střetnutí nastoupili s příliš „profesorským přístupem“ a za celý zápas se jim nepodařilo „nahodit motory“. Jednoznačná prohra znamenala odsunutí Lotyšska na poslední místo skupiny (v zápase hráli ještě o druhé místo ve skupině a postup!). Vzhledem k faktu, že v ostatních kvalifikačních skupinách byly někde pouze tři týmy, tak systém byl ten, že výsledky s posledním týmem u čtyřčlenných skupin se „škrtaly“. Pro nás to znamenalo, že se nám prohra s Lotyši nezapočítávala. Na přímý postup na ME nám zbývalo porazit Poláky jakýmkoliv způsobem nebo alespoň uhrát bod, což by ale znamenalo, že budeme muset čekat na výsledky ostatních skupin. Tento scénář se nakonec i uskutečnil. Každý kvalifikační turnaj je jiný a jak je vidět, vše se může pořádně zamotat. Naši kadeti šli ovšem za svým cílem a bojovali příkladně!

Všechny týmy vynikaly v individuálních herních činnostech

Dovolil bych si zhodnotit i jinou stránku než pouze tu výsledkovou. Všechny týmy této kvalifikační skupiny měly bravurně zvládnuty individuální herní činnosti! Švédové, byť ne příliš somaticky disponovaní, výborně technicky přihrávali a měli kvalitní mezihru s velmi dobrým zvládnutím techniky bagru. Snažili se hrát rychle a pestře. Podobný styl měli i Lotyši, i když ti předváděli navíc fyzičtější volejbal než Švédové.

Tato dvě družstva byla ovšem minimálně o stupínek níže než Poláci a naši kadeti. Poláci patří již tradičně k absolutní evropské špičce, i když ročník 1999 nemají tak výrazný jako ročníky 1995 a 1997, což mi potvrdil i jejich trenér Zendel. Bravurně zvládají herní situace pod tlakem v koncovkách setů. Ve Spale hráli jednoduchý volejbal. Nehráli příliš rychle a víceméně se uchylovali ke hře po „kůlech“ s minimální pestrostí. Již tradičně jsou schopni v důležitých momentech utkání dobře servírovat.

Z tohoto pohledu bylo družstvo Jirky Zacha nejkomplexnější a velmi dobře technicky vybaveno! Další důležitý faktor je ten, že máme z pohledu kvality širší kádr než Poláci (je pravda, že měli dva hráče zraněné). Naše hra byla pestrá. Byli jsme schopni útočit ze všech zón. V rozhodujících momentech nám chyběl větší důraz v obraně na síti i poli. Myslím si, že v průměru všichni hráči odvedli očekávané výkony, ale jednoho bych vyzvedl. Pro naši hru byla zásadní přihrávka a hráč na tomto postu – Pavlíček - mě osobně překvapil. Po celou dobu turnaje si držel stabilitu na přihrávce a přidal i solidní obranu v poli. Somaticky máme družstvo evropské úrovně, které je na tom lépe než třeba Poláci. Pocitově jsme „vypadali“ nejvolejbalověji ze všech družstev této kvalifikační skupiny!

Autor: Ivan Pelikán