Mistrovství světa U21 mužů - Bahrajn - 4. a 5. den

Ráno vstáváme „překvapivě“ opět do slunečného dne. Začíná pravidelný předzápasový rituál. Po snídani následuje ještě chvilka klidu a taktická porada. Oběd je nachystán již na jedenáctou hodinu a chvilku na to odjezd do haly na zápas „o bytí a nebytí“, samozřejmě s nezbytnou kontrolou dresů. Tou dobou již v hale na plné pecky pracuje s monitoringem soupeřů Petra a těší se, že ji naše výprava přiveze něco k obědu.

V šatně bojovná atmosféra stoupá každou minutou. Všichni vědí, o co se hraje, a nechtějí podcenit jediný detail. Tunelem do haly potkávám Íránce. Musím říci, že moc sympatický mančaft to není. Vyměňuji si pohled „face to face“ s jejich kapitánem, který ať se na mě FIVB nezlobí, by s námi mohl za týden hrát v Dřevěnici veterány. A že by hoši íránští uměli pozdravit, to bychom od nich asi chtěli opravdu moc. Na druhou stranu volejbal umí a soupeř to je přetěžký.

Bohužel bahrajnská televize si na tento zápas udělala polední siestu, takže stream hledám marně. Hrajeme vyrovnané utkání, ale bohužel v koncovkách setů nám vždy chybí kousek. Report z toho utkání najdete ZDE. Je dohráno. Přestože jsme i podle statistik nebyli horším týmem, prohra nás posouvá do bojů o 9. - 16. místo. Pro kluky je to velké zklamání, protože jak s Rusy, tak i s Íránem podali kvalitní bojovný výkon, ale nestačilo to.

Již v klidu si přehrávám celý zápas, kde jsme utkání mohli zlomit ve svůj prospěch, v čem byl soupeř lepší a vychází mi jen jedna věc - VYHRANOST!!!  A tady je potřeba se asi zamyslet do budoucna. Jak družstvo, tak i celý realizační pro úspěch udělali maximum, ale v koncovkách jednotlivých setů bylo podle mě vidět, že většina hráčů je sice v kádrech extraligových klubů, ale až na výjimky pouze střídají a tíha rozhodujících okamžiků extraligových utkání na nich neleží. Vím, že příchodem cizinců kvalita extraligy stoupá, ale chceme kvůli průměrným cizincům nedat šanci našim talentovaným mladíkům? Není čas se zamyslet, zda by pro naše reprezentace určitá regulace počtů cizinců v extraligovém týmu nebyla přínosem? No nic, zanechme filozofování, život jde dál a turnaj MS nekončí.

Cesta na hotel je smutná, ale takový je sport, někdy přináší radost, někdy smutek. Čeká nás den volna a je potřeba nabrat hlavně morální síly, protože turnaj MS není ani v polovině.

Večer se dozvídáme soupeře do bojů ve skupině G – Egypt, Kanada, Portoriko. V těchto zápasech musíme potvrdit, že kritika losu ze strany evropských družstev byla oprávněná. Domácí nalosovali jednoznačně dvě těžké základní skupiny sk. „D“ - POL, ITA, BRA, CAN a sk. „C“ – RUS, IRI, CZE, TUN a nikdo mě nepřesvědčí, že to byla náhoda.

Neděle je volným dnem, všechny týmy léčí drobné bolístky a spíš odpočívají na pokojích než by se „pekly“ na vydatném arabském sluníčku. Dopoledne lehká posilovna, po obědě odjezd na trénink a na čas po tréninku vymýšlí realizační tým nějaké překvapení, jakým by mohl hráče trochu rozptýlit. Nakonec vyhrála varianta návštěvy pláže a koupání v Perském zálivu. Po příjezdu ještě čeká chlapce porada nad videm. Po večeři lehké vyplavání v hotelovém bazénu a jde se do postele sbírat síly na zítřejší utkání s Egyptem.

Z Bahrajnu Jiří Carba