Pohár olympijských nadějí 14.-17.8.2008, kadeti ´91/92

Mezinárodní turnaj kadetů
(Pohár olympijských nadějí), Nitra 14. – 17.8. 2008

Dávno to již není turnaj, který kdysi přitahoval pozornost předních celků Evropy. Nyní se těžko hledá pořadatel, těžko se shání družstva, která by přijela. Proto původní termín začátkem července byl zrušen a díky slovenskému volejbalovému svazu se mohl turnaj uskutečnit alespoň v tomto „náhradním“.
Nakonec účast potvrdily čtyři družstva. My, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Pro nás to bylo dobré, neboť je to vlastně zatím jediný mezinárodní turnaj, který jsme v tomto roce absolvovali a vzhledem k tomu, že termín kvalifikace o ME kadetů se neúprosně blíží, musíme využít každé příležitosti hrát. Navíc Slováky máme v kvalifikační skupině (dále Italy, Srby, Portugalce a Chorvaty) a ta se uskuteční od 6. do 11.1. 2009 v Humenném.

Pořadatelé vypracovali takový systém turnaje, aby každé družstvo sehrálo 5 zápasů. Tedy nejprve se všechny celky utkali mezi sebou a potom v semifinále 1-4 a 2-3 a vítězové si to „dali“ o 1. a poražení o 3. místo.

My jsme zahajovali se Slovenskem. Je to vlastně jediný zahraniční tým, s kterým jsme letos hráli a v bilanci 5 zápasů jsme mírně vedli 3:2 (3:2, 0:3, 3:2, 3:1 a 1:3). Slováci začátkem srpna vyměnili trenéra, určitě změnili styl přípravy a nás si „nalosovali“ jako první test. My jsme však od začátku šli za vítězstvím, uhrávali jsme rozhodující míče po dobré hře hlavně na nahrávce a útoku jsme získali první dva sety. I ve třetím jsme lépe zvládali koncovku a za stavu 24:21 jsme získali dokonce 3 mečboly. Ovšem naše hra má stále výkyvy a doplatili jsme na ně právě v koncovce třetího setu. Ani jednou jsme nepřihráli podání soupeře a tím pádem jsme nemohli zaútočit. Výsledkem byla porážka 24:26. Slováky to sice nabudilo, ale my jsme znovuzískali svůj rytmus a set a tím pádem i zápas jsme dotáhli do vítězného konce.

Dalším soupeřem bylo Polsko. A zde se ukázalo, jak potřebujeme nutně hrát mezinárodní zápasy. V hlavách hráčů jakoby se zakořenilo, že soupeře z takové volejbalové „superzemě“ nemůžeme porazit. Přesto jsme nezačali špatně a ihned v prvním setu jsme získali náskok, který postupně vzrostl až na deset bodů. I když Poláci v koncovce dotáhli, přesto jsme set zvládli dobře. V dalším přišel útlum, náskok získávali naopak Poláci. Zdálo se, že Poláci jednoduše vyhrají. Ovšem v koncovce od stavu 17:22 jsme se zvedli a dotáhli na 23:23. Nakonec však šťastnější byl soupeř, když uhrál poslední dva body. Potom jsme již nevydrželi v tempu, nebyli jsme schopni Polákům čelit hlavně v útoku a oba další sety byly jasnou záležitostí soupeře.
Tím skončil první hrací den.

Turnajový systém a dosavadní vývoj určil, že poslední zápasy ve skupině a následné obě semifinále budou identická. Tedy Polsko – Slovensko a my s Maďary. Ovšem oba zápasy byly jiné.
Dopoledne Poláci snadno porazili Slovensko a my stejně snadno Maďarsko. Vycházelo nám hlavně vše na útoku i v obraně na síti i v poli. Maďaři začali s náhradníky a i když postupně již během prvního setu vystřídali zpět základní sestavu, my jsme je k ničemu nepustili.
Odpoledne však proti nám nastoupil jiný tým. My jsme jim to usnadnili hlavně v prvním setu, když jsme jim nechali uhrát lehké míče. Maďaři brzy získali náskok 9:2 hlavně našimi chybami, potom 17:11 a stále vedli. My jsme dotahovali až v koncovce. Závěr jsme však nezvládli a dobře hrající Maďaři vyhráli. V dalším setu se strhla nebývalá bitva, my jsme stále mírně vedli, v koncovce vedli Maďaři, ne však o více než bod. Nakonec koncovka byla naše. Třetí set byl pro Maďary. My jsme zase v začátku jim nechali náskok a jeho dotahování nám sebralo síly. Čtvrtý set byl obdobný druhému, vítězství jsme museli vydřít. Pátý set byl pro nás velice nešťastný. Stále jsme vedli až do stavu 10:9. Potom jsme však nemohli složit na zem několik útoků a naopak Maďarům se to podařilo. Otočili na 10:12 a vítězství již nepustili.

Obdobný průběh mělo i druhé semifinále. Slováci překvapivě vzali Polsku 2 sety, pátý set však lépe zvládli favorité a zvítězili.

Nyní nás čekala těžká zkouška. Chtěli jsme hrát finále, měli jsme na něj, ale nezvládli jsme semifinále. Navíc Slováci si mohli vítězstvím vylepšit celkový výsledek. Dosud měli 4 porážky a skóre 3:12. Proto jsme měli trochu obavy, jak to zvládneme. Nakonec i pro nás trenéry to bylo až překvapivé. Od začátku jsme tlačili hlavně útokem po příjmu, dobře jsme vybírali v poli a v následném protiútoku jsme získávali body. Vítězství bylo snažší než jsme čekali. Takže trochu i zakrylo zklamání z celkového „jenom“ třetího místa. Navíc naše libero Michal Kotek získal i cenu pro nejlepšího hráče ve své specializaci.

V zrcadle mezinárodní kadetské úrovně nám turnaj odkryl naše některé nedostatky.
V první řadě neumíme prodat všechno, co umíme. Samozřejmě psychický stres hraje svou hlavní roli, navíc např. Polsko je pro nás stále ještě tak velký pojem a je tak vysoko, že se neodvažujeme k němu ani pohlédnout. Trochu sice přeháním, ale bojíme se velkých jmen. Nakonec se ukázalo, že naopak jejich styl je velice jednoduchý, těží hlavně z výškové převahy. S Maďary jsme sehráli nešťastné utkání. Určitě jsme ho nepodcenili, nespletlo nás ani dopolední snadné vítězství. Naopak čekali jsme, že to bude jiný zápas. Udělali jsme však hodně nevynucených chyb a to proti bojovnému soupeři rozhodlo.
A to je druhý náš problém. Nevydržíme v tlaku na soupeře, v precisnosti a přesnosti, koncentraci, a výsledkem jsou chyby. V poli nepřihrajeme jednoduchý míč, smeč je málo razantní, blok není pevně postavený. Tím získává soupeř. Proti posledním zápasům se Slovenskem v červenci se to lepší, ale tempo je pomalé. Z jednotlivých dovedností máme největší rezervy v podání, hlavně smečovaném, a příjmu plachtivého podání. Naopak útočíme z rychlých vystřelených nahrávek, zapojujeme i doskok ze zóny VI. Potřebujeme k tomu více využívat útoku prvním sledem. Plusem turnaje je to, že jsme dvakrát porazili našeho kvalifikačního soupeře.

Co nás čeká dále?
Potřebovali bychom do kvalifikace ještě minimálně jednu nebo dvě konfrontace na úrovni reprezentačních družstev. Přínos očekáváme od zařazení do juniorské extraligy, kdy nás každý týden čekají dvě kvalitní utkání.

Pro pořádek ještě uvádím sestavu, která hrála v Nitře. Příležitost dostali všichni hráči. Jediným, kdo odehrál bez jediného střídání byl kapitám týmu Jan Vobejda a samozřejmě libero Michal Kotek. Dále hráli na nahrávce Jakub Sobek a Jakub Ulč, blokaři Vojtěch Navláčil, Martin Rozsypal a Jan Štefan. Diagonálními hráči byli Jan Kučera a Tomáš Sobek A na smeči Jan Vobejda, Pavel Matějka, Lukáš Gucký a Matěj Chládek.

A naše výsledky:
15. 8.
CZE – SVK 3:1 (22, 22, -24, 22)
CZE – POL 1:3 (21, -23, -13, -17)
16. 8.
CZE – HUN 3:0 (23, 16, 20)
CZE – HUN 2:3 (-22, 21, -22, 23, -12)
17. 8.
CZE – SVK 3:0 (20, 22, 17)

Velké Meziříčí, 28. 8. 2008

Petr Juda- hlavní trenér