A opět Kolín

Je to skoro přesně rok a 6 dní, kdy jsem napsal článek „Stav vody na řekách v ČR III ze dne 7. 8. 2023“.

Hodnotit reprezentační sezónu je zatím předčasné (ve hře je ještě ME U20) a navíc si myslím, že toto hodnocení přísluší jiným aktérům a ještě jednou navíc, konec školního roku, tj. červen a pak následující červenec a srpen mě zastihl v plné pracovním zatížení a na zamýšlení nad stavem RD mládeže jaksi nebyl čas.

Titulek „A opět Kolín“ plně vystihuje uplynulý čas. Vrátil jsem se jako trenér Lvíčat 2009 do Kolína na více než měsíční pobyt. Od 15. 7. do 8. 8. 2024 a s novým realizačním týmem a s 36 adepty ročníku 2009.

Nejdříve tedy realizační tým. Základní tendence v mých realizačních týmech je neustálý růst věkového rozdílu mezi mou maličkostí a asistenty. Nebudu prozrazovat jejich věk, ale informaci, že v současné době je věkový rozdíl dvou generací. Což přináší leckdy až humorné příhody při konverzaci, protože některé věci prostě nesdílíme a nemůžeme se o nich (například má oblíbená témata o válce, politice, 1968, 1989, ale také překvapivě Cimrmany) bavit. Není to vůbec tím, že by nebyli vzdělaní (jsou to vysokoškoláci), ale prostě něco nezažili, něco nepovažují za důležité. Přes tento handicap (pouze můj) musím konstatovat, že realizační tým pracoval skvěle. Nikola Schwachová z Českých Budějovic, Adam Čížek ze Svitav a fyzioterapeut Petr Kovárník pracovali skvěle a důkazem je mé přesvědčení, že bych jim RD 2009 svěřil s čistým svědomím a bez obav o budoucnost RD 2009. Možná, že naše měsíční práce nepřinese dostatečně velký výkonnostní posun, tak poznání, že se objevili dva mladí trenéři, které práce s RD mládeží baví, chtějí ji dělat a odborně na ni mají, je velké plus. Totéž lze říci o fyzioterapeutovi Petrovi Kovárníkovi, schopnost samostatně pracovat, dobrý a profesionální přístup k hráčům a odborné znalosti, co více si přát.

Letní kemp byl tentokrát trochu jiný, a to z několika důvodů. Na kempu bylo více hráčů (v minulosti maximálně 20 hráčů). Nakonec kemp absolvovalo 37 hráčů. Důvod byl jednoduchý, CEV změnil soutěže, ročník 2009 bude mít svoji mezinárodní premiéru až v lednu 2026. Nebylo tedy nutné selektovat, vybírat a vytvářet tým, protože v lednu 2025 není kvalifikace. Ideální možnost dát příležitost více hráčům v období, kdy se teprve začínají volejbalově dotvářet a jejich fyzický rozvoj ještě není ukončen. Zužování kádru bylo vždy noční můrou. Snaha neudělat chybu a nepřehlédnout talent. Celkem 37 hráčů a se 40 hráči ročníku 2010 (absolvovali podobný kemp v Hlinsku) je už dobrý počin pro zvýšení kvality dvojročníku 2009/2010.

Zadání pro obsah tréninku byl vcelku jasný. Dotváření herních činností, jejich zkvalitnění, náprava technických chyb, schopnost překonávat únavu, pracovat ve velkém objemu a zlepšit opakovatelnost ideálního provedení herních činností.

Měli jsme k dispozici celkem tři kurty a práce souběžně probíhala na všech třech kurtech. Jako vždy jsme pracovali ve tříhodinových blocích. Každý tříhodinový blok obsahoval 30 minut individuální práce s N (celkem 7 N), kontrola míče a 30 minutový blok fyzické přípravy. Po skončení odpoledního bloku jsme již tradičně na kolech mířili na „písák“ a relaxovali ve vodě. Vcelku tedy skoro 8 hodin zatížení. Absolvovali jsme také turnaj v Dřevěnicích se 3 družstvy v sobotu (všech 33 hráčů nám pomohli do Dřevěnic dopravit rodiče – velký dík a smeknutí). V neděli nás do Dřevěnic odvezl autobus  - sponzor turnaje Dřevěnic – velké díky p. V. Niderlovi). Na turnaj jsme se speciálně nepřipravovali, ale herně splnil naše očekávání. Jeden z týmů postoupil do finálových bojů a vracel se 23:30 do Kolína a druhý den v 7:00 zpátky do Dřevěnic, což byla velká zátěž, ale hráči obstáli se ctí.

Na úplný závěr kempu jsme pozvali na krátký turnaj i hráče ročníku 2010 Š. Žaby. Hráči ročníku 2010 mě příjemně překvapili svým dobrým herním projevem a bojovností.

V tomto pojednání zatím nelze nějak exaktně popsat přínosy pobytu v Kolíně. V minulosti, když jsme se připravovali na lednovou kvalifikaci (v lednu 2025), jsme vždy na konci připravovali tým a také se střetli s mezinárodní konkurencí (Polskem nebo Slovenskem). To teď z logiky věci nebylo a tak případné přínosy budou vidět až na podzim 2024 v kadetských soutěžích. Ovšem co lze již teď exaktně tvrdit, že hráči byli schopní celý měsíc tvrdě pracovat, prokázali velkou odolnost vůči únavě a že jsou pro úspěch ve své milované hře schopní udělat více, než si někdy jako dospělí a rodiče jsme ochotní připustit. V tom byl kemp jednoznačně úspěšný.

Když to na závěr shrnu do několika bodů, budou znít takto:

1. Ročník 2009 trénuje mladý (mě musíte vytknout mimo) ambiciozní realizační tým, který chce a umí.
2. Hráči obstáli se ctí a jsou ochotni pro zlepšení ve volejbale podniknout vše, co je možné.
3. Rodiče své děti podporují a jsou ochotni nám pomoci.
4. Hráči na kempu se zlepšili a hlavně chtějí na svých nedostatcích, chybách dále pracovat.

Autor: Jiří Zach – svazový trenér chlapci