Kvalifikační duben nekončí, ve hře je ještě postup na ME U18

Duben má mnoho přívlastků. Jen namátkou se mu třeba přiřazuje přívlastek aprílový, jarní, a v letošním roce je pro něj z hlediska volejbalu příznačné pojmenování jako měsíc kvalifikací. Jak dívky, tak chlapci absolvovali do této doby dvě kvalifikace. Juniorky v Hradci Králové neúspěšnou (dlužno podotknout, že skupina byla velice těžká) a junioři v Lotyšsku naopak úspěšnou. Ročník 2003 se kvalifikoval a pokračuje tak v nastoupené cestě ročníků 97, 99, 2001. Pomyslný zápas o kladnou bilanci mládežnického reprezentačního volejbalu svede ročník 2005, který absolvuje svoji kvalifikaci na ME U18 v Gruzii v Tel Avivu od 20. - 24. 4. 2022. Soupeři v kvalifikaci mu budou družstva Portugalska, Rumunska a pořadatele Izraele.

Do přípravy byla nominována těchto 18 hráčů:

Chromec Matyáš	Olomouc	N
Vítámvás Adam	Brno	N
Hilšer Martin	Kojetín	N
Rous Adam	Brno	B
Bednařík Matyáš	Zlín	B
Tóth Lucas	České Budějovice	B
Černý Jan	Lvi Praha	B
Svoboda Štěpán	Dukla Liberec	B
Pitner Vojtěch	České Budějovice	S
Hager Michal	Olomouc	S
Pastrňák Matěj	SK Prosek/Lvi Praha	S
Janeček Max	Lvi Praha	S
Obdržálek David	Zlín	S
Brichta Tomáš	České Budějovice	U
Novák Jaromír	Brno	U
Dubš Ivo	Brno	U, S, B
Míček Štěpán	Green Frýdek-Místek	L
Tláskal Aleš	Lvi Praha	L

 

Přípravu před kvalifikací začalo družstvo RD kadetů 2005/2006 s rozšířeným realizační týmem (O. Žaba, Š. Žaba, M. Nekola, J. Moravčík a B. Jakovcová) 10. března v tradiční destinaci v Mikulově. Následovala VT ve Velkém Meziříčí, Kutné Hoře, Kolíně a opět v Mikulově. V Mikulově došlo také k prvním mezinárodním přípravným zápasům s družstvem Ukrajiny (připravovalo se u nás též na kadetskou kvalifikaci a těší mě, že ČVS takto vyšla vstříc těžce zkoušené Ukrajině) - dvě vítězství (3:0, 3:1). Podle výsledků to vypadalo jako jednoduchá záležitost, ale nebyla a Ukrajina byla dobrým soupeřem.

Připravit se na kvalifikaci a vítězně ji absolvovat je naprosto originální trenérskou a hráčskou dovedností. Již jsem to avizoval v mnoha svých článcích a můj kolega Jan Svoboda  došel po zkušenostech s ročníky 1999 a 2003 k úplně stejným závěrům. Samotná Evropa je proti kvalifikaci procházkou růžovým sadem. Tlak na hráče, na trenéry a realizační tým je extrémní a nepřál bych ho žádnému svému nepříteli a to ani tam kam nikdo cizí nevidí, ve svých snech, kde si člověk dovolí mnohé.

Papírově není skupina nehratelná, bohužel postupuje pouze vítěz a prostředí v Tel Avivu bude všechno možné (dnes se tam dost střílí) jen ne studené a domácí mají dobré družstvo, které nás potrápilo na Mevze v Mariboru.

Potěšitelným úkazem celé přípravy byl zájem reprezentačních družstev, zemí jako Španělsko, Polsko, Slovensko, Německo, Francie, Rakousko, hrát s námi přípravné zápasy. Volba závěrečné přípravy nakonec padla na družstva Francie a Německa. Takže 11. dubna vyrazil konvoj tří dodávek směr Štrasburk k celkem třem utkání s Francii. Soupeř nás přijal ve svém volejbalovém centru a tak jsme zase trochu záviděli, ale to nám neubralo na ochotě podat proti zemi olympijských vítězů dobrý výkon. Na přípravné zápasy již bylo nominováno 13 hráčů:

• nahrávači: Chromec, Vítámvás 
• smečaři: Pastrňák, Pitner, Háger, Obdržálek 
• blokaři: Tóth, Bednařík, Černý 
• univerzálové: Brichta, Novák, Dubš

Celková bilance přípravných zápasů: 3:1, 2:3, 2:3

Hra byla ovlivněna z obou stran častým střídáním hráčů a zkoušením různých sestav. Z naší strany bylo pozitivní vysoké nasazení a dobrá práce v poli a v mezihře. Předčili jsme soupeře útokem z kůlů, blokaři byli vyrovnaní. Nejsilnější stránkou Francie bylo výborné podání, které mělo vliv právě na dvě porážky 2:3, kdy jim v pravý čas „přišlo“ podání.

Čas vyměřený na Štrasburk uplynul a po nasání atmosféry nádherného nočního Štrasburku (radši upřesním – prohlídky katedrály a káva na náměstí) jsme 14. dubna nabrali směr Amberg, tedy do Německa. A zběsilé tempo zápasů pokračoval. V Ambergu „trochu“ jiné prostředí, nádherný penzion a hned oficiální utkání před plným hlediště a za velkého zájmu místních obyvatel. Podali jsme i po šesti hodinách jízdy Německem, kde se dopravní situace nebezpečně blížila naší nechvalně známé D1 (zácpa, zácpa a zase zácpa), výborný výkon. Vítězství 3:1 a Aleš Tláskal vyhlášen nejlepším hráčem. A jak to bývá po výborném výkonu a samozřejmě i únavě z dlouhého cestování, přišla porážka 1:3, i když dva sety se skórem 23:25. A navíc soupeř podal vynikající výkon na podání a v útoku.

Nadešel poslední den naší zahraniční anabáze a opět oficiální utkání s hymnami a diváky. Ještě předtím přijetí družstva primátorem města, jež měl stejné jméno jako náš blokař J. Černý. Jinak česká stopa v Ambergu byla znát (přistěhovalci ze Sudet), jejich překladatelka a další.

Měl jsem z posledního zápasu trochu strach (bohužel mám strach skoro vždycky – profesionální úchylka). Odjezdové zápasy jsou vždy problematické. V hlavě se již rodí myšlenky na domov, šest dní na cestách také nepřidá, únava z pěti zápasů během pěti dnů. Takže v rámci odlehčení jsem na předzápasové poradě navrhl, že hrajeme naplno v základní sestavě jen první set a když prohrajeme, vystřídáme – 0:3 a rychle domů a když vyhrajeme, zkusíme to dotáhnout do vítězného konce. Nevím, jak to kdo pochopil jako žert či ne, ale fakt je, že základní sestava v podobě (Vítamvás, Pastrňák, Pitner, Černý, Toth, Brichta, libero Tláskal) začala famózně a z prvního setu udělala střelnici. Nedovolila soupeři doslova nic. Zlepšili jsme podání, příjem a výborně kombinovali, v mezihře jsme neudělali chybu. Plné hlediště soupeři pomáhalo a nutno říci, že trochu i rozhodčí, ale v tento čas, tento den a v této hale, nemělo Německo šanci. Vítězství 3:0 (18,16,20) bylo jasné a pak již radostná cesta domů. Myslím, že všichni ten krásný pocit znáte, když cestujete po vítězném zápase domů a kdy se vám zdá všechno zelenější, budoucnost světlá a vztahy nádherné. Nechci teď vyzdvihovat přínos jednotlivých hráčů. Nebylo by to spravedlivé. Družstvo pracovalo jako tým v tom pravém slova smyslu a realizační tým, který tímto chválím si s hráči nezadal.

Problém je, že cesta již skončila a v pondělí 18. dubna se znovu setkáme na Kladně a ve středu 20. 4. 2022 vzhůru do Tel Avivu, kde je docela bouřlivá atmosféra a hlavně tři soupeři, kteří nám nic nedají zadarmo. Takže zpět pokoru před soupeři a do boje!!!!       

A na závěr konečná nominace na kvalifikaci ME U18:

Chromec Matyáš	Olomouc	N
Vítámvás Adam	Brno	N
Bednařík Matyáš	Zlín	B
Tóth Lucas	České Budějovice	B
Černý Jan	Lvi Praha	B
Pitner Vojtěch	České Budějovice	S
Hager Michal	Olomouc	S
Pastrňák Matěj	SK Prosek/Lvi Praha	S
Obdržálek David	Zlín	S
Brichta Tomáš	České Budějovice	U
Novák Jaromír	Brno	U
Tláskal Aleš	Lvi Praha	L

Realizační tým:

Zach Jiří	hlavní trenér
Žaba Štěpán	I. asitstent trenéra
Žaba Ondřej	II. asitstent trenéra
Štetka Martin	statistik
Jakovcová Bára	fyzioterapeut
Moravčík Jan	vedoucí družstva

 

Zápasy ČR v kvalifikační skupině E (začátky utkání jsou uvedeny v našem čase):

čtvrtek 21. dubna

• 14:00 Portugalsko – Česká republika

pátek 22. dubna

• 16:00 Česká republika – Rumunsko

sobota 23. dubna

• 18:30 Česká republika - Izrael    

 

Držte nám palce.

 

Autor: Jiří Zach - svazový trenér mládeže ČVS - chlapci