Volejbalové řeky, jejichž stav už zkoumám ve svém třetím článku, plnily dál své poslání a plynuly dále ve svém nekonečném pohybu a s ním i volejbalový život. Skončily národní soutěže a nadešel čas reprezentační. Co všechno nás čekalo a samozřejmě co nás ještě čeká?
RD dospělých vyvrcholení jejich sezóny ještě čeká. ME a následující kvalifikace na olympiádu v Paříži se odehrají v srpnu a pak dále na podzim. Až teprve po těchto akcích bude možno stav vody na volejbalových řekách Česka správně vyhodnotit a dát do správných souvislostí.
RD mládeže mají svá letní vystoupení již za sebou a lze tedy začít hodnotit.
Již jen počet vystoupení chlapeckých RD byl v letošní reprezentační sezóně úctyhodný. Mimo MS U19 v Argentině, které nám uniklo o jedno místo z ME U18 v loňském roce, byla RD družstva Česka na všech akcích. Tady je suchý výčet akci:
Protože RD 2003 a též RD 2007 má ve svém portfoliu J. Svoboda a jejich vrcholové akce se navzájem překrývaly, a navíc hráči RD 2005 se dostali do nominace RD 2003 (někteří hráči RD 2003 byli zranění či nechtěli reprezentovat), bylo to vše docela velký logistický oříšek. Výsledkem byla právě má účast na ME U17 v Podgorici, protože J. Svoboda v té době plnil své vítězné povinnosti v Lotyšku. Do Podgorici pak dorazil v půlce ME.
Pokud se dá úspěch RD mládeže měřit účastí na finálových bojích ME a MS, je chlapecký mládežnický volejbal a její reprezentační část více než úspěšná. Celkově výborná bilance výsledků, která zvláště vyniká, když vezmeme v úvahu délku přípravy na jednotlivá vystoupení. Žádná dlouhá příprava s propracovanou fyzickou přípravou, nové útočné systémy, vylepšená obrana. Nic z tohoto hlavního arzenálu, co má trenér k dispozici, pokud chce uspět. Pár dní a hrálo se. To se týče jak těch starších 2003, 2005, tak i těch 2007. Není to kritika, pouze konstatování stavu, všechna RD družstva čeká náročný podzim a hlavně v lednu, kvalifikace na další ME v roce 2024 a pokladna ČVS má své dno.
Vystoupení RD 2003 na MS a jejich desáté místo již bylo okomentováno J. Svobodou. Dle mého názoru je umístění úspěchem, zvláště pokud úspěch měříme poměrem nákladů a výsledku a je dobré říci, že na postu smečařů byli úplně jiní smečaři než ti, kteří válčili na předcházejících šampionátech (Ureš, Fabikovič). Do týmu byli integrováni hráči RD 05 (Černý, Pastrňák, Hilšer). Lze z toho vyvodit, že hráčská základna ve věku od 18 let do 22 let je dostatečně velká, aby nahradila výpadky způsobené zraněními či jinými okolnostmi. Troufám si trochu drze tvrdit, že je tady jistá paralela, která nastane v příštích pěti letech v seniorské reprezentaci. Pět RD mládeže, která hrála důstojnou roli v Evropě a na MS, se nutně musí přelit i do počtů a kvality RD seniorů.
RD 2005 pod vedením M. Nekoly získalo bronzovou medaili a tím zopakovalo úspěch ročníku 2003. V minulosti jsme v této soutěži, která je svou kvalitou minimálně na úrovni ME (hraje 7 nejlepších týmů z ME kadetů + pořadatel a v tomto případě Slovinsko, mistr Evropy U17), získávali vždy čtvrtá místa a zvláště u RD 2005, kterou celou její pouť po ME provázela nepřízeň volejbalových bohů (Covid, četná zranění, karanténa), je bronzová medaile velká satisfakce. Zvláště když na své bronzové cestě porazila Srbsko, Belgii a vcelku jasně. Když jsem opouštěl toto družstvo, měl jsem pocit nenaplněnosti ambicí a hlavně schopností tohoto družstva. Vždy jsem ale věřil, že jednou to přijde a přišlo. Myslím si, že o tomto družstvu ještě uslyšíme.
Zbývá okomentovat družstvo RD 2007, které bylo svým umístěním jasně nejhorším vystoupením na ME od startu RD 1997. Shodou okolností pod stejným trenérem a se stejnou číslovkou na konci. Už v průběhu ME se na sociálních sítích objevilo, že je to konec úspěšného období RD mládeže chlapců. I kdyby to nakrásně byla pravda, je to dost předčasné tvrzení a nevím, jestli tu není spíše trochu toho podvědomého přání. Do neúspěchu se tak dobře a sladce trefuje. RD 2007 je teprve na počátku své reprezentační pouti a při svém vzniku jí sudičky nebyly zrovna nakloněny.
Na ME družstvo nevyhrálo žádný zápas. Sehrála několik výborných setů s družstvy, která pak získala medaili (Itálie, Španělsko). Za družstvy, s kterými měla mít šanci (Finsko, Srbsko, Nizozemsko) svou výkonností za nimi o mnoho nezaostávala, prohrála po vyrovnaných setech. Lapidárně a výstižně zároveň, lze vystoupení RD 2007 popsat jako účast špičkového žákovského družstva ve finálovém turnaji EX kadetů letos v Českých Budějovicích. Rozdíl nespočíval ani tak v tělesné výšce, jako spíše ve fyzické síle (bohužel již při rozsmečování viditelné). Ve hře pak ve schopnosti udržet po delší časové období (zhruba 6 až 10 rozeher) herní činnosti na přibližně stejné úrovni. V tomto čase byl postup na ME vrcholným úspěchem a navíc družstvo zatím nemělo.
Jaký je tedy stav vody ve volejbalových řekách?
Dle mého názoru je přes neúspěch RD 2007 stav reprezentačního mládežnického volejbalu chlapců nadprůměrný. Od ročníku 1997 jsme postoupili na všechny ME a na většinu MS. Výsledky by byly ještě lepší, pokud bychom se mohli na každou akci MS, ME, olympiády mládeže ideálně připravit s patřičnou dotací tréninkového objemu. Jenže finanční prostředky nejsou neomezené a je tedy důležité stanovit priority. Z tohoto hlediska jsou prioritním cílem postupy na ME kadetů a juniorů a tam umístění do osmého místa. MS jsou jen třešničkou na dortu, ale prioritním cílem nejsou.
Velký posun nastal účastí a postupem na kvalifikaci na ME U22. Tento postup je důležitý z hlediska propojení RD mládeže a RD seniorů. Hráči koncových ročníků tak budou nadále pod tlakem trenérů RD mládeže a trenérem RD seniorů. Pokud by se ještě dala větší váha účasti na MS, zvláště koncových ročníků, přiblížili bychom se volejbalovým velmocem Itálii, Polsku a naše koncepce by byla završena a na určitý čas i srovnatelná s těmi, ke kterým volejbalově vzhlížíme.
Je ovšem důležité se zmínit, že první ročník ME U22 značí, že CEV a FIVB přichází s novou koncepcí pořádání ME a MS. Pokud bude tato koncepce definitivně schválena, bude to znamenat nutnost revize práce reprezentačních celků mládeže. Jednak přibude MS U17 a první ME bude už jako U16. Nastane zrovnoprávnění ročníků, takže některá ME budou vypsána pro sudé ročníky a jiná pro liché, což u nás znamená, že v případě postupu na toto ME, budou naši hráči hrát ve stejném roce finálový turnaj starších žáků (U16). Zkušenost se zaváděním nových ME a snižování věku hráčů je jednoznačná. Všechny federace se přizpůsobí a začnou pracovat s hráči dříve a po prvním šampionátu, který bude trochu rozpačitý, ty další už budou mít tu správnou úroveň. Ten, kdo se ME U16 nezúčastní, tomu ujede vlak, který bude na dalších ME těžce dohánět.
Na ME v Podgorici jsme už byli osloveni Polskem a pozváni na podzimní turnaj RD 2009. Náskok, který jsme od ročníku 1997 měli, jsme už ztratili (od ročníku 2003), ale v tomto okamžiku už se nám volejbalové velmoci vzdalují. Polsko už má i tým RD 2010.
CEV i FIVB jen následuje basketbal, fotbal a další sporty. Mezinárodní akce urychlují a zintenzivňují práci s mládeží, nutí federace lépe a dříve sledovat hráče, vybírat je, individuálně s nimi pracovat. Zrovnoprávnění sudých a lichých ročníků je správně, ale znamená to, že místo jednoho ročníku třeba 2011, kde byla většina hráčů 2011 a pouze nejlepší a nejurychlenější hráči 2012, se budou muset udělat reprezentační celky dva, což je náročné nejen finančně, ale i personálně. Nejvíce z toho budou těžit velké federace jako je Itálie, Polsko, Brazílie. Ostatní se budou muset tvrdě zamýšlet nad svými preferencemi a nad svou národní koncepcí, aby jim na jednu stranu neujel vlak a zároveň našly organizaci a prostředky, jak být konkurence schopní v rámci ME a MS.
Ze změn, které chystá CEV, plyne dle mého názoru jeden jednoznačný trend, který se již začal projevovat při ustanovení ME U17. Trend práce s talentovanými hráči, jejich včasné vyhledávání a práci s nimi.
ČVS musí intenzivněji spolupracovat s kluby na vyhledávání hráčů s potenciálem hrát vrcholový mládežnický a později seniorský volejbal. Musíme si k hráčům najít individuální přístup, abychom neztratili žádného hráče s potencionálem hrát vrcholový volejbal. Je to velice jednoduché. V rámci Česka musí fungovat jeden velký reprezentační celek, který bude vědět o každém dobrém hráči v té nejzapadlejší vesničce. Trenéři RD a klubů budou partneři v trénování a vyhledávání hráčů. Ovšem věta, že trenéři RD a klubů jsou partneři, se jednodušeji vysloví, než uvede do praxe.
V chlapecké složce ani tak nejde o vyhledání hráčů, jejich zařazení do databáze. Spíše půjde o to, že výrazně vzroste počet hráčů, s kterými bude RD mládeže pracovat a tady by byla přínosem užší spolupráce RD trenérů a klubových trenérů nad tréninkovým procesem. Sladění náhledu na jednotlivé herní činnosti, týmové činnosti, kondičním tréninkem, útočné a obranné kombinace. Jednodušeji, trénink v klubu a v RD by měl co nejvíce sladěný.
Závěr:
Každé takové dlouhé pojednání by mělo mít nějaký závěr, doporučení, co a jak dál, a samozřejmě lépe.
Autor: Jiří Zach – svazový trenér chlapci
VK ČEZ Karlovarsko – Cucine Lube Civitanova (ITA) 0:3 (16:25, 18:25, 14:25)
VK Královo Pole Brno – Volejbal Přerov 3:1 (17:25, 25:23, 25:15, 25:17) – do semifinále postupuje Královo Pole
Vinicius / Heitor (BRA) – Dumek / Semerád 2:1 (21:17, 20:22, 15:12)
muži: Sir Safety Perugia (ITA) – VK Jihostroj České Budějovice 3:0 (25:16, 25:23, 25:22), VK Lvi Praha – Black Volley Beskydy 3:0 (25:10, 25:10,...
muži: Cory / Caldwell (USA) – Oliva / Kurka 2:1 (18:21, 21:13, 15:13), Andersen / Napier (DEN) – Oliva / Kurka 0:2 (19:21,...
Sporting CP Lisboa (POR) – Kladno volejbal cz 3:0 (25:20, 25:21, 25:15)