„Tajnou zbraň“ pražských Lvů si nahrávač Jakub Janouch pochvaluje

Stojí před historickým okamžikem. Lvi Praha si v prvním zápase semifinále Challenge Cupu poradili s tureckým Ziraat Bankasi Ankara 3:0 na sety. A v odvetě jim stačí k postupu do finále vyhrát dva sety. „Je to o něco blíže než pro Turky, ale pořád daleko. Musíme hrát poctivě jako doma,“ tvrdí Jakub Janouch, nahrávač pražského týmu a kapitán české reprezentace.

Jaké jsou pocity z výhry v prvním zápase semifinálové série Challenge Cupu, jak jste si to užívali?
Pořád dobré, už to trochu opadlo. Nic není hotové. Teď má výhodu Ankara, která hraje doma. My jsme předvedli parádní výkon ve všech činnostech, byli jsme zdravě a sebevědomě naladění.

Lze něco vypíchnout, co bylo podle vás nejvíce klíčové?
Hlavně týmový a sebevědomý výkon. Ty dva sety byly vyrovnané, ale dokázali jsme je přetlačit. Ukázali jsme také agresivitu, to rozhodlo.

Jaké byly přípravy na zápas a jak vám v tom pomohla datová aplikace Smart Volley, kterou vyvíjíte?
Musím říci, že pomáhá. Využíváme ji na každého soupeře a máme do ní vlastní přístup, tedy každý hráč. V tomto týdnu je den, kdy máme individuální pohovory s vedením. Právě na základě dat vyhodnocujeme naše slabé a silné stránky. Analyzujeme, zda jsme splnili vytyčené cíle. Je to velká výhoda.

Jakým způsobem to využíváte vy?
Když si vezmu přípravu na soupeře, tak sleduju hodně obranu soupeře, dívám se na útoky. Plus za nějaké období si můžeme udělat sumář toho, co se nám daří a co ne – jak v individuální, tak v týmové činnosti. A víme, na čem pracovat. Případně v jakých situacích využívat naše silné stránky a tím eliminovat slabší. Je dobré to vědět a na tom pracovat.

Mají v tomto Lvi určitou zbraň – získáte informací víc, když to srovnáte se zkušenostmi z jiných týmů?
Existuje už aplikace Data Volley, která je ve volejbalovém prostředí hojně využívaná. Ale s manipulaci s ní je potřeba na to mít odborníka, který některé aspekty přeloží. Pro nás hráče to není zcela vhodné. Nedokážeme si situaci najít sami. Smart Volley je nám přístupnější, jednodušeji se v tom orientuji. Opravdu se jedná o exkluzivitu, mohu si to kdykoliv zapnout.

Jste ten typ hráče, který dá na rozbory a datové aplikace? Potřebujete navíc vědět jako nahrávač, jak funguje obrana…
Určitě, já jako nahrávač sleduji, jak soupeř brání. Sleduji obranu, ta je pro mě směrodatná. Proti té se soustředím. Někdy ale těch informací může být zbytečně moc, je důležité se také nepřehltit.

Vám se to dařilo proti Turkům, byla na nich vidět určitá nervozita…
Pár zápasů jsem proti Turkům hrál, oni mají často cizince ve svém kádru. Začnou hrát naplno, ale když jim to pak nejde, ztrácí tah na branku. Nejsou pak takoví dravci.

Co bude klíčové v odvetě?
Furt je to strašně daleko. Výhoda je u nich, mají to ve svých rukách. Měli jsme to jednodušší v tom, že nás vlastně skoro vůbec neznají. Navíc jsem četl, že prý sehráli jeden ze svých nejhorších zápasů. Bude to o sto procent těžší zápas u nich. Jsou tam stále zkušení hráči, ambice jsou stále nejvyšší, nemohou si dovolit s námi prohrát. Ale šance máme, jednoduché to nebude.

Může být pro vás výhodou, že v Turecku nebudou diváci? Oni jsou známí tím, že dokážou udělat skvělou atmosféru…
Přiznám se, že nevím, jaká jsou pravidla ohledně diváků. Některé zápasy mohou být bouřlivější, jako třeba derby.

Jak moc je to vysněný cíl – jste dva sety od finále evropského poháru. Bude tam velký tlak?
Je to zodpovědnost, děláme jméno českému volejbalu. Naposledy byl v semifinále před osmi lety Liberec. My tam ale nejedeme s tím, že chceme dva sety. Je to o něco blíže než pro Turky, ale pořád je to daleko. Musíme hrát pocitově jako doma.

Jaké jsou cíle v domácí extralize?
Hlavně postoupit do semifinále. To je bez diskuze, bez větších řečí. Máme před sebou Ústí, což je tým, který má dobře hráče poskládané.

Autor: Jiří Uhlíř, foto David Kratochvíl