Vráželová Svatava

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Zasloužilá mistryně sportu

Jméno a příjemní: Svatava VRÁŽELOVÁ roz. Štaudová

Datum narození: 13. února 1932 v Tišnově

Datum úmrtí: 1. prosince 1967 v Novém Městě na Moravě

Charakteristika:
174 cm vysoká smečařka Sokola Gottwaldovy závody resp. Spartaku Královo Pole, v letech 1953 - 1961 reprezentantka ČSR a ČSSR s účastí na dvou MS a dvou ME se ziskem tří medailí - zlaté z ME 1955 v Bukurešti, stříbrné z ME 1958 v Praze a bronzové z MS 1960 v brazilském Rio de Janeiro.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolventka zdravotní školy, původním povoláním instrumentářka zubní kliniky FNsP v Brně. Po reorganizaci tělovýchovy v roce 1952 a ustavení resortních DSO byla donucena hrát za Slovan KÚNZ Brno, a aby se mohla vrátit do mateřského Spartaku KP, nastoupila jako administrativní pracovnice do Královopolské strojírny. Od roku 1958vdaná, manžel Vladimír (basketbalista a házenkář, prvoligový basketbalový rozhodčí, později technický komisař a funkcionář), syn Petr (ročník 1959, všestranný sportovec, po otci prvoligový basketbalový rozhodčí a významný funkcionář CBF). Zemřela tragicky po smrtelném úrazu při zazimování chaty v rekreační oblasti „Tři studně“ na Českomoravské vrchovině v prosinci 1967 ve věku nedožitých 36 let.

Sportovní a volejbalové začátky:
Přestože vyrůstala v „nesportovní“ rodině, sport ji od malinka učaroval. Ještě před válkou absolvovala jako žákyně základní tělesnou průpravu v Sokole Královo Pole a začala se zde věnovat i sportovní gymnastice. Po obnovení Sokola po roce 1945 přešla na kolektivní sporty (basketbal, házenou, volejbal), kde mohla lépe uplatnit svou výšku, tj. centimetry, nabyté za války.
Nejvíce ji zaujal volejbal, který začala hrát závodně v družstvu dorostenek Sokola Gottwaldovy závody Královo Pole pod vedením Miroslava Navrátila (4. místo na M-ČSR starších dorostenek v Prostějově).
Později (již jako žena) hrála přes zimu 2. basketbalovou ligu a nebyl pro ni problém v případě potřeby vypomoci v prvoligovém družstvu házenkářek, což tehdy jednotná registrace těchto tří sportů umožňovala. V roce 1951 byla přeřazena do volejbalového družstva žen Sokola GZ Královo Pole, které v sestavě s několika reprezentantkami (Böhmová-Krátká, Burianová-Balunová, Cvilinková-Hajtmarová, Chlupová, Zemanová-Handlířová) patřilo k nejlepším v republice.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Křest s lvíčkem na prsou si odbyla na Festivalu mládeže a studentstva 1953 v Bukurešti a s reprezentací se rozloučila v roce 1960 na MS v Brazílii v roli kapitánky družstva. Ve výběru ženské reprezentace ČSSR byla naposledy v roce 1961, ve kterém družstvo převzal Antonín Kyndr a došlo ke generační výměně hráček s výhledem na MS 1962 v Moskvě.

Vrcholné soutěže:

1955     1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér Metoděj Mácha)
1956      4. místo na MS v Paříži (trenér Metoděj Mácha)
1958     2. místo a stříbrná medaile na ME v Praze (trenér Josef Češpiva)
1960     3. místo a bronzová medaile na MS v Rio de Janeiro (trenér Josef Češpiva)

Další významné turnaje a akce:

1953     2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti
1955     2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě
1957     3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě

FOTO:

Svatava byla hráčkou jediného klubu – Sokola resp. Spartaku Královo Pole, kde začínala jako dorostenka, za družstvo žen odehrála v nejvyšší soutěži 17 sezon (1951 - 1967) a v deseti z nich družstvo skončilo mezi první pětkou týmů ligové tabulky. Na snímku z roku 1956 (4. místo) stojí zleva hráčky: Svatava Štaudová-Vráželová, Zdena Holečková, Dana Böhmová-Krátká, Františka Řehůřková a Božena Halásková-Žižkovská, v podřepu zleva Marie Mikulková-Hladná, Helena Mičánková-Kopřivová, Věra Funková a Růžena Cabáková.

Křest v reprezentaci ČSR si Svatava odbyla v roce 1953 na 4. Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti, kde naše volejbalistky skončily na 2. místě po jediné a těsné prohře 2:3 se Sovětkami. Na snímku zleva stojí: rozhodčí Luboš Kettner, Cígrová, Balunová, Dostálová, Nečasová, Jílková, Valášková a trenér Metoděj Mácha, dole zleva Krimlová, Svobodová, Štaudová, Štulcová a Matalíková.

Největšího triumfu dosáhla Svatava na ME 1955 v Bukurešti, kde naše reprezentantky dokázaly porazit 3:2 favorizované Sovětky a staly se poprvé a dosud jedenkrát mistryněmi Evropy. Na snímku naše ženy po příletu do Prahy na Kbelské letiště, zleva: Matalíková, Valášková, Štulcová, Křížová, Holá, Neugebauerová, Štaudová, Nečasová, Technovská (jediná Slovenka), Lútočková, Šindelářová a Kučerová. Trenérem družstva byl Metoděj Mácha.

Po úspěchu v Bukurešti se „až“ 4. místo našich volejbalistek na MS 1956 v Paříži stalo zklamáním nejen pro naši volejbalovou veřejnost, ale i pro hráčky samotné. O jednu z medailí je připravily prohry se Sovětkami (tentokrát hladce 0:3), s Rumunkami a Polkami (shodně 2:3 po boji). Na snímku zleva stojí držitelky „bramborových“ medailí (co bychom za ně dnes dali?): Štaudová, Holá, Nečasová, Kučerová, Svozilová a Valášková, dole zleva Neugebauerová, Štulcová, Moravcová, Šindelářová, Lútočková a Matalíková, trenérem stále M. Mácha.

Neúspěch na MS v Moskvě naše volejbalistky odčinily stříbrnými medailemi na „domácím“ ME 1958, hraném na již zastřešeném zimním stadionu pražské Štvanice. Snímek je z přípravy družstva a na něm Svatava (č. 3) při obětavém zákroku v poli. V rámci soustředění v Dobřichovích u Prahy bylo sehráno památné a mimořádně prestižní utkání, na které žijící pamětnice dodnes vzpomínají. Střetly se v něm hráčky širšího výběru pro ME s pražskými internacionálkámi, tj. hráčkám, které měly svá reprezentační léta již za sebou (Brožová, Dostálová, Kučerová, Lútočková, Mathauserová, Nečasová). Ty neprodaly svou kůži lacino a odešly poraženy 2:3 po lítém boji a se ctí.

Stříbrné medaile na ME 1958 (po jediné prohře 2:3 se Sovětkami) vybojoval kolektiv – stojící zleva: Božena Šteflová, Anna Uhrínová, Libuše Svozilová, Soňa Holubová,Naďa Špelinová, Ina Matalíková a Svatava Vráželová, dole zleva Libuše Kyselková,Hana Moravcová, Běla Paclíková, Táňa Ulmonová a Drahoslava Křížová. Trenérem družstva byl dr. Josef Češpiva, jeho asistentem Antonín Kyndr.

V roce 1960 naše volejbalistky startovaly na MS v Brazílii, ze skupiny (Belo Horizonte) postoupily společně se Sovětkami (a prohrou 0:3), ve finále (Rio de Janeiro) porazily Brazilky, Polky, USA a prohrály s Japonkami (1:3). Konečné 3. místo a bronzové medaile byly velkým úspěchem. Dodejme, že finálové utkání o zlato mezi Sovětkami a Japonkami (3:1) řídil náš Leopold Jebáček z Brna. Na snímku s autogramy hráček stojí v horní řadě zleva Žižkovská, Špelinová, Ulmonová a Vráželová, uprostřed Štefflová, Kyselková, Obadálková a Křížová, dole Moravcová, Šormová, Holubová a Svozilová. Družstvo na MS vedl dr. Josef Češpiva.

V roce 1967 se v Plzni uskutečnilo první setkání bývalých reprezentantek z let 1956 - 1960. Řada hráček ještě hrála 1. ligu a tak se součástí srazu stalo veřejné a velice kvalitní utkání dvou vylosovaných šestek, koučovaných trenéry Češpivou a Kyndrem. Na snímku stojí první tým: Křížová-Kopová, Štefflová-Mikulecká, Kyselková-Herštová, Vacková-Synovcová, v civilu Svatava Vráželová (po úrazu s nohou v sádře), Šormová, Obadálková a Špelinová. V podřepu druhý tým, zleva: Moravcová, Šindelářová-Tolarová, Langová-Froňková, Uhrínová-Balková, Ulmonová-Benešová a Holubová. V prosinci tohoto roku Svatava tragicky zemřela ve věku nedožitých 36 let.

Autor: Zdeněk Vrbenský