Šírková Lenka

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, mistryně sportu

Jméno a příjmení: Lenka ŠÍRKOVÁ roz. Kučerová

Datum narození: 14. ledna 1929 ve Lhotce u Berouna

Datum úmrtí: 13. června 2015 v Berouně

Charakteristika:
172 cm vysoká smečující nahrávačka (tzv. dvojka) družstev SK Zaměstnanci města Prahy, Slovan SV TVS, Tatran Baraba Střešovice, Slavoj Praha, Spartak Stalingrad a Slavia VŠ Praha. Akademická reprezentantka s účastí na dvou Světových akademických letních hrách (iniverziádách) se ziskem 2 stříbrných medailí. V letech 1949-1957 členka reprezentačního družstva ČSR s účastí na jednom MS a dvou ME se ziskem 1 zlaté a 1 bronzové medaile.

Nahlédnutí do soukromí:
Vystudovala reálné gymnázium v Berouně a Pedagogickou fakultu pražské Karlovy univerzity se specializací tělesná výchova - angličtina. Pracovala jako lektorka Ústřední školy Československé obce sokolské (ČOS) a Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (SV TVS), jako metodička ÚV DSO Tatran a jako kantorka na Obchodní akademii a SOÚ v Berouně. Vdaná, rozvedená, dcera Šárka.

Sportovní a volejbalové začátky:
Od dětství členkou Sokola Beroun, kde získala všeobecnou sportovní průpravu. Rozhodující vliv na její sportovní růst měli profesoři TV na reálném gymnáziu (Dubský, Majerová, Novák), pod jejichž vedením se začala pravidelně věnovat lehké atletice, basketbalu a házené. Rekreačně bruslila, lyžovala, jezdila na kole a hrála volejbal (pro nedostatek volejbalistek v Berouně převážně s muži – debly a šestkový volejbal). RG Beroun reprezentovala ve Středoškolských hrách s úspěchy v atletice (výška, koule, disk), basketbal začala hrát závodně za Sokol Beroun a po zahájení VŠ studia v Praze za 1. ŽSK Letná a Orbis Praha (2. liga). V roce 1948 se dostala do volejbalového týmu žen Zaměstnanců města Prahy (ZMP), se kterým absolvovala své první mistrovství republiky.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

V letech 1962-1967 zakončila svou dlouhou a úspěšnou hráčskou kariéru v druholigové Lokomotivě Zdice.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Její reprezentační kariéra byla poznamenána smůlou: v roce 1951 byla ve výběru ČSR pro ME v Paříži, na kterém naše týmy mužů a žen z politických důvodů nestartovaly, v roce 1952 absolvovala přípravu na ME, ale pro výjezd do Moskvy nebyla „prokádrována“ a v roce 1954 ji zranění připravilo o účast na Světových akademických letních hrách v Budapešti.

Vrcholné soutěže:
1950      3. místo a bronzová medaile na ME v Sofii (trenér Jan Fiedler)
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér Metoděj Mácha)
1956      4. místo na MS v Paříži (trenér Metoděj Mácha)

Další významné turnaje:
1949      2. místo na Světových akademických letních hrách, pořádaných v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva v Budapešti,
1950      2. místo na turnaji při 2. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v Praze,
1951      2. místo na Světových akademických letních hrách, pořádaných v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva v Berlíně.

FOTO:

V roce 1949 získaly naše reprezentantky stříbrné medaile na Světových akademických letních hrách (SALH) v Budapešti. Na snímku s družstvem Italek, nahoře zleva (se lvíčkem na prsou) Kučerová (č. 8), Mirovická (1), Gazdová-Lútočková (3), Vojnarová (5), Cvilinková (2), Žáková (6). V podřepu první zleva Čadilová (4) a první zprava Burianová (7).

Na mistrovství republiky 1950 v Jilemnici obsadily ženy Zaměstnanců města Prahy (ZMP) 5. místo ve složení - nahoře zleva: Bernasová, Kučerová, Šrůtová, Dostálová, Amlerová, dole zleva: Fiedlerová, Strachotová, Musilová a Hrušková.

Z Jilemnice je i snímek, na kterém proti dvojbloku soupeřek smečuje Lenka Kučerová. Kromě spoluhráčky Šrůtové s napětím „jak to dopadne“ přihlíží stojící trenér ZMP Antonín Strachota.

Z ME 1950 v Sofii přivezly naše ženy bronzové medaile, pořadí medailistek: SSSR, Polsko, ČSR. Nahoře zleva: Mirovická, Zaplatílková, Krimlová, Cígrová, Kučerová, Vojnarová, dole zleva: Batková, Houdková, Černá a Burianová. Trenérem družstva byl Jan Fiedler.

Další stříbrné medaile vybojovaly naše akademičky na SALH 1951 v Berlíně. Zleva: Čadilová, Kučerová, Lútočková, Svobodová, Cvilinková, Richterová, Černá, Štulcová, Burianová a trenér Vladimír Míka.

Dosud největším úspěchem našeho ženského volejbalu byly zlaté medaile z ME 1955 v Bukurešti. Na tomto šampionátu naše ženy nenašly přemožitelky, když v mimořádně dramatickém úvodním utkání šampionátu dokázaly přehrát favorizované Sovětky 3:2 (poslední set 15:13). Na fotce po příletu do Prahy zleva: Matalíková, Valášková, Štulcová, Křížová, Holá, Neugebauerová, Štaudová, Nečasová, Technovská, Lútočková, Šindelářová a Kučerová. Trenérem družstva byl Metoděj Mácha.

V roce 1956 startovala Lenka Kučerová za družstvo družstvo Slavoje Praha pod vedením státního trenéra Máchy a družstvo skončilo na 3. místě za Duklou ÚDA Praha a Tatranem Valašské Meziříčí. Zleva hráčky: Břízová, Holá, Jílková, Volajnyková, Lútočková, Štefflová, Křížová, Kučerová, Synková, Kolínská a Tolarová.

Jednou z posledních reprezentačních akcí Lenky Kučerové byl zájezd žen ČSR do Polska (Gdaňsk, Gdyně, Sopoty, 1956), uskutečněný v rámci přípravy na MS v Paříží. Nahoře zleva: vedoucí družstva ???, Tolarová, Valášková, Křížová, Kučerová, Lútočková, Uhrinová, Štaudová, trenér Metoděj Mácha, dole zleva: Holá, Ligová, Nečasová, Moravcová a Matalíková.

Autor: Zdeněk Vrbenský