Schwarzkopf František

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistr sportu

Jméno a příjmení: František SCHWARZKOPF

Datum narození: 25. května 1927 v Praze

Datum úmrtí: 28. srpna 1987 v Lahru u Freiburgu (SRN)

Charakteristika:
186 cm vysoký smečař Sparty Praha, ÚDA Praha (mistr republiky 1954 a 1955) a Dynama Slavie Praha. V letech 1949-1954 člen akademického výběru ČSR s účastí na třech SALH (Světových akademických letních hrách) se ziskem dvou stříbrných a jedné bronzové medaile. V letech 1948-1957 reprezentant ČSR s účastí na dvou MS a jednom ME se ziskem dvou zlatých a jedné stříbrné medaile.

Nahlédnutí do soukromí:
Dětství a mládí prožil v domě svého otce obchodníka v Celetné ulici, starší sestra Eva (roč. 1925, po válce lékařka). Studium reálného gymnázia (1938-1942) přerušeno uzavřením protektorátních škol, rok chodil na angličtinu do Ústavu moderních řečí ve Spálené ul. a byl praktikantem fy Ranachov. V červenci 1943 byl deportován do internačního tábora v Bystřici u Benešova, určeného pro děti ze smíšených manželství. Začátkem května 1945 společně s hercem Milošem Kopeckým z tábora uprchli a do konce války (naštěstí jen krátce) se ukrývali v Praze. Po návratu domů se již nesetkal se svým otcem, který v roce 1943 zemřel v koncentračním táboře Osvětim.
Po dokončení studia na reálném gymnáziu (maturita 1947) vystudoval Lékařskou fakultu UK (doktorát 1952) a v roce 1953 se oženil s Kamilou Paterovou z Roztok. Společně s lékařským diplomem dostal umístěnku do OÚNZ v Jablonci n. N. a pracoval jako sekundární lékař v tanvaldské nemocnici. Na podzim 1953 byl povolán na prezenční vojenskou službu do ÚDA Praha a v roce 1954 se mu narodil syn Jiří. Po vojně nastoupil jako sekundární lékař chirurgického oddělení OÚNZ v Praze 9-Vysočanech, v roce 1965 zvítězil v konkurzu (organizovaném pražskou ambasádou USA) a získal stipendium pro roční studijní stáž v nemocnici v Syrakusách nedaleko New Yorku. V USA působil v roce 1966 a kromě studia hrál volejbal za YMCA Syrakusy (3. místo na prestižním vojenském turnaji ve West Pointu).
Po návratu do Prahy pracoval dál ve vysočanské nemocnici jako sekundární lékař chirurgického oddělení až do roku 1968. V tomto roce odjel s rodinou na dovolenou do Itálie, kde je zastihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy a rozhodli se pro emigraci. Po několika měsících působení ve Vídni se usadil s rodinou v německém Lahru u Freiburgu, kde se vypracoval až na pozici přednosty anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Syn Jiří vystudoval v nové vlasti lékařskou fakultu a stal se na místní univerzitě asistentem pathologie. V roce 1987 přivezl se svou matkou do Prahy popel svého otce a rozptýlili jej na loučce hřbitova na Malvazinkách za přítomnosti nejbližších přátel a volejbalových spoluhráčů.

Sportovní a volejbalové začátky:
Pocházel ze sportovní rodiny, otec hrál výborně fotbal a tenis a ke sportu vedl i své děti. František chodil plavat, hrál basketbal, fotbal, tenis a v zimě lyžoval. O víkendech jezdil s otcem na trampské osady v okolí Mokropes, kde se ve 13 letech seznámil i s volejbalem a již jako dorostenec hrál osadní turnaje za muže SO Kazín. Když jeho matka koupila po válce chatu na nedaleké osadě Tornádo, jeho noví osadní spoluhráči Raban a Vodička jej přivedli na Spartu.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

V roce 1957 se začal naplno věnovat svému povolání a kariéře chirurga, ale volejbal hrál dál pro radost za Slovan Penicilin Roztoky, kde žil s rodinou. Ve funkci hrajícího trenéra zde působil až do roku 1964 a pod jeho vedením družstvo postoupilo až do 2. ligy. Po roce 1964 se věnoval ještě rekreačnímu tenisu a nohejbalu.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Premiéru se lvíčkem na prsou si odbyl v roce 1948 na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii a s reprezentací se rozloučil na jaře 1957 1. místem na silně obsazeném turnaji v Istanbulu (2. Rumuni, 3. Bulhaři).

Vrcholné soutěže:

1949      2. místo a stříbrná medaile na MS v Praze (trenér Jan Fiedler),
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér doc. Josef Kozák),
1956      1. místo a zlatá medaile na MS v Paříži (trenér doc. Josef Kozák).

Další významné soutěže a akce:

FOTO:

V roce 1946 začal hrát gymnazista a dosud jen rekreační volejbalista F. S. z osady Tornádo u Mokropes za ligovou Spartu Praha, která patřila do roku 1952 mezi naši volejbalovou elitu. Na snímku volejbalistů Sparty z roku 1947 zleva stojí Jan Beneš, Vladimír Spirit, Jaroslav Doležal, František Schwarzkopf, Václav Horáček, Josef Svoboda, Milan Špitálský a Vladimír Švancar, dole zleva Ladislav Vodička, vedoucí a trenér družstva Václav Jeřábek a Miroslav Plas. V tomto roce skončila Sparta na MR v Praze druhá za SSK Život a před Sokolem Kolín. Při rovnosti bodů a stejném poměru setů všech tří družstev rozhodoval o titulu a pořadí až poměr míčů!!

První medaili F. S. připomíná „akční“ snímek z jednoho utkání našich volejbalistů (s Bulhary?) při prvním MS mužů 1949 v Praze na Štvanici. Jak je vidět na ukazateli, vedeme již 2:0 na sety a ve třetím setu 4:0. Na naší straně zleva v předklonu Josef Tesař, uprostřed na zemi Jaroslav Fučík, za ním s č. 5 stojí František Mikota. Napravo na zemi Zdeněk Soukup a nad ním František Schwarzkopf.

V roce 1950 se konal v Praze 2. kongres Mezinárodního svazu studentstva, doprovázený kulturními a sportovními akcemi. Naši volejbalisté vyhráli turnaj na Štvanici před Rumuny, Poláky a Číňany. Na snímku zleva stojí bratři Rozholdové z Bratislavy, Horáček Václav, Šavrda, Jílek, Růžička, Schwarzkopf a Votava, dole zleva Jonáš, Liška, Müller, Malý Zdeněk a Balun.

Čtyři úspěšné medailové starty F. S. na Světových akademických letních hrách a Světových festivalech mládeže a studentstva připomíná snímek z roku 1951, kdy tyto akce proběhly současně v Berlíně a naši volejbalisté skončili na 2. místě. Na společném snímku s družstvem Číny stojí zleva (v tmavých tílkách) naši „mládežníci“ Votava, Schwarzkopf, Lípa, Komanec, Jonáš a Černoch, dole zleva Neuberg, Marek a Malý. Na snímku chybí Karel Brož, trenérem výběru byl Josef Polívka.

S celkem ÚDA Praha získal F. S. dva mistrovské tituly a v roce 1955 s ním absolvoval historicky první zájezd našich volejbalistů do Číny. V Pekingu, Šanghaji a Wuhanu sehráli celkem 10 vítězných utkání s různými výběry kantonů a prohráli pouze jednou (těsně 2:3) s reprezentanty Bulharska při posledním turnaji ve Wuhanu. Na snímku stojí zleva kapitán a hrající trenér Josef Brož, Tesař, Karel Brož, Schwarzkopf, Šorm, Pochop, Tomáš Miroslav, Fučík, Synovec, Bártl, Kříž, Kučera a Paulus (chybí Šimůnek).

Zisk titulu mistrů Evropy z Bukurešti 1955 připomíná snímek části našeho družstva při nástupu před jedním z utkání, Zleva naši vlajku na stožár vztyčuje Josef Tesař, za ním hlava Karla Brože, Schwarzkopf, Synovec, Malý, Paldus, Musil a Paulus. Na snímku chybí Golian, Humhal, Jonáš a Láznička, trenérem družstva byl Josef Kozák.

Jednou z mnoha přípravných akcí na MS 1956 v Paříži byla i účast našeho širšího reprezentačního výběru na dubnovém Poháru osvobození Bratislavy. Na snímku vítězný tým, hrající pod hlavičkou Prahy: zleva stojí Fejfar, Láznička, Musil, Purnoch, Schwarzkopf a Karel Brož, dole zleva Humhal, Malý, Paulus, Synovec a Jonáš. Druhá část výběru skončila pod hlavičkou Bratislavy na 3. místě, druzí byli Bulhaři (Sofie) a čtvrtí Jugoslávci (Bělehrad).

S reprezentací se F. S. rozloučil na přelomu dubna a května 1957 zájezdem mužů ČSR do Turecka na silně obsazený turnaj v Istanbulu (naši jej vyhráli, druzí skončili Rumuni, třetí Bulhaři). V rámci zájezdu byl den volna věnován koupání v Murmanském moři, odkud je poslední zařazený snímek trojice Paulus – Golian – Schwarzkopf. Účast na dalších akcích již F. S. odmítl a začal se plně věnovat své profesi chirurga, později primáře chirurgického oddělení OÚNZ v Praze 9-Vysočanech. Tam za ním až do jeho emigrace v roce 1968 chodili jeho pražští spoluhráči (již také internacionálové) se svými „bolístkami“ a úrazy.

Zdeněk Vrbenský