4.12.2015

Obadálková Regina

Regina Obadálková
Obadálková Regina

*6.11.1924 - †5.4.1994

Úspěchy:
Hráčka:
  MS 1952,   ME 1955
  ME 1958,   MS 1960

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů
, Zasloužilá mistryně sportu, v roce 2001 vyhlášena anketou ČVS nejlepší čs. volejbalistkou 20. století.

Jméno a příjemní: Regina OBADÁLKOVÁ roz. Matalíková

Volejbalová přezdívka: I N A

Datum narození: 6. listopadu 1924 ve Valašském Meziříčí

Datum úmrtí: 5. dubna 1994 v Praze

Charakteristika:
166 cm vysoká nahrávající smečařka (tzv. dvojka) družstev Sokol resp. Tatran Valašské Meziříčí a pražského Tatranu Střešovice, sedminásobná mistryně republiky a dvojnásobná finalistka PMEZ. V letech 1952-1963 reprezentantka ČSR a ČSSR s účastí na čtyřech MS a třech ME se ziskem 4 medailí (zlaté, stříbrné a 2 bronzových). Po skončení ligového hraní se jako hrající trenérka s kvalifikací II. třídy podílela na výchově další generace volejbalistek Tatranu.

Nahlédnutí do soukromí:
Pocházela z valašské muzikantské rodiny jako nejmladší z osmi dětí. Jejím otcem byl známý lidový kapelník Antonín Matalík (autor oblastní hymny My jsme Valaši …). Po základní a měšťanské škole odmítla jít do učení na švadlenu, které ji zvolili rodiče a šla pracovat do závodu Mikrofona (později Tesla). Zde se stala členkou závodního orchestru a při obědech hrála zaměstnancům závodu na housle. Při zaměstnání vystudovala střední ekonomickou školu a začala pracovat na místním ONV nejprve na zemědělském odboru a později na odboru kultury a sportu. V roce 1959 se provdala za bývalého zlínského fotbalistu a házenkáře Emila Obadálka, se kterým pak žila v Praze v bezdětném manželství a do své smrti pracovala v Tatranu Střešovice SSŽ jako sekretářka a později tajemnice TJ.

Sportovní a volejbalové začátky:
Sportu se začala věnovat ve 14 letech a jejím prvním sportovním náčiním se stala tenisová raketa a tabletenisová pálka. Dalšímu sportovnímu vývoji zabránil nejen útlum sportovní činnosti za války, ale především nedostatek sportovních příležitostí v rodném městě. V roce 1940 (16 letech) začala hrát za místní družstvo žen českou házenou a díky talentu brzo přestoupila do týmu žen ASO Olomouc. Dojíždět na tréninky a utkání vydržela celých 18 let bez ohledu na později převládající volejbalové aktivity. S volejbalem se seznámila díky uličnímu týmu „ogarů“, se kterými hrála (jako jediná dívka) prestižní derby mezi uličními výběry. Jejich volejbalový plácek mezi domy, který si sami vybudovali, připomínal více beachvolejbalový kurt (jeho povrch tvořila vrstva písku, navezeného z Bečvy) a jak vzpomínala, výborně se na něm hrálo pole (padalo se jako do peřin). Opravdový volejbalový dres oblékla až v roce 1949 (v 25 letech), kdy do Valašského Meziříčí přišli manželé Svozilovi, založili zde později slavné volejbalové družstvo žen a Ina se stala jednou z jeho prvních hráček.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

1949 - 1959 hráčka Sokola, od roku 1953 Tatranu Valašské Meziříčí, v nejvyšší soutěži od roku 1951, 2x mistryně republiky (1954 a 1958), 2x 2. místo (1956, 1957) a 3x 3. místo (1953, 1955 a 1959), trenér Vladimír Svozil, mezi spoluhráčkami další reprezentantky Libuše Svozilová a Ema Roobová, dále Bartlová, Gramblíčková, Hurská, Krabicová, Kubánková, Ondrušáková, Palacká, Pospíšilová, Trcková, Samohýlová, Stromšíková, Zimčíková.
1960 - 1972 hráčka Tatranu Střešovice SSŽ, 5x mistryně republiky (1961, 1969-1972), 2x 2. místo (1962 a 1968) a 2x 3. místo (1963 a 1966), v letech 1971 a 1972 finalistka PMEZ (2x 2. místo za Dynamem Moskva), trenéři Oldřich Venhač a Antonín Kyndr, spoluhráčky první generace: Baráčková, Dostálová-Hrbková, Fialová-Vedrová, Husáková, Jonáková-Brzická, Drahuše Křížová-Kopová, Jana Křížová-Salingerová, Kubínová, Kyselková-Herštová, Lvovská, Mathauserová, Terlandová, Tolarová, spoluhráčky další generace: Duroňová, Hálková-Vápenková, Kadeřávková, Kaldová-Bardová, Kaliberková, Krupníková, Mifková, Mikulášová, Němečková, Poláková-Moskalová, Pomeislová, Rýgrová, Svobodová, Šašková, Vlasáková, Woznicová. Nejvyšší soutěž hrála do 48 let.
1973 - 1979 hrající trenérka B-družstva žen Tatranu Střešovice v I. národní lize

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Vrcholné soutěže:
1952      3. místo a bronzová medaile na MS v Moskvě (trenér Miroslav Rovný)
1955      1. místo a zlatá medaile z ME v Bukurešti (trenér Metoděj Mácha)
1956      4. místo na MS v Paříži (trenér Metoděj Mácha)
1958      2. místo a stříbrná medaile na ME v Praze (trenér Josef Češpiva)
1960      3. místo a bronzová medaile na MS v Rio de Janeiro (trenér Josef Češpiva)
1962      5. místo na MS v Moskvě (trenér Antonín Kyndr)
1963      6. místo na ME v Bukurešti (trenér Antonín Kyndr)

Další významné soutěže:
1953      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti
1955      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě
1957      3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě
1959      účast na historickém zájezdu žen ČSR do Číny a KLDR, při kterém bylo sehráno 8 utkání (z nich 7 vítězných)
1963      4. místo na Předolympijském turnaji v Tokiu s dalšími exhibicemi v Hirošimě, Jokohamě a Ósace

FOTO:

Na Festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti 1953 skončily naše ženy na 2. místě za SSSR, když překvapily nečekaným vítězstvím 3:2 nad favorizovanými Sovětkami, ale o prvenství přišly porážkou 1:3 s Bulharkami. Na snímku stojí zleva trenér Metoděj Mácha, Svobodová, Matalíková, Nečasová, Zaplatílková, Štaudová, Krimlová, Cígrová, Dostálová a Valášková, dole zleva Štulcová a Balunová.

V roce 1954 získaly volejbalistky Tatranu Valašské Meziříčí svůj první mistrovský titul (druhý v roce 1958). Stojící zleva Roobová, Grambličková, trenér dr.Václav Svozil, Svozilová a Trcková, sedící zleva Stromšíková, Palacká, Matalíková a Bartlová.

Velkým úspěchem pro náš volejbal skončilo ME 1955 v Bukurešti, když oba naše týmy (muži i ženy) vybojovaly titul mistrů Evropy. Ženám se opět podařilo porazit Sovětky (již v úvodním utkání šampionátu) a tentokrát zvítězily i ve všech dalších zápasech. Bohužel, z tohoto šampionátu je známá pouze jediná fotka kompletního družstva žen (bez trenéra Metoděje Máchy) po jeho příletu do Prahy na Ruzyňské letiště. Ina Matalíková stojí jako první zleva.

Další snímek našich reprezentantek je ze zájezdu do Polska v roce 1956 (Gdaňsk, Gdyně, Sopoty), který byl jednou z přípravných akcí před MS v Paříži. Zleva stojí vedoucí zájezdu (?), Šindelářová, Valášková, Drahoslava Křížová, Kučerová, Lútočková, Uhrinová, Štaudová a trenér Metoděj Mácha, dole zleva Holá, Ligová, Nečasová, Moravcová a Matalíková.

Druhým velkým úspěchem Iny Matalíkové v roce 1958 byla stříbrná medaile z pražského ME, na kterém naše ženy po vyrovananém boji (2:3) podlehly pouze Sovětkám. Nahoře zleva Holubová, Božena Šteflová, Kyselková, Uhrinová, Svozilová a Paclíková, dole zleva Matalíková, Vráželová, Drahoslava Křížová, Špelinová a Moravcová. Na snímku chybí Ulmonová a trenér dr.Josef Češpiva.

Na MS 1960 v Rio de Janeiru skončily naše ženy na 3.místě za SSSR a Japonskem a dovezly z Brazílie bronzové medaile. O tento úspěch se zasloužil kolektiv – horní řada zleva Žižkovská, Špelinová, Ulmonová, Vráželová, prostřední řada zleva Heda Štefflová, Kyselková, Obadálková, Drahoslava Křížová a dolní řada zleva Moravcová, Šormová, Holubová a Svozilová. Trenérem družstva byl dr. Josef Češpiva.

V rámci slavnostního zakončení MS 1960 byly naše ženy vyhlášeny nejsympatičtějším týmem šampionátu. Cenu v podobě bronzové sošky brazilského honáka krav (gauča) z rukou pořadatelů převzala za náš tým kapitánka Regina Obadálková (na snímku). Vlevo se usmívá trenér dr.Josef Češpiva, napravo od Iny Bobina Žižkovská.

V roce 1959 se Ina Obadálková přestěhovala s manželem do Prahy a dres Tatranu Valašské Meziříčí vyměnila za dres Tatranu Střešovice SSŽ. Za tento tým, sponzorovaný podnikem Stavby silnic a železnic, hrála nejvyšší soutěž 14 sezon a získala dalších 5 mistrovských titulů. Na snímku z roku 1960 je Tatran SSŽ ve složení – nahoře zleva Jonáková, Fialová, Lvovská, Baráčková a Obadálková, dole zleva Kyselková, Jana Křížová-Salingerová, Drahoslava Křížová-Kopová a Dostálová-Hrbková. Trenérem družstva byl Antonín Kyndr.

Poslední mistrovský titul s Tatranem Střešovice získala Ina v roce 1972, ze kterého je i poslední snímek neúplného týmu. Stojící zleva trenér Antonín Kyndr, Kaliberková, Němečková, Vlasáková, Duroňová, Mifková, vedoucí a manažer družstva Václav Mikoláš, dole zleva Šašková, Poláková-Moskalová, Svobodová, Obadálková a Kadeřábková.

 

Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
Chance Český pohár mužů 2024/2025 - 4. kolo

VK ČEZ Karlovarsko – Black Volley Beskydy 3:0 (25:19, 25:18, 25:15)

 
Evropské poháry - muži

CEV Cup: VK Lvi Praha – Asseco Resovia Rzeszow (POL) 0:3 (24:26, 18:25, 19:25) – první utkání 0:3, do play-off postupuje Rzeszow   Champions...

 
MS žen 2025 – rozlosování

Mistrovství světa žen 2025, které hostí 22. 8. – 7. 9. 2025 Thajsko, zná složení základních skupin. České volejbalistky byla nalosovány společně...

 
CEV Cup - ženy

CS Volei Alba Blaj (ROU) – VK Prostějov 3:2 (25:21, 16:25, 25:14, 27:29, 15:6) - první utkání 3:1, do čtvrtfinále postupuje Alba Blaj

 
Volleyball Nations League 2025 ženy - rozlosování

Reprezentační družstvo žen zná program zápasů VNL Ligy národů 2025.

 
FIVB Beach Pro Tour Finals – Dauhá (QAT)

Boermans / de Groot (NED) - Perušič / Schweiner 2:0 (21:12, 21:10)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018