Moskalová Elena

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistryně sportu

Jméno a příjmení: Elena MOSKALOVÁ roz. Poláková

Volejbalová přezdívka: L A D Y

Datum narození: 20. dubna 1948 v Jablonci n. Nisou

Charakteristika:
180 cm vysoká smečařka ligových družstev Jiskra resp. SB Jablonec, Tatran Střešovice SSŽ (pětinásobná mistryně republiky z let 1969-1973, dvojnásobná finalistka PMEZ) a Lokomotiva Liberec. Juniorská reprezentantka ČSSR s účastí na 1. MEJ 1966 v Budapešti a ziskem bronzové medaile. V letech 1967-1975 reprezentantka a olympionička ČSSR se startem na dvou OH a třech ME se ziskem dvou medailí - bronzové na ME 1967 v Turecku a stříbrné na ME 1971 v Itálii.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolventka SVVŠ v Jablonci (maturita 1966), po škole zaměstnaná jako úřednice jabloneckého podniku Skleněná bižuterie, při pražském působení pracovnice sekretariátu Tatranu Střešovice SSŽ, od roku 1994 účetní rodinné firmy AUTO Moskal s.r.o. Od roku 1969 vdaná, manželem Jiří Moskal – automobilový závodník a čtyřnásobný účastník ralley Paříž-Dakar s kamionem LIAZ. Dcera Elena (ročník 1970) se věnuje sportovní kynologii, v letech 1999-2000 jako reprezentantka, v současnosti předsedkyně Komise mládeže při České kynologické společnosti Libereckého kraje. Syn Jiří (ročník 1976) absolvent ČVUT LBC, všestranný amatérský sportovec (automobilový sport, cyklistika, lyžování, squash). Trojnásobná babička, od dcery vnučka Eliška (19 let) - po rodičích úspěšná kynoložka a nejmladší mistryně republiky (již v 9 letech), od syna vnučka Fanynka (5 let) a vnuk Honzík (2 roky).

Sportovní a volejbalové začátky:
Bydlela s rodiči nedaleko jablonecké sokolovny a tak již v 8 letech začala docházet na cvičení do oddílu ZRTV při Jiskře Jablonec, kde si vyzkoušela také atletiku, stolní tenis a seznámila se s volejbalem. Při trénincích volejbalistů Jablonce (žen i mužů) jim hlídala děti, podávala míče a byla šťastná, když si s ní někdo zapinkal. Se závodním volejbalem začínala jako žačka u trenérky Anny Biskupové, od roku 1960 hrála KP dorostenek pod vedením Miroslava Kasana a v roce 1962 začala pendlovat do družstva žen ve 2. lize, které trénoval Josef Kukula. Po postupu do nejvyšší soutěže v roce 1963 byla „ostaršena“, hrála 1. ligu a byla zařazena do dorostenecké resp. juniorské reprezentace ČSSR.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Do ženské reprezentace ČSSR se dostala přes reprezentaci juniorskou, se kterou získala bronzovou medaili na prvním MEJ 1966 v Budapešti. Družstvo vedl Stanislav Šneberger, mezi spoluhráčkami např. Hozáková, Semecká, Štruncová, Vindušková.

Vrcholné akce:

1967      3. místo a bronzová medaile z ME v Turecku (trenér Metoděj Mácha), vítězství v kvalifikaci o OH 1968 (Jugoslávie),
1968      6. místo na OH v Mexico City (trenéři Metoděj Mácha a Stanislav Šneberger),
1971      2. místo a stříbrná medaile z ME v Itálii (trenér Stanislav Šneberger)
1972      7. místo na OH v Mnichově (trenér Stanislav Šneberger)
1975      5. místo na ME v Jugoslávii (trenér Richard Bönisch)

Trenérské působení:
Po absolvování kurzu v Jičíně v letech 1980-1981 držitelka trenérské kvalifikace 2. třídy.
1977 - 1986     hrající trenérka Bižuterie Jablonec v 2. a 1. ČNL,
1986 - 1995     hrající trenérka RH Jablonec v KP s postupem do 2. ligy.

FOTO:

V roce 1966 získaly oba naše juniorské výběry do 20 let na prvním MEJ v Budapešti bronzové medaile. Na snímku z nástupu družstev jako první v zástupu děvčat kapitánka Věra Linhartová-Štruncová a za ní Elena Poláková-Moskalová. V čele juniorů Jindřich Kubec, Jiří Nečas a František Chrpa. Trenérem juniorek (3. místo za SSSR a NDR) byl Stanislav Šneberger, trenérem juniorů (3. místo za SSSR a Bulharskem) Ladislav Drobný.

Od svých 15 let (tj. od roku 1963) hrála Elena 1. ligu za Jiskru Jablonec, od roku 1968 nesoucí název SB Jablonec podle sponzora - podniku Skleněná Bižuterie. Snímek jabloneckých volejbalistek vznikl v roce 1966, v horní řadě stojí zleva Poláková, Elgerová, Procházková, Šimková a Höfferová, v dolní řadě Hrádková, Kukulová a Štruplová. Trenérem družstva byl Josef Kukula.

Na dalším snímku je RD žen ČSSR, které získalo v roce 1967 bronzové medaile na ME v turecké Adaně a které se v jugoslávském Slavonskim Brodu kvalifikovalo na OH 1968. Zleva stojí Poláková, Hrabáková, Pražanová, Šašková, Široká, Hrádková a Štefková, dole zleva Štruncová, Rehbergerová, Mazurová, Senecká a Bendeová. Trenérem družstva byl Metoděj Mácha a jeho asistentem Stanislav Šneberger.

V roce 1968 startovaly naše volejbalistky poprvé na olympijských hrách a na turnaji v Mexico City skončily na důstojném 6. místě. Na snímku polovička našeho týmu v gala oblečení s mexickými sombrery na hlavě, zleva Pavlína Štefková, Anna Mifková, Elena Poláková, Věra Štruncová, Irena Hrádková a Věra Hrabáková. Pro úplnost dodejme, že pod vedením trenérské dvojice Mácha – Šneberger na OH dále startovaly Júlie Bendeová, Hilda Mazurová, Jitka Senecká, Karla Šašková, Eva Široká a Hana Vlasáková.

Dalším velkým úspěchem Eleny a RD žen ČSSR se stal zisk stříbrných medailí na ME 1971 v italském Reggio Emilia. Tento úspěch připomíná snímek z přípravy širšího kádru družstva v Roudnici n. Labem, na kterém zleva stojí Vlasáková, Hádková, Vindušková, Hálková, Svobodová, Moskalová, Mifková, Krulichová a Fabikovičová, v podřepu zleva Semecká, Malá, Mališová, Mazurová, Kodajová, Baniová a Jelínková. Na ME nebyly novou trenérskou dvojicí Stanislav Šneberger – Mikuláš Židišin nominovány hráčky Fabikovičová, Hádková, Krulichová a Mazurová.

Po OH v Mexiku přestoupila Elena do mistrovského Tatranu Střešovice, stala se jednou z jeho opor a v letech 1969-1973 s ním získala pět mistrovských titulů za sebou. Snímek pražských „Tatranek“ je z roku 1972, zleva stojí Kaliberková, Krupníková, trenér Antonín Kyndr, Pomeislová, Duroňová, Obadálková (v té době již 48 let!) a Mifková, dole zleva Vlasáková, Salingerová, Svobodová, Moskalová a Vápenková. Na snímku chybí další z reprezentantek a opor týmu Kája Šašková.

V roce 1974 přestoupila Elena do ligové Lokomotivy Liberec, kde od svého sňatku v roce 1969 žila a do Prahy na tréninky a utkání dojížděla! Snímek volejbalistek Lokomotivy je z roku 1974, kdy skončily v extralize na 4. místě. Zleva stojí vedoucí družstva Miroslav Kafka, Zacpalová Marie, Zacpalová Dana, Moulisová, Žbánková, Rozkovcová, Koudelková, Skácelová a trenér Michal Nerad, dole zleva Lišková, Moskalová, Nisserová a Weinlichová.

S reprezentací se rozloučila v roce 1974 5. místem na ME v Jugoslávii, s nejvyšší soutěží v Liberci v roce 1977 a vrátila se do týmu svých volejbalových začátků – druholigové SB Jablonec. V letech 1980/81 absolvovala trenérský kurz v Roudnici, získala kvalifikaci trenérky 2. třídy, převzala v družstvu funkci hrající trenérky a vybojovala s ním postup do 1. NL. Na snímku SB Jablonec z roku 1980 zleva sedí trenér Antonín Otis, Kosatíková, Lišková, Šislerová, Moskalová a Skácelová, dole zleva Badinová, Horčičková, Höfferová a Sluková. V roli hrající trenérky pokračovala Elena ještě v letech 1986-1995 v RH Jablonec s postupem z KP do 2. ligy.

Zdeněk Vrbenský