Matějková Eva

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistryně sportu

Jméno a příjmení: Eva MATĚJKOVÁ roz. Široká

Datum narození: 7. listopadu 1943 v Praze

Charakteristika:
172 cm vysoká nahrávačka ligových družstev Slavoj Praha, RH Praha a Lokomotiva Praha. Juniorská a akademická reprezentantka ČSSR se ziskem bronzové medaile na Univerziádě 1965 v Budapešti, v letech 1964-1968 členka ženské reprezentace a olympionička ČSSR se ziskem bronzové medaile na ME 1967 v Turecku a 6. místa na OH 1968 v Mexiku.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolventka La Quardiova gymnázia na Strossmayerově náměstí (maturita 1961) a FTVS UK s aprobací TV, český a ruský jazyk (promoce 1970). Vzdělání si rozšířila postgraduálním studiem na PF UK v letech 1972-1974 (výchovné poradenství) a v letech 1980-1983 na FF UK (estetika a dějiny umění). Jako kantorka působila na několika gymnáziích (Nad Turbovou, Štěpánská, Na dlouhém lánu), naposledy na Gymnáziu Josefa Heyrovského, kde (od roku 2000 již jako důchodkyně) učí dosud na poloviční úvazek a současně působí jako lektorka plavání. Od roku 1970 vdaná, manželem ing. František Matějka, CSc. (bývalý tenista), synové Štěpán (ročník 1971) a Aleš (ročník 1975), od roku 1994 vdova. Štěpán závodně lyžoval a hrál volejbal, Aleš kopal za žáky Motorletu a Sparty Praha a jako dorostenec závodil v cyklistice a kanoistice.

Sportovní a volejbalové začátky:
Jako žákyně se věnovala sportovní gymnastice (přebornice Prahy 1956), jako dorostenka plavání (přebornice Prahy 1957) a moderní gymnastice (přebornice ČSR 1958). Při studiu gymnázia její další sportovní dráhu ovlivnila tělocvikářka a bývalá volejbalová reprezentantka Božena Lútočková, která ji přivedla k lehké atletice a volejbalu. V atletice byla členkou školního výběru, který pomáhal trénovat legendární „Otec“ Jandera (SK Slavia) a se kterým zvítězila ve Sportovních hrách pražské mládeže. Volejbal začala hrát závodně za dorostenky Slavoje Praha (trenérkou B. Lútočková), mezi spoluhráčkami další budoucí reprezentantky Naďa Pražanová a Anna Smíšková, se kterými již v roce 1959 pendlovala do ligového družstva žen, vedeného reprezentačním trenérem Metodějem Máchou. Zde si ještě zahrály po boku své profesorky TV a první volejbalové trenérky “Bobiny“ Lútočkové.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Začátkem roku 1969 přestoupilo 9 nejlepších hráček včetně trenéra Metoděje Máchy a vedoucího Jaroslava Rejcha do RH Praha (od roku 1969 se začala hrát „extraliga“ v halách, kterou Slavoj Praha neměl) a tým, doplněný nejlepšími dorostenkami RH Praha, si musel postup do nejvyšší soutěže znovu vybojovat vítězstvím ve 2. a 1. národní lize.

Vrcholového volejbalu musela zanechat po vážném úrazu (přetržení achilovky) a vracela s k němu jen příležitostně na amatérských turnajích smíšených družstev (4 muži + 2 ženy) s partou kolegů-tělocvikářů.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

V letech 1962-1964 juniorská a akademická reprezentantka ČSSR se ziskem bronzové medaile na Univerziádě 1965 v Budapešti, od roku 1964 členka širšího výběru žen ČSSR s účastí na několika mezinárodních turnajích (Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR). V roce 1966 byla v přípravě na MS, které mělo být původně v Peru, potom v Mexiku a nakonec proběhlo až v lednu 1967 v Japonsku. Po odstoupení družstva SSSR se k bojkotu šampionátu přidaly další státy socialistického bloku a našim mimořádně zklamaným ženám to přijel oznámit státní trenér Václav Matiášek až na jejich závěrečné soustředění v Dobřichovicích.

Vrcholné soutěže:

1967      3. místo a bronzová medaile na ME v tureckém Izmiru (trenéři Metoděj Mácha a Stanislav Šneberger)
1968      6. místo na OH v Mexico City (trenéři Metoděj Mácha a Stanislav Šneberger)

Další významné akce:

FOTO:

Ligové začátky Evy Široké ve Slavoji Praha připomíná první snímek z roku 1960. Na centrálním dvorci volejbalového areálu na Štvanici stojí zleva Tolarová, Lútočková, Pražanová, Hlaváčková a Široká, dole zleva Senecká, Novotná, Ursínyová a Štefková Marta.

Druhý snímek je z úspěšného roku 1967, ve kterém naše volejbalistky pod vedením trenérské dvojice Metoděj Mácha – Stanislav Šneberger zvítězili v kvalifikaci pro mexickou olympiádu a na ME v Turecku vybojovaly bronzové medaile. Snímek je z kvalifikace, hrané v jugoslávském Slavonskim Brodu, a na něm stojí zleva Poláková, Hrabáková, Pražanová, Šašková, Široká, Hrádková a Štefková Pavlína, dole zleva Štruncová, Rehbergerová, Mazurová, Senecká a Bendeová.

Třetí snímek je z olympijské přípravy širšího výběru ČSSR v roce 1968, zleva trenér Metoděj Mácha, Elena Poláková, Ludmila Vindušková (na OH nestartovala) a Eva Široká.

Na OH v Mexico City skončily naše ženy na 6. místě a na dalším snímku je kompletní sestava olympioniček i s oběma trenéry. Zleva stojí druhý trenér S. Šneberger, Bendeová, Štruncová, Šašková, Hrabáková a první trenér M. Mácha, dole zleva Široká, Mifková, Poláková, Senecká, Mazurová, Štefková a Vlasáková. Oproti roku 1967 došlo ke změnám mezi nahrávačkami (Stáňu Rehbergerovou nahradila Anna Mifková) a smečařkami (místo Nadi Pražanové Hanka Vlasáková). Nutno dodat, že Stáňa i Naďa se na protest proti bojkotu MS 1967 v Japonsku zeměmi soc. tábora vzdaly reprezentace.

Mexickou olympiádu připomíná ještě další „pohodový“ snímek z okamžiků volna, zleva Eva Široká, Elena Poláková, Pavlína Štefková, v „šusťáku“ Hanka Vlasáková, Věrka Hrabáková a Irena Tichá.

Snímek z roku 1969 připomíná dvouleté působení Evy v RH Praha, kam družstvo žen Slavoje Praha se svým (a současně reprezentačním) trenérem Máchou v tomto roce přestoupilo. Zleva stojí Metoděj Mácha, Pavlíková-Kopová, Pomerová, Široká-Matějková, Pletichová-Vrbovcová, Huňáčková-Domalípová, Šimsová-Obdržálková a druhý trenér Jiří Novotný, dole zleva Rautnerová, Hádková-Tušková, Novotná, Senecká a Pražanová-Jeřábová.

Zdeněk Vrbenský