Krob Evžen

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistr sportu, Vzorný a Zasloužilý trenér, držitel řady čestných uznání za zásluhy o rozvoj čs.volejbalu.

Jméno a příjmení: Evžen KROB

Volejbalová přezdívka: jako hráč P A V O U K
                                  jako trenér D Ě D E K

Datum narození: 19. dubna 1926 v Křivoklátě u Rakovníka

Datum úmrtí: 8. července 2009 v Křivoklátě

Stručná charakteristika:
198 cm vysoký smečař družstev SK Rakovník, Sokol Liberec I., ATK Praha (mistr republiky 1950), Dynamo Slavia Praha a Spartak Motorlet Praha. V letech 1949 - 1951 reprezentant ČSR s účastí na ME 1950 v Sofii (stříbrná medaile).
Trenér Dynama a Motorletu Praha, Aera Odolena Voda (mistra republiky 1977 a 1987), belgických týmů Ibis Kortrijk a Knack Roeselare a VK Region Rakovník.
Do historie našeho volejbalu se zapsal především svým 25 let trvajícím působením u družstva Aera Odolena Voda, které během prvních 5 let (1964 - 1968) vytáhl z okresního přeboru 2. třídy až do extraligy a později mezi její elitu. Sám prožil radost ze zisku dvou mistrovských titulů (1977 a 1987), ke kterým jeho pokračovatelé na postu trenéra přidali dalších 6 titulů. Díky startu Aera a jeho úspěchům v evropských pohárech (PMEZ a PVP) se malé městečko v okrese Praha-Východ (okolo 5 tis. obyvatel) stalo známým nejen u nás, ale takřka po celé Evropě.
V roce 1974 přijal nabídku Petra Kopa a stal se jeho asistentem u mužské reprezentace ČSSR s vrcholem na OH 1976 v Montrealu (8. místo), kam již neletěl.
Dlouholetý funkcionář ČSVS (člen ˇUstřední trenérské rady) a ČOS (člen volejbalové komise Odboru sportů, metodik a lektor školení sokolských trenérů III. třídy).

Nahlédnutí do soukromí:
Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Rakovníka, kde jeho otec Karel Krob provozoval krejčovství. Zde vystudoval za války Obchodní akademii a po maturitě v roce 1945 nastoupil jako úředník do rakovnické banky. V roce 1946 získal místo u Pragobanky v Jablonci n. Nisou, kde pracoval až do nástupu vojenské služby na podzim 1948.
Po vojně se přestěhoval do Prahy, kde v 50. letech pracoval v Energoprojektu a začátkem 60. let v n. p. Motorlet Jinonice. V době svého působení v Odolena Vodě byl zaměstnán v učebním závodě n. p. Aero Vodochody, nejdříve jako tělovýchovný instruktor, později jako zástupce ředitele učiliště.
Poprvé se oženil v roce 1951 s Libuší Houdkovou (ligovou volejbalistkou Dynama Slavie Praha, bronzovou medailistkou z ME 1950 a členkou Síně slávy ČV), z tohoto manželství jsou synové Petr Krob (bývalý ligový házenkář SK Slavia Praha) a Ing. Jan Krob (bez sportovních aktivit).
Druhou manželkou byla od roku 1965 Květuše Kroupová († 2004), nevlastní dcera Květa se provdala za reprezentanta a hráče Aera Jana Bumana. V roce 1989 se s druhou ženou přestěhoval z Prahy do rodného Křivoklátu, kde také zemřel.

Volejbalové začátky:
S volejbalem se seznámil na střední škole a stal se příznivcem SK Rakovník, který navázal na předválečné úspěchy Sokola Rakovník a za Protektorátu patřil k nejlepším v Krušnohorské župě, do které spadal rakovnický okrsek. Dostat se do kádru tohoto družstva nebylo snadné a tak s dalšími začátečníky založil v roce 1941 školní družstvo (Markup, Milský, Müller, bratři Zápalové), na kolech objížděli četné turnaje v okolí a jako samouci pronikali do tajů volejbalu. V roce 1944 již neunikli pozornosti svých vzorů z SK Rakovník, kteří nejlepší z nich (Kroba, Müllera a Miloše Zápala) přijali mezi sebe.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Členem reprezentačního výběrů mužů ČSR byl v době svého působení v mistrovském ATK Praha se startem v několika mezistátních utkáních. V roce 1949 byl zařazen do širšího kádru 19 hráčů pro I. MS v Praze a zúčastnil se přípravného tábora ve Střekově. Do konečné nominace 12 hráčů pro šampionát se nedostal.

Vrcholné soutěže:
1950      2. místo a stříbrná medaile na ME v Sofii (trenér Jan Fiedler)

Trenérské působení a úspěchy doma i v zahraničí:

Funkcionářské působení:
V 70. a 80. letech člen Ústřední trenérské rady ČSVS. V letech 1991 - 2006 člen volejbalové komise Odboru sportů ČOS, metodik a 12 let letor školení trenérů III. třídy.

FOTO:

Nástup širšího výběru reprezentantů ČSR při zahájení I. MS v Praze 1949, hraného na ještě otevřeném zimním stadionu na Štvanici (nominovaných 12 hráčů uvedeno tučným písmem). Zleva zástupkyně ČOS a vedoucí přípravy Anna Stibitzová, Bouchal, Rybáček, Soukup, Votava, Paldus, Nogol, Matiášek, Fučík, Schwarzkopf, Szabo, Brož Josef, Růžička, Brož Karel, Mikota, Reicho, Krob, Tesař, trenér Jan Fiedler a vedoucí družstva Jaroslav Vévoda. Dodejme, že naši reprezentanti podlehli v rozhodujícím utkání Sovětům 1:3 a získali stříbrné medaile.

Družstvo ATK Praha , které na MR 1950 v Jilemnici získalo svůj první mistrovský titul. Stojící zleva: Jonáš, Knězek, Neugebauer, Brož Josef, Krob, Tesař, ??? a v podřepu zleva Bouchal, Votava, Láznička, Paldus, Němec a Valach.

Nástup našich reprezentačních výběrů v Budapešti před mezistátními zápasy s Maďarskem v roce 1950. Muži zleva: Brož Josef, Tesař, Krob, Brož Karel, Mikota, Schwarzkopf, Fučík, Matiášek, Votava a Paldus.

Na II. ME 1950 v Sofii vybojovali naši reprezentanti stříbrné medaile po dramatickém vítězství 3:2 nad domácími Bulhary a prohře 0:3 se Sověty. Zleva Brož Josef, Tesař, Krob, Brož Karel, Mikota, Raban, Fučík, Jonáš, Nogol, Matiášek, Paldus a Votava. Trenérem družstva byl Jan Fiedler.

Na snímku vpravo z let 1950-51 jsou manželé Krobovi (Libuše roz. Houdková a Evžen) a pravděpodobně na libeňském Starém Ostrově, sportovišti Dynama Slavie Praha „pod vysokou sítí“ poznali.

Při jubilejním 20. ročníku Volejbalových Dřevěnic v roce 1973 vyhrál kategorii veteránů tým internacionálů, startující pod názvem Starý Ostrov Praha. Na snímku dole zprava „Dědek“ Těšitel (57 let), Šorm, Synovec, Smolka, Paldus, Krob a Brož Karel. Dále již „mladíci“ z RH Praha (Čuda, Groessl a další).

První mistrovský titul vybojovali hráči Aera Odolena Voda v sezoně 1976/77 ve složení – nahoře zleva trenér Evžen Krob, Buman, Černý, Piškule, Špisser, Horáček, Hemr, vedoucí Václav Tichý, dole zleva: Sýkora, Mrkla, Keller, Stehno a Nekola (na snímku chybí Bělka). Cesta k vrcholu trvala 10 let dřiny a neuvěřitelnému „nosu“ trenéra Kroba na talenty. Do svého týmu nelákal hotové hráče, ale své „hvězdy“ vyhledával v týmech nižších soutěží a vychovával „k obrazu svému“. Dodejme, že dobře!!

Autor: Zdeněk Vrbenský