Koudelka Drahomír

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Zasloužilý mistr sportu, nejlepší volejbalista ČSSR v letech 1970 a 1971, nejlepší hráč Itálie 1978. V roce 2004 zařazen do Síně slávy města Brna.

Jméno a příjmení: Drahomír KOUDELKA

Datum narození: 26. května 1946 v Krasové okr. Blansko

Datum úmrtí: 19. srpna 1992 v Lulči u Vyškova

Charakteristika:
192 cm vysoký nahrávající smečař (tzv. dvojka) a později nahrávač Spartaku Brno ZJŠ resp. Zbrojovky Zetoru Brno, Dukly Liberec (na vojně), italského Paoletti Catania a rakouského Sokola Vídeň. Šestinásobný mistr ČSSR z let 1965 - 1974, čtyřnásobný finalista a dvojnásobný vítěz PMEZ z let 1968 a 1972, mistr Itálie 1978. Juniorský a akademický reprezentant ČSSR, v letech 1965 - 1976 člen reprezentačního družstva mužů ČSSR s účastí na třech OH, třech MS a třech ME s celkovým ziskem 4 medailí (1 zlaté, 2 stříbrných a 1 bronzové). Trenér žáků Zbrojovky Brno, mužů Sokola Vídeň, mužů Giomo Fontanafredda Treviso a Olio Venturi Spoleto v italské sérii A1 a žen KPS Brno.

Nahlédnutí do soukromí:
V Brně od roku 1950, absolvent Průmyslové školy elektrotechnické (maturita 1964) a VTÚ Brno, fakulty elektrotechnické v oboru silnoproud (promoce 1971). Zaměstnaný krátce ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně, po vojně v letech 1972 - 1990 v brněnském Technickém muzeu a v letech 1991 - 1992 u TJ KPS Brno jako trenér. Ženatý, manželka Věra roz. Buchníčková (dcera dr. Ervína Buchníčka - legendy brněnského volejbalu a Sokola Brno I), dcera Olga (roč. 1974) a syn Jan (roč. 1984). Starší bratr Ing. Miroslav Koudelka byl jeho dlouholetým spoluhráčem ve Spartaku ZJŠ a Zbrojovce Brno.

Sportovní a volejbalové začátky:
Již od malinka projevoval mimořádný pohybový talent a dařily se mu všechny míčové sporty, do kterých se pustil (basketbal, fotbal, nohejbal, tenis). Výrazný talent prokázal ve stolním tenisu a jako žák byl vyrovnaným soupeřem pozdějšího reprezentanta Štěpánka. K volejbalu se dostal zásluhou staršího bratra Miroslava (v té době již ligového hráče Spartaku ZJŠ), který jej ve 14 letech přivedl ukázat do Spartaku ZJŠ trenéru Karlovi Lázničkovi, který kromě ligového týmu mužů trénoval i mládežnické celky. Ten jej okamžitě zařadil do družstva ml. dorostenců a již za 2 roky (v 16 letech) jej nechal pendlovat do družstva mužů v I. lize. Družstvo starších dorostenců Spartaku ZJŠ se stalo v letech 1963 a 1964 přeborníkem ČSSR a společně s Drahošem za něj hráli další později slavní reprezentanti Vladimír Petlák, Petr Schenk a Lubomír Zajíček.

Hráčské působení a úspěchy:

V nejvyšší domácí soutěži:

V zahraničí:
1976 - 1978      hráč Paoletti Catania (Sicílie) v italské sérii A1, 2. místo 1977, mistr Itálie 1978 a nejlepší hráč série A1.
1982 - 1985      hrající trenér Sokola Vídeň v nejvyšší rakouské soutěži.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Premiéru se lvíčkem na prsou si odbyl v roce 1964 s družstvem akademiků ČSSR na mezinárodním turnaji o Pohár 17. listopadu v Praze (3. místo). Za akademiky ČSSR hrál až do roku 1970, největším úspěchem vítězství v Poháru 17. listopadu 1969 (trenér Zdeněk Malý, mezi spoluhráči Petlák a Řezníček Milan z Brna, z Prahy Hanzálek, Chrpa, Jelínek, Kalina, Lehký Miloš, Třešňák Ivan a další).

Premiérou v družstvu mužů byl start na prvním ročníku Poháru světa 1965 v Polsku (3. místo za Sověty a Poláky), s reprezentací se rozloučil ve 30 letech 5. místem na OH 1976 v Montrealu.

Vrcholné soutěže:
1966      1. místo a zlatá medaile na MS v Praze (trenér Václav Matiášek)
1967      2. místo a stříbrná medaile na ME v Istanbulu (trenér Václav Matiášek)
1968      3. místo a bronzová medaile na OH v Mexiku (trenér Václav Matiášek)
1970      4. místo na MS v Sofii (trenér Karel Láznička)
1971      2. místo a stříbrná medaile na ME v Milánu (trenér Karel Láznička) - zařazen do nejlepší šestky šampionátu
1972      6. místo na OH v Mnichově (trenér Karel Láznička)
1974      5. místo na MS v Mexiku (trenér Petr Kop)
1976      5. místo na OH v Montrealu (trenér Petr Kop)

Další významné turnaje:
1965      3. místo na I. ročníku Poháru světa v Lodži
1969      5. místo na II. ročníku Poháru světa v Berlíně
              2. místo na Turnaji pěti kontinentů v Montevideu (Uruguay) a start na turnaji v Santiagu (Chile)

Trenérské aktivity v zahraničí a doma:

Krátce před svým náhlým úmrtím na rekreační chatě v Lulči u Vyškova přijal nabídku Tesly Brno a zahájil přípravu jejího družstva mužů na sezonu 1992/93.

FOTO:

V letech 1963 a 1964 získali starší dorostenci Spartaku Brno ZJŠ titul Přeborníka ČSSR. Na snímku z roku 1963 stojí zleva Schenk Petr, Zajíček, Koudelka Drahomír, Svítil, Petlák, Samohýl a trenér Karel Láznička, dole zleva Širal, Ovesný, Steiner, Kotas, Bogušovský a Bártek. Nástup Drahoše mezi naši volejbalovou elitu byl doslova raketový: od 17 let hrál za Spartak ZJŠ I. ligu (po boku svého trenéra Lázničky), od 18 let hrál za tým akademiků ČSSR, v 19 letech poprvé startoval za muže ČSSR a ve 20 letech se stal mistrem světa!!

V roce 1965 získal svůj první mistrovský titul, na snímku Spartaku ZJŠ stojí zleva vedoucí družstva Zdeněk Velen, internacionál Leoš Handlíř, Petlák, Schenk Pavel, Koudelka Drahoš a další internacionál Dan Lípa, dole zleva hrající trenér Karel Láznička, Procházka Antonín, Václavík, Uherek a Derka. Z mistrovské sestavy roku 1965 na snímku chybí Schenk Petr a Zajíček.

Z roku 1966 je momentka z ligového utkání Spartaku s RH Praha, na kterém Antonín Procházka s Drahošem Koudelkou blokují útok reprezentanta Zdeňka Groessla.

V roce 1966 získal Drahoš trofej nejcennější – zlatou medaili na MS v Praze. Na snímku náš tým při nástupů před jedním z utkání, zleva kapitán Bohumil Golian, Pavel Schenk, Vladimír Petlák, Václav Šmídl, Drahoš Koudelka, Petr Kop, Zdeněk Groessl, Jozef Labuda, Josef Smolka, Antonín Mozr, Boris Perušič a Josef Musil. Připomeňme, že trenéry mistrů světa byli Václav Matiášek a Oldřich Kaplan.

Druhou nejcennější Drahošovou trofejí se stala bronzová medaile z OH 1968 v Mexico City. Na snímku náš olympijský výběr, zleva stojí as. trenéra Oldřich Kaplan, Musil, Sokol, Petlák, Koudelka, Procházka, Golian a trenér Václav Matiášek, dole zleva Groessl, Smolka, Svoboda, Kop, Schenk Pavel a Zajíček.

V roce 1972 se stali volejbalisté Zbrojovky Zetoru Brno již podruhé vítězi PMEZ, na snímku Drahoš K. s pohárem.

Na OH 1972 v Mnichově naši volejbalisté na medaili již nedosáhli a zbylo na ně „jen“ 6. místo (co bychom za něj dnes dali?). Na snímku ze slovenského ŠPORTU je ještě širší výběr pro OH, zleva trenér K. Láznička, Zajíček, Pipa, Řezníček Milan, Nekola, Fiala, Groessl, Penc a as. trenéra Zd. Malý, dole zleva Stančo, Koudelka, Buman, Schenk Pavel, Vápenka, Tomáš a Petlák (na OH nestartovali Buman a Fiala).

Po roce 1967 (politické oblevě) došlo k invazi našich volejbalistů do Italské série A1 (Humhal, Golian, Musil, Kop, Kovařík, Toman, …) za dnes nepochopitelných podmínek. Souhlas byl udělován pouze reprezentantům (zcela výjimečně prvoligovým hráčům) po dovršení věku 30 let a jejich „pasákem“ se stal státní PZO Pragosport, přes který odevzdávali státu 20 – 30 % svých honorářů (a samozřejmě v dolarech). Také Drahoš musel splnit tyto podmínky a dvě sezony 1977 - 1979 si zahrál za sicilskou Paolleti Catania (na snímku druhý zprava), se kterou se stal v roce 1978 mistrem Itálie a byl vyhlášen nejlepším hráčem soutěže. Do Itálie se vrátil ještě v letech 1986 - 1990 jako trenér.

Zdeněk Vrbenský