Kop Petr

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů a trenérů, Zasloužilý mistr sportu, Zasloužilý trenér, držitel státního vyznamenání „Za vynikající práci“, držitel Medaile Otakara Koutského za rozvoj pražského volejbalu.

Jméno a příjmení: Petr KOP

Volejbalová přezdívka: K O P Á Č E K

Datum narození: 15. února 1937 v Praze

Datum úmrtí: 27. ledna 2017 v Praze

Charakteristika:
190 cm vysoký nahrávající smečař (tzv. dvojka) ligových družstev Dynamo Praha 7 Doprava a RH Praha (mistr republiky 1966 a 1972). V roce 1969 hráč Virtus Bologna v italské sérii A1. V letech 1961 - 1968 reprezentant ČSSR, účastník dvou OH, dvou MS a dvou ME s celkovým ziskem 5 medailí (1 zlaté, 3 stříbrných a 1 bronzové). Trenér mužů a žen RH Praha a mužů Aera Odolena Voda s celkovým ziskem osmi mistrovských titulů. V letech 1974 - 1979 a 1993 - 1995 trenér reprezentačního družstva mužů a v roce 1983 reprezentačního družstva žen s účastí na OH 1976, dvou MS a pěti ME (bez zisku medaile). V letech 1988 - 1991 trenér mužů Knack Roeselare, dvojnásobný mistr Belgie. Významný funkcionář ČSVS a ČVS, dlouholetý člen STK, Ústřední trenérské rady a Komise vrcholového sportu.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent strojní průmyslové školy, původním povoláním projektant, od roku 1971 trenér z povolání. Dvakrát ženatý, první manželkou Drahoslava Křížová (reprezentantka ČSR a ČSSR, členka Síně slávy), syn Martin (reprezentant ČSFR a ČR) a dcera Zuzana. Druhou manželkou Alena Pavlíková (ligová volejbalistka), syn Petr.

Sportovní a volejbalové začátky:
V letech 1950 - 1953 fotbalovým žákem SK Nusle, volejbalové začátky na trampské osadě Montana Sázava. V době studia na průmyslovce aktivity v lehké atletice a definitivní přechod z fotbalu k volejbalu. V letech 1953 - 1956 volejbalový dorostenec Spartaku Dukla Karlín u trenéra prof. Ladislava Macháčka, který družstvo převedl z Karlína do Dynama Praha 7 Doprava a se svými bývalými dorostenci postoupil až do nejvyšší soutěže. Člen dorostenecké reprezentace ČSR, od 17 let střídavý start v družstvu mužů Spartaku Karlín (městský přebor), v roce 1956 povolán na základní vojenskou službu do RH Praha.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci: 
Reprezentační premiéru v dresu ČSSR si odbyl na mezinárodním Poháru osvobození Bratislavy v dubnu 1960 a s reprezentací se rozloučil v roce 1968 účastí na OH v Mexiku.

Vrcholné soutěže:
1962      2. místo a stříbrná medaile na MS v SSSR (trenér Josef Brož)
1963      5. místo na ME v Rumunsku (trenér Josef Brož)
1964      2. místo a stříbrná medaile na OH v Tokiu (trenér Josef Brož)
1966      1. místo a zlatá medaile na MS v ČSSR (trenér Václav Matiášek)
1967      2. místo a stříbrná medaile na ME v Turecku (trenér Václav Matiášek)
1968      3. místo a bronzová medaile na OH v Mexiku (trenér Václav Matiášek)

Další významné turnaje: 
1962      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách
1965      3. místo na 1. ročníku Poháru světa v Polsku (Štětín, Lodž)

Hráčské působení a úspěchy v zahraničí:

Trenérské působení a úspěchy u domácích klubů:

Trenérské působení u úspěchy u reprezentace ČSSR a ČR:
1974      5. místo družstva mužů na MS v Mexiku (asistentem Evžen Krob)
1975      6. místo družstva mužů na ME v Jugoslávii (asistentem Evžen Krob)
1976      6. místo družstva mužů na OH v Montrealu (asistentem Evžen Krob)
1977      6. místo družstva mužů na ME ve Finsku (asistentem Josef Stolařík)
1978      5. místo družstva mužů na MS v Itálii (asistentem Josef Vojík)
1979      6. místo družstva mužů na ME ve Francii (asistentem Josef Vojík)
1983      8. místo družstva žen na ME v NDR (asistentem Josef Vondrák)
1995      9. místo družstva muů na ME v Řecku (asistentem Milan Žák)

Trenérské působení a úspěchy v zahraničí:

FOTO:

Petr Kop, odchovanec dorostu Spartaku Dukly Karlín a trenéra prof. Ladislava Macháčka se zviditelnil v dresu ligové RH Praha (kam v roce 1956 nastoupil na vojnu) a svůj křest v reprezentaci si odbyl v roce 1960 na Poháru osvobození Bratislavy, ze kterého je první snímek. Zleva na něm stojí trenér Josef Kozák, Golian, Musil, Kříž, Šašinka, Kop, Šmídl a asistent trenéra Břetislav Chvála, v podřepu zleva Malý, Humhal, Kemel, Toman a Paulus.

Druhou a mimořádně cennou medaili (po stříbru z MS 1962 v Moskvě) si P. K. přivezl domů z první „volejbalové olympiády“ v Tokiu v roce 1964 po jediné a těsné prohře 2:3 se Sověty. Tato stříbrná medaile bývá považována za zatím největší úspěch naší volejbalové historie a zasloužil se o ni kolektiv ve složení (nahoře zleva): Musil, Čuda, Šorm, Perušič, Toman, Golian a Paulus, dole zleva Kop, Schenk, trenér Josef Brož, Humhal a Šmídl. Na snímku chybí Labuda, který po prvním utkání ulehl s podezřením na žloutenku.

V roce 1966 získal P. K. s RH Praha svůj první titul mistra republiky. Na snímku mistrovského týmu stojí zleva vedoucí družstva Karel Slabý, Groessl, Bernad, Vykoukal, Štěpánek, trenér Karel Brož, Čuda, Nepustil a Kop, dole zleva V. Brdek, Mozr, Perušič, Drobný a Vápenka. Také díky tomuto úspěchu byli 4 hráči ze základu RH (Groessl, Kop, Mozr a Perušič) zařazeni do výběrů ČSSR pro MS 1966.

Na domácím světovém šampionátu v Praze v roce 1966 získali naši volejbalisté podruhé titul mistrů světa, když se jim podařilo porazit „Sbornou“ (3:2) . Na tu zbyly (po další prohře s Rumuny) jen bronzové medaile a naši si mohli dokonce dovolit prohru v posledním utkání s Japonci (2:3). Na snímku mistrů světa 1966 stojí zleva trenér Václav Matiášek, Šmídl, Petlák, Groessl, Mozr, Smolka, Musil a asistent trenéra Oldřich Kaplan, dole zleva Golian, Koudelka, Schenk, Kop, Labuda a Perušič.

S reprezentací se P. K. rozloučil bronzovou medailí na OH 1968 v Mexico City. Na snímku z přípravy v Ostravě je ještě širší kádr reprezentantů a v horní řadě zleva stojí Golian, Sokol, Procházka, Schenk, Kop, Groessl, Petlák a Musil, dole zleva Smolka, Svoboda, Koudelka, Mozr, Labuda a L. Zajíček. Do konečné dvanáctky pro OH trenéři Matiášek a Kaplan nezařadili Mozra a Labudu. Dodejme, že naši podlehli 2:3 Sovětům a nečekaně i Polsku (1:3) a skončili na 3. místě za SSSR a Japonskem.

Po skončení hráčské kariéry a ročním angažmá v Itálii v roce 1969 (Virtus Bologna) se začal P. K. věnovat trenérské práci a přes úspěchy u družsev mužů a žen RH Praha se dostal i k reprezentačním týmům ČSSR (a také obou kategorií). V roce 1972 získal s muži RH Praha druhý mistrovský titul, na snímku stojí zleva Káral, Groessl, Němec, trenér P. Kop, Vápenka, Penc, šéftrenér SVS MV RH Praha K. Brož, vedoucí družstva A. Housar a lékař týmu MUDr. J. Kubíček, dole zleva Lebeda, M. Lehký, Čížek, Vrbovec, M. Pavlík, Chrpa a Fiala.

Mezi největší trenérské úspěchy P. K. s mužskou reprezentací ČSSR patřila dvě 5. místa na MS (Mexiko 1974, Itálie 1978) a 6. místo na OH 1976 v Montrealu. Snímek je z roku 1975 a zleva na něm stojí trenér P. Kop, Kapera, Šlambor, Jeřábek, Petlák, Stančo, Vondrka a asistent trenéra E. Krob, dole zleva Mikunda, Pipa, Nekola, Chrpa, Svoboda a Řeřábek. Je smutné, že z toho kádru čtyři osobnosti (Josef Mikunda, Vladimír Petlák, Evžen Krob a Jaroslav Stančo) již odešli do „volejbalového Nebe“.

V roce 1983 převzal P. K. po trenéru R. Bönischovi družstvo žen RH Praha, se kterým získal v letech 1984-1988 pět mistrovských titulů v řadě. Z tohoto období je snímek z vršovické haly RH a na něm při oddechovém času trenér P. K. s dvojicí dlouhodobých opor nejen RH Praha, ale i naší tehdejší reprezentace Darinou Koškovou-Ptáčkovou (č. 5) a kapitánkou družstva RH Praha Mirkou Bláhovou-Barákovou (č. 9).

Autor: Zdeněk Vrbenský