Jonáš Jiří

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistr sportu, Vzorný trenér

Jméno a příjmení: Jiří JONÁŠ

Volejbalová přezdívka: J O N D Y

Datum narození: 17. května 1928 v Praze

Datum úmrtí: 5. února 2012 v Praze

Charakteristika:
183 cm vysoký nahrávající smečař (tzv. dvojka) ligových družstev SK Prosek, Sokol ČKD Vysočany, ATK Praha, Spartak ČKD Stalingrad a RH Praha, dvojnásobný mistr republiky. V letech 1950 - 1957 reprezentant ČSR s účastí na jednom MS a dvou ME se ziskem 3 medailí (jedné zlaté a dvou stříbrných).

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent strojní průmyslovky na Smíchově, původním povoláním konstruktér závodu ČKD Stalingrad, od roku 1975 státní zaměstnanec a trenér z povolání SVS-M MV při RH Praha. Ženatý, od roku 2005 vdovec, manželka Zdeňka, syn Jiří (ligový volejbalista Aera Odolena Voda, člen B-týmu ČSSR, 12 let hráč a hrající trenér v Lucembursku).

Sportovní a volejbalové začátky:
Se sportem začínal za války v atletickém klubu DTJ Vysočany, za který hrál přes zimu i basketbal a lední hokej. S volejbalem se seznámil na trampských osadách při soutoku Labe a Jizery u Káraného, kde měli rodiče rekreační domek. V roce 1945 si koupili s kamarádem Františkem Mojžíšem chatu na osadě Měsíční Řece a začali hrát závodně volejbal za osadní tým mužů, startující ve středočeské divizi (3. místo za Rokoskou a Dobeškou v roce 1946), mezi spoluhráči např. Květ, Mecera, Novák Jiří, Pomr Tomáš, Wasserbauer. Zde jej objevil a angažoval ligový SK Prosek.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

V letech 1967 - 1980 hrál pro radost přebor Prahy za družstvo Slavoje Praha 7 s kurty na Maninách u Libeňského mostu, mezi spoluhráči (převážně veterány) mj. legenda pražského volejbalu Jiří „Dědek“ Těšitel.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Křest se lvíčkem na prsou si odbyl v Praze na Štvanici při mezinárodním turnaji, pořádaném v rámci 2. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v roce 1950 a s reprezentací se rozloučil v roce 1957 účastí na turnaji v tureckém Istanbulu.

Vrcholné soutěže:
1950      2. místo a stříbrná medaile z ME v Sofii
1952      2. místo a stříbrná medaile z MS v Moskvě
1955      1. místo a zlatá medaile z ME v Bukurešti

Další významné turnaje:

Trenérské působení a úspěchy u domácích družstev:

Funkcionářské aktivity:
V 60. a 70. letech člen a později předseda Trenérsko-metodické komise volejbalové sekce MV ČSTV Praha, vedoucí a lektor školení a doškolování pražských trenérů 3. a 4. třídy, pořádaných tradičně v Dobřichovicích.

FOTO:

Volejbal začal hrát J. J. závodně v roce 1945 za tým SO Měsíční Řeka, startující ve středočeském oblastním přeboru. Na snímku z roku 1946 pózuje uprostřed, nalevo stojí jeho celoživotní kamarád František Mojžíš, se kterým si na této osadě u Káraného resp. Čelákovic koupili společnou chatku.

Na podzim 1949 (již jako ligový hráč Sokola ČKD Vysočany) narukoval J. J. na vojnu do ATK Praha, se kterým získal v letech 1950 a 1951 dva mistrovské tituly a stal se členem širšího reprezentačního výběru ČSR. Na snímku z roku 1951 stojí zleva Tesař, Josef Brož, Juríček, Láznička a Jaroš, dole zleva Fučík, Václav Horáček, Soukup, Jonáš a Běhal.

J. J. poprvé reprezentoval ČSR na turnaji, pořádaném v roce 1950 v Praze na Štvanici v rámci 2. kongresu Mezinárodního svazu studentstva. Na turnaji skončili naši volejbalisté na 1. místě před výběry Polska, Rumunska a Číny. Zleva stojí bratři Jaroslav a Zdeněk Rozholdovi z Bratislavy, V. Horáček, Šavrda, Jílek, Růžička, Schwarzkopf a Votava, dole zleva Jonáš, Liška, Müller, Z. Malý a Balun.

Po vojně se J. J. vrátil do vysočanského Sokola resp. již DSO Spartak ČKD Stalingrad (kde byl zaměstnán), za který hrál do roku 1955. Na snímku z roku 1954 stojí zleva trenér dr. Josef Češpiva a základní šestka „Stalingradu“ - Bohuslav (Sláva) Květ, Kamil Otto a Rudolf Taubman, dole zleva Vašek Horáček, Jirka Jonáš a Zdeněk Soukup.

Po dvou stříbrných medailích z MS 1950 v Sofii a MS 1952 v Moskvě získal J. J. svou nejcennější trofej na ME 1955 v Bukurešti. Měla cenu zlata a patřil k ní titul Mistra Evropy. Na snímku po vítězném utkání s Polskem (3:0) a vztyčování naší vlajky stojí zleva smečaři Tesař a Karel Brož, smečující nahrávači (tzv. dvojky) Jonáš a Paldus a nahrávači Musil a Paulus.

Po sestupu Stalingradu z nejvyšší soutěže přijal J. J. nabídku Karla Brože a v roce 1956 se stal (společně s Jaromírem Paldusem) posilou RH Praha – nováčka nejvyšší soutěže. Na snímku z roku 1957 (4. místo v lize) stojí zleva J. Jonáš jako kapitán, dále Petr Kop, Kedles, Budínský, Neumann, Grulich, Jindra Horáček a Hacmac.

S reprezentací se J. J. rozloučil v roce 1957 na mezinárodním turnaji v Istanbulu, ve kterém naši obsadili první příčku, když postupně porazili Libanon, Francii, Turecko, Bulharsko a Rumunsko. Na snímku část naší výpravy při prohlídce města, zleva rozhodčí Lubomír Kettner, reprezentační lékař doc. Josef Chrástek, Paulus, Malý, Musil, Purnoch a Jonáš.

Začátkem 60. let působil J. J. ve Spartaku ČKD Sokolovo (neboli Spartě Praha) jako hrající trenér a od roku 1963 trenér a družstvo dovedl až k postupu do nejvyšší soutěže v roce 1964. Družstvo skončilo na předposledním 11. místě a spadlo do 2. ligy i díky reorganizaci 1. CL (snížení počtu družstev ze 12 na 10). Na snímku z roku 1964 ligový tým Sparty, zleva stojí Vaněk, Lukeš, trenér Jiří Jonáš, Skála, Hančl a Kubišta, dole zleva Medonos, Ebert, Rehberger, Frundl a Jakubec.

Autor: Zdeněk Vrbenský