Hrbková Bronislava

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, reprezentantka

Jméno a příjmení: Bronislava HRBKOVÁ roz. Dostálová

Datum narození: 11. října 1927 v Kněževsi u Rakovníka

Datum úmrtí: 2. března 1979 v Praze

Charakteristika: 175 cm vysoká smečařka ligových družstev SK Zaměstnanci města Prahy, Tatran Baraba resp. Tatran Střešovice SSŽ, čtyřnásobná mistryně republiky. V letech 1949-1957 reprezentantka ČSR se ziskem bronzové medaile na MS 1952 v Moskvě.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolventka obchodní školy, později zaměstnaná jako vedoucí skladu pražského podniku Stavby silnic a železnic (SSŽ). Vdaná, manžel Ing. Tomáš Hrbek (již také zemřel), syn Tomáš (ročník 1960).

Sportovní a volejbalové začátky:
Její sportovní a volejbalové začátky nejsou známé, prokazatelná je až její účast na prvním poválečném MR s družstvem SK Zaměstnanci města Prahy (dále ZMP).

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Její premiéra v reprezentaci byla poznamenána katastrofálními následky. Po absolvování závěrečné přípravy RD žen na první ME v Praze 1949 (pořádané společně s prvním MS mužů) byla trenérem Miroslavem Rovným nominována jako jedna ze smečařek pro šampionát. Již po druhém hracím dnu byla z družstva vyloučena pro „hrubý kázeňský přestupek“ a v závěrečné zprávě o šampionátu vymazána ze sestavy našeho stříbrného týmu.
Po únoru 1948 politicky angažovanou funkcionářkou vedení ČOS Ludmilou Peškovou byla přistižena, jak fandí Belgičanům při jejich nerovném souboji se Sověty v jedné ze skupin mužského turnaje. A následoval postih v osobním životě, resp. v zaměstnání: z pozice vedoucí skladu byla degradována na skladovou dělnici a její spoluhráčky vzpomínají na dobu, kdy jezdila s ještěrkou a zavážela materiál do útrob právě raženého Letenského tunelu. V reprezentaci byla vzata „na milost“ až v roce 1952.

Vrcholné soutěže:
1952    3. místo a bronzová medaile na MS v Moskvě (trenér Miroslav Rovný)

Další významné turnaje:
1953    2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti (trenér Metoděj Mácha)
1955    2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě (trenér Metoděj Mácha)

FOTO:

V roce 1945 sesadily volejbalistky SK Zaměstnanci města Prahy z volejbalového trůnu hráčky Sokola Plzeň I, které vládly našemu ženskému volejbalu od roku 1934 (za války pod názvem Viktoria Plzeň), tedy dlouhých 11 let. Na snímku mistryň ČSR 1945 zleva stojí tři poválečné reprezentantky Schüsselkorbová-Mirovická, Dostálová a Medřická-Šrůtová, dále Hinzová a Němotová, dole zleva Benešová, Bernasová, Maderová a Perlíková.

V roce 1949 si zahrála poprvé „se lvíčkem na prsou“ a bylo to v Kolíně při mezistátním utkání mužů a žen ČSR - Maďarsko, na které bylo povoláno těchto deset hráček (na snímku zleva): Cígrová, Straková, Dostálová, Slavíková, Batková-Holá, Šerá, Gazdová-Lútočková, Biskupcová, Hroudová-Brožová a Burianová-Balunová.

Jediné zachované foto z prvního ME 1949 v Praze s kompletní dvanáctkou nominovaných reprezentantek. Na všech dalších již Broňa Dostálová chybí. Jak zmíněno v profilu, byla z týmu vyloučena za fandění hráčům „kapitalistické“ Belgie při jejich nerovném souboji s favorizovanými Sověty. Taková byla 50. léta! Na snímku ze zahájení šampionátu stojí zleva smečařky Mirovická, Dostálová, Valášková, Cígrová, Krimlová, Čadilová a nahrávačky Hroudová, Zaplatílková, Batková, Bernovská, Cvilinková, Marynčáková. Trenérem družstva se ziskem stříbrné medaile byl „Miro“ Rovný z Bratislavy.

V reprezentaci byla vzata na milost až v roce 1952 a z MS v Moskvě si přivezla bronzovou medaili. Na snímku jedna z našich šestek na stadionu Spartaku Moskva, kde se mistrovství světa mužů a žen hrálo, zleva Dostálová, Svozilová, Lútočková, Svobodová, Černá a Štulcová.

Na snímku z roku 1953 je část družstva Tatranu Baraba, které v tomto roce vyhrálo 1. ročník Velké ceny Prahy. V tomto roce se také hrál zkušební ročník 1. celostátní ligy, do které nebyla Baraba zařazena. V roce 1954 se hrálo MR opět postaru, ženy Baraby se probojovaly do finále a na závěrečném turnaji v Plzni skončily na 6. místě. Zleva stojí trenér František Černý, Vronská-Lvovská, Dostálová Helena (bez příbuzenského vztahu), Dostálová Broňa, Mirovická-Mathauserová a Hosnedlová-Kubínová, dole zleva Kyselková-Herštová a Ransdorfová.

V roce 1953 startovala na prestižním mezinárodním turnaji v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti, kde náš výběr skončil na 2. místě. Na snímku z tohoto turnaje stojí zleva mezinárodní rozhodčí Lubomír Kettner, Cígrová, Balunová, Dostálová, Nečasová, Zaplatílková-Jílková, Valášková a trenér Metoděj Mácha, dole zleva Krimlová, Svobodová, Štaudová, Štulcová a Matalíková.

V roce 1955 startovala na dalším mládežnickém festivalu ve Varšavě, kde náš omlazený výběr obhájil 2. místo z Bukurešti. Na snímku zleva stojí Šindelářová, Špelinová, Dostálová, Štaudová, Nečasová, Křížová Drahoslava, Holá, Neugebauerová, Matalíková, Moravcová a Štulcová. Trenérem družstva byl stále Metoděj Mácha, který na tomto turnaji ověřoval výkonnost mladých hráček před nastávajících ME v Bukurešti. Mezi hráčkami na snímku chybí Mičánková z KP Brno.

S nejvyšší soutěží se rozloučila v Tatranu Střešovice SSŽ v roce 1962 druhým místem, když v roce předchozím družstvu pomohla k zisku mistrovského titulu. Na snímku stojí v horní řadě zleva Jonáková-Brzická, Fialová-Vedrová, Lvovská, Baráčková a Obadálková, v dolní řadě zleva Kyselková-Herštová, Jana Křížová-Salingerová, Drahoslava Křížová-Kopová a Dostálová-Hrbková. Trenérem družstva byl Antonín Kyndr.

Autor: Zdeněk Vrbenský