Češpiva Josef

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů a trenérů, mistr sportu, zasloužilý trenér. V roce 2001 zařazen novinářskou anketou ČVS na 3. místo pomyslného žebříčku našich nejlepších volejbalových trenérů 20. století.

Jméno a příjmení: Josef ČEŠPIVA

Datum narození: 14. listopadu 1913 v Praze

Datum úmrtí: 28. září 1984 v Praze

Charakteristika:
185 cm vysoký všestranný sportovec, reprezentant ČSR v lehké atletice (skok vysoký), basketbalu a volejbalu. Ve volejbalu smečař a později nahrávač družstev VS Marathon, Sokol Vysočany (za války SK Philips) a Spartaku ČKD Stalingrad, trojnásobný přeborník ČOS a sedminásobný mistr republiky. V letech 1946 - 1948 reprezentant ČSR s účastí na I. ME 1948 v Římě a ziskem zlaté medaile. Trenér ligových žen Spartaku Avia Čakovice, Spartaku ČKD Stalingrad resp. ČKD Praha - Bohemians (mistryň republiky 1964). V letech 1958 - 1960 trenér ženské reprezentace ČSR a ČSSR s účastí na ME a MS a ziskem 2 medailí (stříbrné a bronzové). Jeho aktivity a úspěchy v atletice a basketbalu jsou popsány samostatně.

Nahlédnutí do soukromí:
Narodil se na pražském Proseku v rodině drobného podnikatele v povoznictví jako druhý nejmladší z 8 dětí. Otec zemřel, když mu bylo 9 let a byl vychováván matkou a staršími sourozenci. Po obecné škole na Proseku absolvoval reálné gymnázium v Libni a po maturitě (v době světové hospodářské krize) se z nedostatku pracovních míst zapsal na Právnickou fakultu UK. Na studium si vydělával brigádami a kondicemi. Toto studium ukončil až po skončení války v roce 1945 v důsledku uzavření vysokých škol v roce 1939.
Po škole nastoupil nejprve jako mzdový účetní v továrně na rádiové přístroje holandské firmy Philips (po znárodnění Tesla Hloubětín), později jako komerční úředník na ředitelství téže firmy. Po zániku fy Philips v roce 1948 až do důchodového věku pracoval jako podnikový právník pražské pobočky Vítkovických železáren. Od roku 1949 ženatý, bezdětný, manželka Marie roz. Malá byla profesorkou tělocviku a dlouhá léta asistentkou na KTV VŠE v Praze.

Sportovní a volejbalové začátky:
Od 6 let byl členem Sokola Prosek, kde získal všestranné sportovní základy a začal hrát za žákovský tým fotbal. Největší vliv na jeho další sportovní vývoj měl tělocvikář prof. Dalibor Zdeněk na libeňském reálném gymnáziu, který jej přivedl k atletice, basketbalu a volejbalu. Volejbal začal hrát v roce 1930, v roce 1932 reprezentoval RG Libeň v atletickém trojboji na středoškolských hrách v rámci IX. Všesokolského sletu a byl členem školních družstev basketbalistů a volejbalistů, která skončila shodně na 2. místě turnaje. Po zahájení VŠ studia v roce 1932 se stal členem klubu Vysokoškolského sportu (VS) Marathon, se kterým získal již v dalším roce svůj první volejbalový titul mistra republiky.

Působení a úspěchy v nejvyšších domácích soutěžích:

Hráčskou kariéru zakončil v letech 1955 - 1956 ve druholigovém Spartaku Avia Čakovice, kde se sešel s dalšími internacionály Bouchalem a Rabanem. V Čakovicích začal trénovat druholigové družstvo žen, se kterým v roce 1955 postoupil do nejvyšší soutěže a které v roce 1957 přivedl na vysočanské Tyršovo cvičiště do Spartaku ČKD Stalingrad. Ještě v průběhu 70. let nevynechal jedinou možnost zahrát si za veterány Sokola Vysočany při tradičních pražských turnajích na Zelené Lišce a holešovickém „Aksamiťáku“ popř. na veteránských mistrovstvích republiky.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Trenérské působení a úspěchy v domácích soutěžích:
Již od 40. let byl hrajícím trenérem a jeho úspěchy hráčské (viz předchozí) lze současně považovat za úspěchy trenérské.

Trenérské působení a úspěchy s reprezentačními výběry:

V 60. letech krátkodobé trenérské stáže v Dánsku (1962) a Švédsku (1964 a 1967).

Funkcionářské aktivity:
Jako funkcionář byl aktivní ve všech oddílech, kde působil jako hráč a trenér. V letech 1957 - 1970 byl členem ústřední trenérské rady volejbalové sekce ÚV ČSTV. V roce 1967 byl jedním z iniciátorů setkání bývalých reprezentantek z let 1958 - 1960. Tato setkání, od roku 1970 rozšířená o účast starších generací hráčů a dalších hráček (aktérů tzv. „zlaté éry“ čsl. volejbalu) se konají dodnes. Na setkání v roce 1983 v Dolním Poříčí u Strakonic oslavil Josef Češpiva své 70. narozeniny a rok nato po krátké těžké nemoci zemřel.

Aktivity a úspěchy lehkoatletické:
Svůj mimořádný atletický talent, prokázaný na studiu RG Libeň, rozvíjel od roku 1934 v klubu VS Marathon. Vynikal především ve skoku vysokém, ale dokázal „zaskočit“ i v bězích a vrzích. V letech 1934 - 1938 reprezentoval ČSR ve skoku vysokém v řadě mezistátních utkání (proti Francii, Jugoslávií, Maďarsku, Německu, Rakousku, Rumunsku), v roce 1938 byl držitelem čsl. rekordu ve výšce výkonem 193 cm, kterým se kvalifikoval až na ME v Paříži (vyřazen v kvalifikaci).

Aktivity a úspěchy basketbalové:
Basket začal hrát závodně také za VS Marathon, ale nejvyšší soutěž si zahrál až za okupace s továrním týmem SK Philips. Hráli za něj v té době hráči zvučných jmen (bratři Fleuscherové, Holan, Klusáček, Kouba, Reicho, Suchopár), kteří do „Philipsky“ přišli po zrušení Sokola v roce 1941 ze Sokola Vinohrady stejně jako volejbalisté Sokola Vysočany. Za Protektorátu a po válce patřili k nejlepším v I. lize, jejich rozehrávač Josef Češpiva se dostal do širšího výběru reprezentace ČSR a v roce 1948 startoval proti Holandsku.

Aktivity a úspěchy fotbalové:
Koncem 30. let se také vrátil ke své staré sportovní lásce – fotbalu a stal se brankářem divizních celků SK Vysočany a později Slavoje IX. Chytal i za vysokoškolské výběry Čech při mezistátních utkáních se studenty z Anglie (10:1) a Maďarska (2:2). Neunikl pozornosti slavného letenského klubu AC Sparta, byl pozván na jeho trénink a jeho výkon v brance byl tak dobrý, že měl být okamžitě angažován. Jednání ztroskotalo na podmínce, která byla pro Josefa Češpivu nepřijatelná – že okamžitě zanechá ostatních sportovních aktivit.

FOTO:

Svůj pátý mistrovský titul získal Josef Češpiva na mistrovství Protektorátu v roce 1941 v Pardubicích. Po zrušení Sokola v dubnu 1941 přešli volejbalisté Vysočan do firemního klubu SK Philips v nedalekém Hloubětíně. Družstvo bylo posíleno Josefem „Čárou“ Reichem ze zrušeného Sokola Vinohrady, který je na snímku prvním zleva. Vedle něj Janoušek, Pácalt František, Bulena, Švarc, Češpiva a Vlháček.

27. srpna 1946 bylo na cvičišti Sokola Vinohrady sehráno první poválečné mezistátní utkání ČSR - Francie, ve kterém náš výběr zvítězil poměrně snadno 3:0 (11,9,8) ve složení – zleva: Rybáček (ZMP), Vondřich (Slavia Praha), Beneš (Radbuza Plzeň), Chlup (SK Židenice), Češpiva (SK Philips), Valenta (SK Židenice), Horák (ZMP), Svoboda (Sparta Praha), Reicho (SK Philips) a Koutský (Sokol Pardubice).

V roce 1947 se zbytek hráčů SK Philips vrátil do Vysočan na Tyršovo cvičiště, díky iniciativám Josef Češpivy bylo družstvo doplněno a obnovený Sokol Vysočany se stal v Brně potřetí přeborníkem ČOS. Nahoře zleva: hrající trenér Češpiva, Těšitel, Polívka, Malý Zdeněk, Pácalt František, Vlháček. Dole zleva: Stibitz, Čihák a Janoušek.

První evropský šampionát se uskutečnil v roce 1948 v Římě za účasti pouhých 6 družstev, družstvo SSSR se představilo až na I. MS 1949 v Praze. Naši neztratili ani set a získali zlaté medaile ve složení – nahoře zleva: Brož Josef, Tesař, Mikota, Brož Karel, Reicho. Dole zleva: Votava, Linke, Fučík a hrající trenér Češpiva. Desátým hráčem měl být Paldus, který nebyl pro reprezentaci uvolněn ze základní vojenské služby!

Družstvo dorostenců Sokola Vysočany trenéra Josef Češpivy získalo v roce 1949 svůj druhý titul přeborníka republiky. Nahoře zleva: Češpiva, Paleček, Lukáš, Josef „Bulda“ Musil, Hanousek, Šíma, Vávra, pomocný trenér a hráč družstva mužů Vladimír Janoušek. Dole zleva: Bárta, Holub (manžel Soni Holubové) a Ladislav Musil (starší bratr „Buldy“).

Závěrem roku 1949 došlo ke sloučení družstev mužů Sokola Vysočany a ČKD Vysočany (dříve SK Prosek). Nově vzniklý tým Sokola ČKD Vysočany skončil na MR 1950 v Jilemnici na 4. místě. Nahoře zleva: hrající trenér Češpiva, Vondřich, Škop, vedoucí družstva František Kavka, Průša, Liška, Matiášek, Mačura. Dole zleva: Kavka Karel, Lukáš, Malý Zdeněk, Květ a Musil Josef (před nimi vleže rozhodčí Modráček).

S nejvyšší soutěží se Josef Češpiva rozloučil ve svých 41 letech v roce 1954 s družstvem DSO Spartak Stalingrad (nový název Sokola ČKD Vysočany po roce 1953), které ve finále MR v Sokolově skončilo na 3. místě za ÚDA a Dynamem Praha. Nahoře zleva: hrající trenér Josef Češpiva se základní sestavou: Bohuslav Květ, Kamil Otto, Rudolf Taubman, dole zleva Václav Horáček, Jiří Jonáš a Zdeněk Soukup.

První trenérské úspěchy u žen zaznamenal Josef Češpiva u družstva žen Spartaku Avia Čakovice, se kterým vybojoval v roce 1955 postup do I. ligy a které v roce 1957 přivedl na vysočanské Tyršovo cvičiště do Spartaku Stalingrad. Na snímku z tohoto roku nahoře zleva: Kučerová-Šírková, Johanovská, Šedivá-Holubová, trenér Češpiva, Maxová, Šajnová. Dole zleva: Greplová, Fritzová, Brožová Jarmila a Černá-Šafářová.

S družstvem žen Spartaku Stalingrad, postupně přejmenovaném na ČKD Praha (1962) a Bohemians Praha (1964) se trenér Češpiva rozloučil mistrovským titulem v roce 1964. Vybojovaly jej hráčky – nahoře zleva: Baštová Eva, Urbanová-Hrdinová, Kolínská-Pavelková, Vyštejnová-Železná, Holubová, Lorencová, trenér Češpiva. Dole zleva: Malanová, Čuchalová, Kloudová-Rehbergerová, Řezanková, Vohníková a Podzimková.

Z první poloviny 60. let pochází unikátní snímek veteránů Sokola Vysočany, pořízený na tradičním turnaji hráčů nad 40 let na holešovickém Aksamitově stadionu. Zleva: Těšitel, Tauc, Vlháček, Bulena, Janoušek, Pácalt František, Češpiva, Matiášek a neznámý hráč.

Na 15. setkání volejbalových legend v Poříčí n. Otavou v roce 1983 oslavil Josef Češpiva 70. narozeniny. Byl jedním z iniciátorů těchto každoročních srazů volejbalových legend „zlaté éry“ čsl. volejbalu (letos jubilejní 40. setkání) a žádná z jeho obdivovatelek při vzniku tohoto snímku netušila, že jej vidí naposledy – dalšího setkání se jejich oblíbený trenér Josef Češpiva již nedožil.

Zdeněk Vrbenský