Brož Karel

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, zasloužilý mistr sportu, zasloužilý trenér.

Jméno a příjmení: Karel BROŽ

Volejbalová přezdívka: jako hráč S U M E C
                                  jako trenér K E B R O C H

Datum narození: 6. prosince 1925 v Horoměřících, okres Praha-Západ

Datum úmrtí: 17. srpna 2009 v Praze

Charakteristika:
187 cm vysoký smečař družstev SSK Život, Sokol a Stavotechna Michle, ATK a ÚDA Praha, hrající trenér RH Praha, pětinásobný mistr republiky, v letech 1948 - 1957 člen mužské reprezentace ČSR s účastí na třech MS a třech ME se ziskem 6 medailí (tří zlatých a tří stříbrných).
Trenér družstva žen Sokola Pražského (mistr republiky 1950) a mužů RH Praha (mistr republiky 1966).
Významný funkcionář RH Praha a ČSVS (místopředseda, člen předsednictva, předseda STK, ÚTR a KVS, člen Rady Síně slávy ČV).

Nahlédnutí do soukromí:
V roce 1931 se rodina Brožových přestěhovala do Prahy a od roku 1934 žila na pankráckém sídlišti BD Život. Vyučen a původním povoláním reprodukční technik, od roku 1955 zaměstnanec MV ČSR jako trenér z povolání. Mladší bratr Josef Brož známý reprezentant a reprezentační trenér, člen Síně slávy ČV. Manželka Jarmila roz. Hroudová, ligová volejbalistka, reprezentantka a členka Síně slávy ČV, syn Karel volejbalový odchovanec RH Praha (dorostenecký přeborník republiky 1969), hráč Slavoje Praha a Slavoje Vyšehrad.

Sportovní a volejbalové začátky:
Se sportem se bratři Brožovi seznámili na sídlišti ve Sportovním a společenském klubu (SSK) Život (atletika, basketbal, stolní tenis, volejbal), kde měli mezi domy svůj kurt „Kozáci“ – před válkou účastníci Trampské volejbalové ligy. V roce 1941 byly na poli u nedaleké usedlosti Rajtknechtka vybudovány svépomocí 3 nové kurty se šatnou a volejbal na Životě se začal rozvíjet. Pro bratry Brože a další kluky ze sídliště se místní volejbalisté (následovníci Kozáků) stali prvními sportovními vzory a začali je napodobovat pinkáním přes vlastnoručně vyrobenou minisíť, nataženou na dvorku jejich domu místo prádelní šňůry.
Mladých nadšenců si v roce 1942 všimli funkcionáři SSK Život pánové Bareš a Procházka, založili a začali trénovat dorostenecký tým, ve kterém kromě bratrů Brožových začínali např. Jirásek, Kovařík Josef, Kučera Antonín, Švantner a další. Po dosažení plnoletosti většiny z nich v roce 1944 založili mladící B-tým Života, se kterým startovali v pražské soutěži a již po roce se nejlepší z nich dostali mezi klubovou elitu, mezi nimi i Karel a Josef Brožovi.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
První reprezentační start v roce 1948 v Polsku v přátelském mezistátním utkání, s reprezentací se rozloučil zájezdem mužů ČSR do Turecka v roce 1957.

Vrcholné soutěže:
1948      1. místo a zlatá medaile na ME v Římě (hrající trenér Josef Češiva)
1949      2. místo a stříbrná medaile na MS v Praze (trenér Jan Fiedler)
1950      2. místo a stříbrná medaile na ME v Sofii (trenér Jan Fiedler)
1952      2. místo a stříbrná medaile na MS v Moskvě (trenér Václav Matiášek)
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér Josef Kozák)
1956      1. místo a zlatá medaile na MS v Paříži (trenér Josef Kozák)

Další významné soutěže:

Trenérské působení a úspěchy:

Funkcionářské aktivity:

Od roku 1970 až do svého úmrtí byl jedním z organizátorů každoročních setkávání volejbalových legend „zlaté éry“ čs. volejbalu a pražských srazů volejbalových internacionálů.

FOTO:

Na snímku z roku 1946 je část volejbalistů SSK Život, zleva: Vašek Komárek, Míla Humhal, Karel Brož, Láďa Macháček, Josef Brož a Jirka Zelenka. Z mistrovské sestavy roku 1947 chybí hráči Erhart, Hubáček, Paldus, Reicho, Venhač a trenér Antonín Procházka.

V roce 1948 byl Karel povolán na vojnu a zařazen do nově ustaveného Armádního tělovýchovného klubu (ATK) Praha. Na snímku s vedoucím družstva kpt. Karlem Vycpálkem (uprostřed) stojí zleva: Paldus, Spirit, Bouchal a Taubmann, v podřepu zleva: Hrobař, Karel Brož a Zdeněk Neugebauer. Na tomto snímku chybí hráči Hora, Knězek a Krob.

V roce 1948 na I. mistrovství Evropy v Římě získal Karel svou první zlatou medaili, o kterou se zasloužil kolektiv ve složení – stojící zleva: Josef Brož, Tesař, Mikota, Karel Brož a Reicho, dole zleva: Votava, Linke, Fučík a hrající trenér Josef Češpiva. Je třeba dodat, že v kapitalistickém Římě nestartovali ještě Sověti ani další celky „socialistického tábora“, které zanedlouho ovládly nejen evropský, ale i světový volejbal.

V roce 1949 startoval tým ATK Praha na Calábkově memoriálu v Přerově, kde až ve finále podlehl mistrovskému Sokolu Kolín (Fučík, Linke, Reicho, Růžička, Tesař, Vokál). Na snímku zleva volejbalisté ATK Bouchal, Hora, Karel Brož, Paldus, Neugebauer a Krob.

Na I. mistrovství světa 1949 v Praze na Štvanici vybojovali naši reprezentanti stříbrné medaile, když v rozhodujícím utkání podlehli 1:3 Sovětům. Zasloužil se o to kolektiv – nahoře zleva: Reicho, Soukup, Matiášek, Karel Brož, Fučík, Schwarzkopf, Tesař, dole zleva Bouchal, Josef Brož, Votava, Paldus a Mikota. Trenérem družstva byl Jan Fiedler.

V roce 1949 převzal Karel po Jindrovi Štěpánkovi funkci trenéra žen Sokola Pražského a na MR 1950 v Jilemnici s ním mistrovský titul z předchozího roku obhájil. Na snímku v horní dvojici zleva Zaplatílková a Stibitzová, uprostřed zleva Trpišovská, Hauerová-Tesařová a Kalinová, dole zleva trenér Karel Brož, Jarka Mirovická-Mathauserová, Karlova manželka Jarmila, roz. Hroudová a Sadková.

V roce 1952 se Karel vrátil do ATK, v roce 1953 přejmenovaném na Ústřední dům armády (ÚDA), který byl na domácí volejbalové scéně až do roku 1955 takřka neporazitelný. Snímek je z roku 1952, kdy mělo ATK v lize dvě družstva. Na snímku mistrovské „áčko“ ve složení – stojící zleva: Josef Brož, Tesař, Míla Humhal, Kučera, dole zleva Malý, Fučík, Karel Brož a Běhal.

Ani na ME 1955 v Bukurešti se nám nepodařilo reprezentanty SSSR porazit, těsná prohra 2:3 však byla naší jedinou a stačila na zlaté medaile. Sověti překvapivě nestačili na Bulhary, Jugoslávce i domácí Rumuny a obsadili nakonec až 4. místo. Na snímku novopečení mistři Evropy – zleva: kapitán Láznička, Paulus, Musil, Paldus, Synovec, Jonáš, Malý, Schwarzkopf, Karel Brož, Zdeněk Humhal, Purnoch a Tesař. Trenérem družstva byl doc. Josef Kozák.

Na MS 1956 v Paříži naši muži potvrdili svůj primariát z předchozího roku a získali pro náš volejbal první titul mistrů světa. V závěrečném utkání šampionátů se konečně dočkali i výhry nad Sověty (3:2, po setech 9:15, 15:3, 15:13, 9:15 a 15:12). O titul nejlepšího týmu planety se zasloužil kolektiv – stojící zleva: trenér doc. Josef Kozák, Josef Brož, Purnoch, Tesař, Láznička, Musil, asistent trenéra Jaroslav Fučík, Golian, Karel Brož a dole zleva: lékař výpravy MUDr. Josef Chrástek, Schwarzkopf, Malý, Synovec, Paulus a Paldus.

V roce 1957 Karel ukončil svou hráčskou kariéru a stal se trenérem z povolání, od roku 1974 šéftrenérem Střediska vrcholového sportu MV při RH Praha. První titul mistra republiky získali muži RH Praha pod jeho vedením v roce 1966 - stojící zleva: vedoucí družstva Karel Slabý, Groessl, Bernad, Vykoukal, Štěpánek, trenér Karel Brož, Čuda, Nepustil, Petr Kop a dole zleva Brdek, Mozr, Perušič, Drobný a Vápenka. Čtyři hráči (Groessl, Kop, Mozr a Perušič) byli v tomto roce ve výběru ČSR, který vybojoval na MS v Praze druhý titul mistrů světa.

Zdenek Vrbenský