Vyoral Vladimír

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, držitel Medaile Vladimíra Spirita.

Jméno a příjmení: Vladimír VYORAL

Volejbalová přezdívka: M E F I S T O  nebo  V O V A

Datum narození: 27. ledna 1927 v Bratislavě

Datum úmrtí: 8. června 2008 v Praze

Charakteristika: 
182 cm vysoký smečující nahrávač (tzv. dvojka)  prvoligového Dynama Praha, hrající trenér Dynama ČSA Ruzyně, ligový a mezinárodní rozhodčí s účastí na dvou MS a jednom ME, komisař ligových rozhodčích. Dlouholetý významný funkcionář ČSTV, Československého a po roce 1968 Českého volejbalového svazu (sekretář, místopředseda a krátce předseda ČVS), dlouholetý předseda Komise masového rozvoje volejbalu resp. Komise společenského významu volejbalu po roce 1992, člen Rady Síně slávy českého volejbalu. 

Nahlédnutí do soukromí:
Narozen v Bratislavě, díky povolání otce (státní zaměstnanec, člen finanční stráže) se rodina často stěhovala. Základní školu vychodil v Domažlicích, gymnázium za války v Třeboni, kam denně dojížděl ze Staňkova, kde bydleli. Po válce se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec pracoval u celní správy letiště v Ruzyni. Po gymnáziu se rozhodl pro dráhu kantora a absolvoval Filosofickou fakultu UK s aprobací angličtina - dějepis. V poslední fázi studia na základě výzvy „na pomoc pohraničí“ nastoupil jako kantor na gymnázium v Mostě a připravoval se na poslední závěrečnou zkoušku z angličtiny. Dokončení studia mu bylo znemožněno vojenským povolávacím rozkazem. Prezenční službu absolvoval v Brně v letech 1951 - 1953 a po návratu do Prahy se vzdal kantorského povolání (po roce 1948 byla angličtina na indexu a učit ideově „opravené“ dějiny odmítal) a začal pracovat v tělovýchově.
Nejprve jako sekretář Ústředí DSO Dynamo, od roku 1957 až do odchodu do důchodu v různých funkcích na ÚV ČSTV (v jeho sekci odbíjené a v oddělení sportu a centrální registraci sportovců). Od roku 1956 ženatý, manželka Libuše roz. Grolichová (v mládí zapálená členka Sokola Liboc), synové Libor (roč. 1960) a Vladimír (roč. 1961) se proslavili basketbalem. Oba byli ligovými hráči Sparty Praha a oba oblékli reprezentační dres. Větších úspěchů dosáhl mladší Vladimír, který startoval na dvou ME (v roce 1985 si přivezl ze Stuttgartu bronzovou medaili) a po skončení závodní činnosti se stal a stále je uznávaným trenérem.

S volejbalem se seznámil ve 14 letech v Chlumu u Třeboně zásluhou Josefa Vondrky staršího (otce později ligového hráče RH Praha a reprezentanta „Jeffa“ Vondrky), věnoval se mu i na studiích v Třeboni a jeho prvními vzory se stali ligoví volejbalisté Sokola a za války MIFA České Budějovice (V. Buchtel, Hájek, Krčma, Z. Němec, Zoch).
Když se po válce rodina přestěhovala do Prahy, začal Vladimír (a později i jeho bratr Václav) hrát závodně za družstvo Sokola Ruzyně (od roku 1953 DSO Dynamo Ruzyně), složené převážně ze zaměstnanců letiště (ČSA). V rámci prezenční vojenské služby v Brně založil při Posádkovém domě armády (PDA) volejbalové družstvo, za které s ním hrál mj. Bohumil Golian, který v té době unikl pozornosti ATK resp. ÚDA Praha. V kvalifikaci o postup do mistrovství Čech prohráli pouze s již známými a silnými Křídly Vlasti z Olomouce (Koutný, Sklenář, Šašinka, Toman).

Hráčské aktivity:

Soudcovské aktivity:
Od roku 1961 prvoligový rozhodčí, v letech 1968 - 1982 mezinárodní rozhodčí a později komisař ligových rozhodčích. Rozhodoval mj. utkání mužů a žen na dvou MS a jednom ME (ověřen start na MS 1974 v Mexiku) a s píšťalkou se podíval až do Japonska.

Funkcionářské aktivity:

Dlouholetý dopisovatel měsíčníků Košíková-Odbíjená, Volejbal a Zpravodaj ČVS, spoluautor jubilejních svazových almanachů „80 let organizovaného volejbalu v České republice“ (2001)  a „Český volejbalový svaz od roku 1921“ (2006). Obětavý shromažďovatel historických dokumentů a propagátor naší volejbalové historie, iniciátor smlouvy o spolupráci s Oddělením historie tělovýchovy a sportu při Národním muzeu ČR, spravujícím část archivu ČVS.

FOTO:

Na snímku z roku 1955 jsou volejbalisté Dynama Ruzyně na 1. ročníku později slavného turnaje „O cenu karlovarského porcelánu“ ve Staré Roli. Vladimír za ně tehdy startoval „načerno“, jako posila (v té době hrál ještě 1. ligu za Dynamo Praha). Zleva stojí hrající trenér Zdeněk Krůta, Šimon, Lorenc, V. Vyoral, Chmelík a Ludwig , dole zleva Holub a Chvátal.

Po návratu z vojny si V. V. zahrál tři sezony (1954-1956) nejvyšší soutěž za Dynamo Praha s kurty na libeňském Starém Ostrově. Na snímku je společně s internacionálem Evženem Krobem (při útoku) na slavném osadním turnaji na „Kolečku“ u Křivoklátu (kde byl Evžen „doma“ a kde v roce 2009 také zemřel). Díky jemu pražské Dynamo na těchto turnajích pod názvem Starý Ostrov pravidelně startovalo a hodně ročníků vyhrálo.

S Dynamem Praha se V. V. rozloučil koncem roku 1956 zájezdem do NDR (Drážďany, Lipsko, Berlín), ze kterého je i další snímek . V šesti vítězných utkáních náš volejbal reprezentoval kombinovaný výběr, složený napůl z hráčů Dynama Praha a Jiskry Semtín Pardubice. Na společném snímku s volejbalisty DHfK Lipsko je V. Vyoral v podřepu a třetí zleva prostřední řady. Pamětníci naleznou v týmu i další hráče Dynama (Horu, Kroba, Limanovského, Příhodu, Těšitele). Z Pardubic se zájezdu zúčastnili hráči Haňka, Kramář, Lebduška, Ságner, Zita a Žid.

Barevný snímek je z roku 1958, kdy nám bylo svěřeno pořadateství ME mužů a žen. Finále se hrálo v Praze na Štvanici, jedna ze skupin v Liberci, odkud je i snímek. Nalevo V. Vyoral již v pozici sekteráře Ústřední sekce odbíjené ÚV ČSTV (neboli Československého volejbalového svazu), dále vpravo Jaroslav Maděra (předseda Krajského výboru svazu a vedoucí liberecké skupiny), dr. Otakar „Otyla“ Koutský (v té době viceprezident FIVB) a prezident FIVB Paul Libaud z Francie.

Od roku 1957 (kdy se stal V. V. sekretářem Československého volejbalového svazu) hrál závodně za Dynamo Ruzyně a ještě v 60. letech patřil k jeho oporám ve 2. lize a později přeboru Prahy. Na snímku z roku 1965 stojí zleva trenér Zdeněk Krůta, Vláďa Vyoral, Vašek Hovorka, Jirka Holub, Karel Štěpán, Ota Bernad a Jirka Krůta, dole zleva Karel Širhal, Jaroslav Bernard, Jirka Borecký a Vašek Vyoral.

Kromě vrcholových svazových funkcích se V. V. stal i váženým rozhodčím, od roku 1961 řídil utkání mužů a žen v nejvyšších soutěžích (1. a 2. lize) a v roce 1968 získal certifikát mezinárodního rozhodčího FIBV. S píšťalkou se podíval nejdále do Japonska, podle dostupných informací byl delegován a řídil utkání na dvou MS (určitě na MS 1974 v Mexiku) a jednom ME. Na snímku je V. V. na empire při řízení mezistátního utkání mužů ČSSR – USA, které bylo sehráno v roce 1973 v hale TS Nymburk. Na naší straně hřiště s č. 6 nahrávač Jaroslav Stančo a ve výskoku (fintující rychlík) Zdeněk Jindra.

Další snímek je z roku 2004, ve kterém svolal V. V. (coby předseda Komise společenského významu volejbalu ČVS) do východočeských Čestic v rámci Národního finále vesnických družstev své „podřízené“, tj. předsedy krajských KSVV. Nalevo Mirek Vyhlídal (jeho nástupce ve funkci předsedy KSVV ČVS), před rozkládajícím Vladimírem sedí zády Josef Cábal a Jaroslav Kryspín (oba již také „na pravdě Boží“), napravo František Janík a Václav Nidrle.

Poslední snímek je ze setkání svazových jubilantů v roce 2005 v aule FTVS na pražském Veleslavíně. Na snímku je zakladatel a organizátor těchto setkání Vladimír Vyoral (napravo) ve společnosti dlouholetého lékaře volejbalových reprezentací ČSR a ČSSR doc. Josefa Chrástka (v té době slavícího 80 let) a ex-reprezentantky Jarky „Baňky“ (Baniové-Vandrákové-Dvořákové) z Ostravy (tehdy 55 let).

Zdeněk Vrbenský