Ejem Miloslav

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, v roce 2014 uvedený do světové volejbalové síně slávy (Volleyball Hall of Fame) v americkém Holyoke.

Jméno a příjmení: Miloslav EJEM

Datum narození: 5. listopadu 1935 v Praze

Stručná charakteristika:
Doma a především v zahraničí uznávaný volejbalový metodik, pedagog a výzkumný pracovník, autor a spoluautor mnoha vědeckých prací, studijních skript, odborných článků a knižních publikací. Dlouholetý funkcionář ČSTV a jeho ústřední volejbalové sekce (svazu), ligový rozhodčí, trenér řady domácích i zahraničních družstev (Írán, Finsko), držitel nejvyšší mezinárodní trenérské kvalifikace, lektor a vedoucí mezinárodních kurzů trenérů FIVB nejvyšší III. úrovně. Náš poslední zástupce v orgánech FIVB, člen Trenérské komise, člen, sekretář a prezident Technické komise, člen organizačních výborů a kontrolních jury při OH, MS a Pohárech světa, v letech 1998-2002 člen Správní rady FIVB.

Nahlédnutí do soukromí: 
Absolvent gymnázia v Ohradní ulici v Praze 4 - Michli (1954) a ITVS (později FTVS UK) se specializací basketbal - volejbal (1958). Prvním pracovním místem funkce odborného tělovýchovného pracovníka a trenéra DPMJF na Vinohradech (1959-1960). V letech 1961-1973 a 1984-1992 zaměstnán na FTVS, v prvním období jako odborný asistent Katedry sportovních her (specializace volejbal), v druhém období jako pracovník Oddělení vrcholového sportu Výzkumného ústavu tělovýchovného (VÚT). V letech 1973-1982 zaměstnán na ČSTV jako tajemník Vědecké rady, zástupce vedoucího Vědecko-metodického oddělení a vedoucí Oddělení olympijských sportovních federací. Od roku 1992 dodnes zaměstnán na ČVS postupně jako ředitel Rozvojového centra FIVB v ČR, sekretář pro mezinárodní vztahy a metodické záležitosti a v současné době jako sekretář pro řízení obsahu webových stránek ČVS. Od roku 1975 držitel titulu CSc. v oboru „teorie tělesných cvičení“ (kinantropologie), od roku 1986 držitel akademické hodnosti „samostatný výzkumný pracovník“, udělené ČSAV. Absolvent dvouletého kurzu matematické statistiky (1967), vybavený schopnostmi komunikace ve čtyřech světových jazycích (anglicky, francouzsky, německy a rusky). Ženatý, manželka Marcela kdysi volejbalistka RH Praha C v přeborech Prahy. Syn Daniel (†2012) volejbalový odchovanec TJ Praga, ligový dorostenec RH Praha a druholigový hráč Lokomotivy Praha, později aktivní rozhodčí a člen družstva veteránů Dobešky. Dcera Zora provd. Síbková (†2014) volejbalistka TJ Praga v dorostenecké lize, ve 2. polovině 70. let masérka ženské reprezentace ČSSR u trenérů Richarda Bönische a Antonína Kyndra.

Sportovní začátky a volejbalové hráčské aktivity:
V Sokole Michle se kromě klasické sokolské gymnastiky začal věnovat atletice, basketbalu a volejbalu, v těchto aktivitách pokračoval na gymnáziu v Ohradní ulici. Jeho nejdéle provozovaným sportem byl basketbal, jako dorostenec byl ve výběru Prahy, v mužích hrál za tým Slavie VŠ Praha D, složený z vysokoškolských asistentů. Ve volejbale byl členem školního výběru dorostenců, který pod názvem Gymnázium Michle vybojoval 2. místo na Přeboru ČSR 1952 ve Vlašimi v kategorii mladšího dorostu a 3. místo o rok později v Brně v kategorii staršího dorostu. Mezi spoluhráči pozdější reprezentanti Václav Kříž a Miloš Petr, dále např. Milan Kafka (později úspěšný trenér žen KP Brno a reprezentace ČSSR, osobnost Síně slávy ČV). Jako dorostenec byl členem výběru ČSR, v kategorii mužů hrál závodně do roku 1961 za několik pražských oddílů (II. ligu za ITVS Praha, nižší soutěže za Jiskru MIRA Michle a RH Praha B jako hrající trenér).

Trenérské aktivity na domácí půdě:

Zahájeny v roce 1953 absolvováním kurzu pro pražské trenéry nejnižší 4. třídy

Trenérské aktivity v zahraničí:

Soudcovské aktivity:
Držitel kvalifikace rozhodčího I. třídy s řízením domácích soutěžních utkání všech úrovní, včetně 5 let působení v nejvyšší soutěži na přelomu 60. a 70. let.

Funkce v orgánech Československého volejbalového svazu (ČSVS):

Funkce ve vrcholných orgánech FIVB: 
Od roku 1970 dodnes instruktor trenérských kurzů FIVB nejvyšší III. úrovně s přednáškovou činností na více jak 70 kurzech FIVB, SAP (Sport Aid Program) a Olympijské solidarity na celém světě (včetně Brazílie, USA aj.).

V letech 1974 - 1992 přednášející a organizátor (předseda organizačního výboru) 19 mezinárodních trenérských kurzů FIVB (včetně kurzů pořádaných v ČSSR).

Přednášející a organizátor mezinárodních trenérských seminářů FIVB (1985 Japonsko, 1990 Brazílie, 1991 Řecko, 1993 ČR aj.).

Organizátor mnoha mezinárodních výcvikových táborů pro děti a týmy dospělých různých výkonnostních úrovní.

V letech 1978 - 1992 člen Trenérské komise FIVB, od roku 1984 tajemník a v letech 1991 - 1992 předseda této komise.

V roce 1986 prezident Organizačního výboru kongresu FIVB u příležitosti X. MS žen v Praze.

V letech 1992 - 2002 člen Technické komise FIVB s aktivní účastí na vrcholných volejbalových událostech (člen řídících výborů a kontrolních jury na OH 1992 a 2000, několika MS a Pohárech světa).

V letech 1998 - 2002 člen Správní rady FIVB.

Publikační činnost: 
Spoluúčast nebo samostatné autorství okolo 30 knižních publikací (včetně dvou vydaných v USA a dvou nejnovějších trenérských manuálů FIVB, vydaných v angličtině). 
Podíl nebo samostatné autorství okolo 50 vědeckých prací (více jak polovina vydána v angličtině) a více než 100 odborných článků, publikovaných v bývalé ČSSR a v mezinárodních časopisech. 
Autor překladů volejbalových pravidel, řádů a dalších dokumentů FIVB a CEV z angličtiny do češtiny. 
V letech 1996 - 2006 šéfredaktor měsíčníku Zpravodaj ČVS. 
Spoluautor publikace Zlatá kniha volejbalu (MF, předpokládaný termín vydání jaro 2015).

FOTO:

V letech 1970 - 1972 působil Míla Ejem jako trenér volejbalových reprezentací mužů a žen Íránu. Ze snímku s dvojicí reprezentantek je patrné, že v té době mohly ženy ještě vycházet na veřejnost bez burky, tedy s nezakrytým obličejem.

Dnes mohou v Íránu ženy sportovat v přítomnosti mužů pouze v oblečení, jaké vidíme na snímku z roku 2007 a mezinárodního kurzu trenérů FIVB v Teheránu (Míla Ejem druhý napravo stojící).

Další snímek je z mezinárodního kurzu trenérů FIVB v americkém Delaware v roce 1982 a jednalo se o prostřední z trojice lektorských aktivit Míly Ejema (třetí zleva první řady) v USA. Uprostřed lektorů (v brýlích) stojí Val Keller, organizátor a vedoucí kurzu, člen Trenérské rady FIVB a autor prvního manuálu pro trenérské kurzy FIVB (1974). Autorem posledního dosud používaného manuálu je Míla Ejem.

V roce 1989 byl Míla Ejem organizátorem a vedoucím jednoho z mnoha kurzů na našem území. Na společném snímku frekventantů s lektory před sportovním komplexem v Jičíně stojí Míla Ejem jako první zleva přední řady, dále A. Bayer (tehdy ČSSR, dnes SR), lektor z NDR a vedle něj na prvním schůdku předseda Trenérské rady FIVB H. Baacke (také z NDR) a dále dva lektoři „tuzemští“ Josef Jinoch a Zdeněk Valášek.

Snímek Míly Ejema s Jimem Colemanem je z roku 1989 a z MS mužů v Japonsku. Oba tam byli členy kontrolního výboru FIVB. J. Coleman byl na přelomu 70 - 80.let „duševním vůdcem“ skupiny trenérů USA, která vymyslela a prosadila příjem ve dvou hráčích a další inovace hry i přípravy. Měl obrovský podíl na tehdejším vzestupu úrovně volejbalu v USA. Byl také dlouholetým členem a sekretářem Komise pravidel FIVB (po našem doc .F. Stibitzovi) a autorem či spoluautorem řady doslova revolučních návrhů na změny pravidel (hra beze ztrát, hra nohou, utírání hrací plochy a další).

Další ze snímků je z roku 2000 a OH v Sydney, kde byl Míla Ejem rovněž členem kontrolní jury FIVB. Vepředu sedícím je 1. místopředseda FIVB p. Hoféz z Dominikánské republiky, nad ním sedí zleva Tom Blue (rozhodčí USA a člen Komise rozhodčích FIVB), dále „infante terrible“ FIVB a velký kritik bývalého předsedy R. Acosty Švéd Svensson, paní Petavin z Francie (předsedkyně Lékařské komise FIVB) a Míla Ejem.

Vyvrcholením každého mezinárodního kurzu trenérů FIVB je vždy slavnostní akt předávání osvědčení o získané trenérské kvalifikaci. Oslavenec Míla Ejem těchto aktů zažil již bezmála stovku (na 70 kurzech byl lektorem, na dalších 20 organizátorem a vedoucím) a patří i k jeho hlubokým zážitkům. Na snímku předává diplom jednomu z čerstvých trenérů na kurzu trenérů FIVB v Chennai (Indie).

Výčet bezmála 60 let pedagogických a trenérských aktivit oslavence je úctyhodný a do dalších let je třeba popřát mu především zdraví. To jediné se může stát překážkou v pokračování vztahu s jeho největší volejbalovou “láskou“, kterou byly a zůstávají trenérské kurzy FIVB. Zapojil se do nich i v letošním roce, jak dokumentuje poslední snímek z kurzu trenérů FIVB v Bahrajnu (Míla Ejem sedící za stolem třetí zleva).

Autor: Zdeněk Vrbenský