70 let Vlastimíra Lenerta – dalšího únorového jubilanta

V úvodu nedávného ohlédnutí za Jarmilou Brožovou u příležitosti nedožitých 95 let bylo konstatováno, že se jedná o jediného únorového jubilanta z řad osobností ČVS. Autor článku se omlouvá čtenářům, a především bývalému reprezentantovi a dvojnásobnému olympionikovi Vlastimíru Lenertovi (ve volejbalové rodině známému pod přezdívkou „Slon“), že jeho letošní kulaté jubileum přehlédl. Do dalších let mu jménem ČVS a všech volejbalových přátel přeje pevné zdraví, životní pohodu a co nejvíce radosti z práce s mladými volejbalovými nadějemi liberecké Slavie, v níž působi od roku 2000. Gratulace je doplněna přehledem jeho hráčských a trenérských aktivit ve vrcholovém armádním volejbalu a v reprezentaci ČSSR. Reprezentoval v době, kdy naši volejbalisté z vrcholných soutěží medaile již nevozili, ale co bychom dnes dali za 5. místo na MS nebo dokonce na OH?!

70 let Vlastimíra Lenerta

(*20. 2. 1950 ve Svatém Kopečku u Olomouce)

s výškou 196 cm blokaře Dukly Liberec se ziskem 5 titulů mistra republiky, vítěze Čs. poháru 1975, prestižního PMEZ 1976 a Mistrovství spřátelených armád v letech 1971 a 1976. V letech 1975-1980 reprezentanta a olympionika ČSSR se startem na MS 1974, ME 1975 a na dvou olympijských turnajích v letech 1976 a 1980. Trenéra st. dorostenců resp. juniorů Dukly Liberec (mistrů republiky 1998) a Slavie Liberec, v letech 1992-97 prvního trenéra mužů Dukly s dvojicí 3. míst v EXL, vítězstvím v Českém poháru 1995 a s 2. místem na Armádním mistrovství světa (CISM) v roce 1994. Držitele titulu Mistr sportu.

S výjimkou sportovních a volejbalových začátků v Sokole Samotišky, kde pod vedením Jindřicha Pudela prošel všemi mládežnickými kategoriemi a před vojnou si zahrál 2. ligu s muži, věnoval zbývající část volejbalové kariéry jedinému klubu – Dukle Liberec. Po základní vojenské službě se upsal armádě a v Liberci působil 13 sezon jako hráč a 16 sezon jako trenér s kvalifikací II. třídy.

Na vojnu narukoval v roce 1970 a již v první sezoně pod vedením jedné z legend čs. volejbalu - Karla Pauluse - se stal vítězem Mistrovství spřátelených armád (MSA) s účastí armádních výběrů zemí Varšavské smlouvy. První z pětice titulů Mistra ČSSR získal v roce 1973, další pak v letech 1975, 1976 (trenér K. Paulus), 1980 a 1983 (trenér Josef Smolka). Spolu s uvedenými tituly pomohl Dukle vybojovat ještě 3 stříbrné a 4 bronzové medaile a v roce 1975 kromě titulu také vítězství v Čs. poháru. Nejúspěšnější se stala sezona 1975/76 se ziskem „hatricku“ v podobě vítězství na MR, v PMEZ a podruhé na MSA. K úspěchům v Poháru mistrů patřilo ještě 3. místo v roce 1984, dvojnásobná účast v semifinále a v jednom čtvrtfinále PMEZ.

Po zakončení hráčské kariéry se začal věnovat družstvu dorostenců Dukly Liberec, které vedl v letech 1984-1992 a ke kterému se vrátil ještě v letech 1997-2000. K největším úspěchům patřilo 2. místo na M-ČSSR v roce 1988 a titulu mistra ČR v roce 1998. Od roku 2000 dosud trénuje dorostence Slavie Liberec. Trenérskou práci u EXL družstva mužů si vyzkoušel v sezoně 1989/90 jako asistent trenéra J. Smolky s 5. místem na MR a účastí ve čtvrtfinále Poháru CEV. V roli prvního trenéra působil v letech 1992-97, tedy 5 sezon se ziskem 2 bronzových medailí na M-ČR 1994 a 1996, s vítězstvím v Českém poháru 1995. Úspěchem se stalo také 2. místo na Armádním mistrovství světa (CISM) v roce 1994 v Bulharsku.

Do mužské reprezentace jej v roce 1973 zařadila trenérská dvojice Petr Kop - Evžen Krob, pod jejichž vedením si zahrál na MS 1974 v Mexiku s 5. místem, na ME 1975 v Jugoslávii s 6. místem a na OH 1976 v Montrealu s dalším 5. místem mezi elitou. S reprezentací se rozloučil v roce 1980 startem a 8. místem na OH v Moskvě pod vedením Pavla Schenka. Náš tým kvalifikací na turnaje neprošel, ale po bojkotu her některými západními státy v čele s USA byli naši hráči do turnaje v roli jednoho z náhradníků zařazeni. Byla to poslední účast našeho „šestkového“ volejbalu na OH.

Jubilantovu vizitku doplňujeme několika historickými fotografiemi. První portrét v záhlaví vizitky je z roku 1973, druhý z roku 2015 a vznikl při květnovém setkání jubilantů ČVS v pražském Parkhotelu. Na prvním vloženém snímku dorostenci Sokola Samotišky v roce 1965. Napravo stojí trenér J. Pudel a po jeho pravici v teplácích mladý Vlastík Lenert.

Nad druhém mistrovská sestava Dukly Liberec v roce 1973. Nahoře zleva Vykydal, Potáč, L. Šimek, Peksa a Mocňák, uprostřed zleva Šlambor, Sýkora, Janeček, Šísler, Lenert a Kosař, dole zleva as. trenéra J. Smolka, Petlák, Zajíček, Tomáš a trenér K. Paulus.

Na dalším snímku z roku 1980 širší kádr volejbalistů ČSSR pro moskevskou olympiádu. Zleva stojí as. trenéra Z. Václavík, Potáč, Prieložný, Krejčí, Pick, Lenert, Šmíd, Samek, Repák a trenér P. Schenk, v podřepu zleva Valach, Kopet, Jamka, Řeřábek, Cifra, Josef Novotný a Sirvoň.

Poslední hráčský titul získal v roce 1983, na snímku s medailemi zleva stojí Krebs, Špisser, Hampacher, Klamrt, Smolka junior, Jakubíček, Lenert, trenér Smolka senior a metodik P. Musil, v podřepu zleva Kovář, Malán, Potáč, Virág a Pavlas.

Autor: Zdeněk Vrbenský