5. MS muži 1962 – Moskva (SSSR) 12.-26.10.1962

1.	SSSR hráči: Ivan Bugajenkov, Nikolaj Burobin, Gennadij Gajkovoj, Vitalij Kovalenko, Jan Labuckas, Georgij Mondsolevski, Juri Pojarkov, Eduard Sibirjakov, Juri Česnokov, Anatolij Tzirkov, Juri Vengerovski, Dimitrij Voskobojnikov
2.	ČSSR hráči: Václav Šmídl, Zdeněk Humhal, Bohumil Golian, Petr Kop, Antonín Kovařík, Václav Kříž, Pavel Schenk, Ladislav Toman, Josef Stolařík, Karel Paulus, Josef Musil, Josef Šorm trenér - Josef Brož
3.	RUMUNSKO hráči: Nicolae Barbuta, Gabriel Cherebetiu, Mihai Chezan, Georghe Corbeanu, Mihai Coste, Eduard Derzei, Aurel Dragan, Georghe Fieraru, Mihai Grigorovici, Caius Miculescu, Horatiu Nicolau, Davila Plocon
4.	Bulharsko
5.	Japonsko
6.	Polsko
7.	Maďarsko
8.	Jugoslávie
9.	ČLR
10.	Brazílie
11.	NDR
12.	Nizozemí
13.	KLDR
14.	Itálie
15.	Izrael
16.	Albánie
17.	Mongolsko
18.	Finsko
19.	Rakousko
	Družstvo Tunisu bylo diskvalifikováno pro nenastoupení k utkání s Izraelem.

 

ČSSR	- Bulharsko	3:1 (-14,12,6,10) sk. E
	- Izrael	3:0 (4,3,7) sk. E
	- Mongolsko	3:0 (2,1,7) sk. E, 1. místo ve skupině
	- Brazílie	3:2 (-9,7,11,-8,10) finálová skupina
	- Polsko	3:2 (-14,-12,9,7,14) finálová skupina
	- Japonsko	3:0 (16,12,15) finálová skupina
	- Jugoslávie	3:1 (3,1,-5,9) finálová skupina
	- SSSR	0:3 (-8,-13,-9) finálová skupina
	- Maďarsko	3:2 (-10,11,2,-7,2) finálová skupina
	- ČLR	3:1 (10,5,-10,13) finálová skupina
	- Rumunsko	1:3 (10,-11,-13,-12) finálová skupina

 

Moskva 1962, od mistrovství v Brazílii uplynuly teprve dva roky. Ale volejbal se dostal na program olympijských her, takže tomu podřídil i termínovou listinu.

 

V Moskvě se tedy hrálo nejen o medaile, ale také o kvalifikaci do Tokia 1964. A kdo by nechtěl být při slavnostní premiéře! Pravidla postupu na OH se několikrát měnila, až nakonec bylo stanoveno, že právo účasti si vybojují přímo první tři celky.

 

Stříbrná, ale přitom poslední výstraha, prohlásil prý trenér Josef Brož při gratulaci svým svěřencům. Získali znovu stříbrné medaile, obhájili pozice z předešlého šampionátu, ovšem ...

 

V průběhu roku nebyl trenér s úrovní naší ligy příliš spokojen. Nedostatky se objevily i při festivalovém turnaji v Helsinkách a na zájezdě v Rumunsku. A tak tedy naordinoval zatím nejdelší společné soustředění vybraných volejbalistů. Celé tři týdny! Ani to však nebylo bez mráčku, nicméně hráči dostali pořádně do těla. Trénoval se i bagr, který u nás nebyl v oblibě pro svou nepřesnost, ale nutnost zvítězila. Stížnost na to, že nemáme pořádné „mrakobijce“, jako třeba SSSR, Maďarsko a další naši největší soupeři, bylo třeba brát vážně. A nedostatky nahradit jinak.

 

Do Moskvy odjela dvanáctka - B. Golian, Z. Humhal, P. Kop, A. Kovařík, V. Kříž, J. Musil, K. Paulus, J. Stolařík, V. Šmíd, J. Šorm, P. Schenk. L. Toman. S reprezentačním dresem se už definitivně rozloučily dvě velké postavy našeho volejbalu - dlouholetý kapitán týmu Zdeněk Malý a Jaromír Paldus ...

 

Původně se na V. MS přihlásilo dvaadvacet družstev. USA a Turecko pak z finančních důvodů odřekly, v průběhu turnaje bylo diskvalifikováno družstvo Tuniska, protože odmítlo nastoupit proti Izraeli. Klasifikováno bylo tedy nakonec devatenáct týmů.

 

Naši volejbalisté hráli skupinu v Moskvě a měli nejprve v boji o postup do závěrečných bojů za soupeře Mongolsko, Izrael a Bulharsko. A právě Bulhary v premiéře na šampionátu celkem hladce vyřídili, další dvě utkání byla procházkou růžovým sadem. A přišlo první finálové střetnutí - s Brazílií. Vyhráli jsme nejtěsnějším poměrem po více než dvouhodinovém boji. Dobové referáty hovoří o tom, že československý celek nehrál dobře, slova chvály se našla jedině na Schenka a Humhala. Dalším protivníkem bylo Polsko. To Polsko, které si dělalo naděje na přední umístění, chtělo po dvou čtvrtých místech na MS 1956 a 1960 konečně prorazit výše.

 

„Po prvních dvou prohraných setech, ve kterých se vystřídali Šmídl, Kop, Šorm, Paulus, Kříž a Stolařík, postavil trenér Brož do rozhodující fáze hry šestku Šorm, Musil, Stolařík, Golian, Paulus a Šmídl, která se vypnula k jednomu z největších letošních výkonů a po dramatickém, více než dvouhodinovém boji ve vyprodané hale v Lužnikách zvítězila ... Rozhodující bitvu o konečné vítězství přinesl pátý set. Poláci si odpočinuli, načerpali sílu a plně se našim vyrovnali. Dramatičnost zachycuje nejlépe sled míčů:

0:1, 3:1, 3:3, 3:4, 8:4, 8:5, 9:5, 9.8, 13.8, 13:12, 14:12, 14:14,15:14. Teprve po sedmém matchballu, po chybě Rutkowského, který dlouhou smeč poslal mimo hřiště, bylo utkání skončeno - 16:14.“

 

V dalších zápasech si českoslovenští reprezentanti poradili s Japonskem i Jugoslávií, jasně prohráli s domácím družstvem a svedli další pětisetový duel s Maďarskem. Když pak přehráli Číňany, bylo jasné, že nemohou skončit hůře než na stříbrném stupínku. Nic na tom nezměnila ani závěrečná prohra s Rumunskem. Václav Matiášek, ústřední trenér: „Jsem velmi spokojen s umístěním, méně pak s hrou, třebaže výkyvy na tomto mistrovství jsou přirozené a vyplývají z vyrovnanosti jednotlivých družstev. To se projevilo ve výsledcích. Nemáme tak silný útok jako ostatní družstva současné světové špičky ... Hráli jsme proti nim většinou obrannou skvělou hru, ale tento způsob klade velké nároky na fyzické zatížení. Kde vidím nápravu? Především v oddílech, v pomoci oddílových trenérů, kteří musí společně s námi takové typy hráčů vychovávat.“

 

Už to bylo naznačeno, stříbrné medaile naši volejbalisté získali po nesmírně namáhavém - především psychicky - turnaji. Zvládli úspěšně tři pětisetové koncovky, což dostatečně hovoří o jejich odolnosti. Navíc se situace zamotala tak, že ani druhá porážka je nezbavila stříbrné radosti. Zároveň však skutečně přišlo varování společně s otázkou, zda náš volejbal je na správné cestě vpřed, zda jeho generálové dobře odhadují vývoj. Světová federace se rozrůstá (v Moskvě na 79 členů), vrcholný volejbal se pomalu, ale jistě, stěhuje do hal, my se pořád schováváme za svou chytrost, která nám pomůže zdolat i mužstva, která spoléhají na sílu. Bude to stačit pro budoucnost?

 

Zatím ještě pořád na světovou špičku stačíme. Zatím pořád máme pro svou hru volejbalisty. Jak dlouho s tím vydržíme? Toť otázka ...

 

Navíc další mistrovství světa v roce 1966 pořádáme u nás, v Československu. A mezi tím jsou olympijské hry, na nichž poprvé v dějinách nebude chybět ani volejbal.