Metodický dopis č. 23 - Kondiční (sportovní) příprava dětí a mládeže II.

V návazností na předešlý metodický dopis se nyní zaměříme na seznámení se se základními principy postupu v kondiční (sportovní) přípravě u věkové kategorie 6-9 let.

Připomeňme si hlavní úkoly sportovní přípravy:

• Zdokonalování všestranného pohybového základu a rozšiřování počtu osvojených pohybových dovedností.

• Rozvoj pohybových schopností v nejrůznějších proměnlivých podmínkách.

• Rozvoj speciálních pohybových dovedností v závislosti na daném sportovním odvětví a věkové kategorii.

 

Charakteristika sportovní přípravy pro věkovou kategorii 6-9 let

Motto: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, hravě s důrazem na rozvoj

I v tomto období se snažíme rozvíjet hlavně rychlostní a koordinační schopnosti. Jsou to léta „štafet a opičích drah“. Na začátku tohoto období stále není zcela vyvinutý motorický nervový systém a u dětí přetrvávají neekonomické pohyby. Proto se soustředíme i na rozvoj mezisvalové koordinace. Až okolo 9. roku narůstá percepční vnímání a zlepšuje se i periferní vidění, které je zejména u sportovních her velmi důležitým aspektem herního výkonu. Pomalu mizí problémy s uvědomováním si, která je pravá a která levá strana.

Začíná období, kdo chce hrát a končí období, kdo si chce hrát. Je to také období „vážného“ výběru sportu. U her nesoutěžního charakteru se začíná objevovat více pravidel. Děti se začínají srovnávat mezi sebou „kdo je vítěz a kdo je poražený“.

Zásadní změnou pro dítě je školní docházka, kdy dochází k větší interakci s ostatními dětmi a tráví více času bez rodičů.

 

Specifika jednotlivých aktivit k rozvoji síly, vytrvalosti, rychlosti, koordinaci a flexibilitě u věkové kategorie 6-9 let

Rychlost dětí věkové kategorie 6-9 let

Pro rozvoj rychlosti zařazujte štafetové závody na krátkou vzdálenost do 10 sekund. Například běh po určených čarách, hvězdicovité běhy, hry se soupeřem (vyhýbání, rychlost reakce na změnu směru).

Síla dětí věkové kategorie 6-9 let

Opětovně volíme aktivity, které jsou součástí běžného života dětí, jako je například zvedání, přenášení, šplhání, lezení na předměty, houpání, chůze do schodů, úpoly.

Vytrvalost dětí věkové kategorie 6-9 let

Pro rozvoj vytrvalosti volíme aktivity, které děti baví. Dívky švihadlo, chlapci například přespolní běh. Mezi další aktivity rozvíjející vytrvalost je skákání, pochod, plavání.

Flexibilita (ohebnost) dětí věkové kategorie 6-9 let

Zařadit jako součást pohybových aktivit a her.

 

Co by se děti ve věku 6-9 let měly učit a jaké sportovní dovednosti by měly zvládat?

Základy sportovních her: Házení a chytání míče pod úplnou kontrolou, házení na přesnost (malý terč), kopání míčem na branku, nebo do předem domluvených směrů. Začátek herních beachvolejbalových dovedností (odbitím obouruč vrchem – prsty, odbitím obouruč spodem – bagr, zvládnutí rozběhu na útočný úder s odrazem a odhodem tenisáku, zvládnutí rozběhu na útočný úder s odrazem a odbitím míče, podání spodem). Stále není dokončena osifikace zápěstních kůstek, proto využíváme odlehčené míče nebo malé overbally.

Níže jsou popsány příklady, které jsou ověřeny v tréninkové praxi u dětí trénující beachvolejbal.  Berte je jako možnou pomůcku k všeobecné připravenosti.

Základy gymnastiky: kotoul vpřed do dřepu bez opory paží, kotoul vzad bez dopomoci, sudy bez dopomoci, trakaře ve dvojicích s chůzí vpřed (pohlídat správné držení těla), stoje na rukou s a bez dopomoci s oporou o zeď, přemety stranou, rovnovážné cviky s delší výdrží 3-5 sekund, poskoky, nůžky bez obratů, silové cviky do délky trvání 30 vteřin, složitější skoky přes švihadlo jako je vajíčko, koníčky a dvoj švih

Plavání: osvojování si plaveckých stylů prsa, kraul, znak včetně splývání

 

Doporučení pro sestavování lekcí pro věkové kategorie 6-9 let

V úvodu tréninku seznamte děti s náplní hodiny – co budete dělat, proč to budete dělat a jaký je cíl. Při učení postupujte od jednoduchých pohybů (a po jejich zvládnutí) ke složitějším pohybovým řetězcům. Cvičení zkoušejte v různých obměnách a postupně zvyšujte jeho náročnost. Využívejte pomůcky, které děti zaujmou a udrží jejich pozornost, k tomu můžete využívat například i hudební doprovod. Nešetřete pochvalou. Stěžejní je, co děti zažijí a co se naučí nového. K oblíbeným pomůckám patří: kužely, kloboučky, švihadla, lana, bosu, tenisáky, tunely, koordinační žebříky.

Při tréninku se zaměřujte především na rozvíjení rychlostních a koordinačních schopnosti. I když většina tréninků beachvolejbalu, stejně jako u volejbalu, probíhá ve skupinách, je nutné se snažit přistupovat ke každému dítěti individuálně. Podle potřeby do tréninku zasahujte – zastavujte, obměňujte, opravujte. Při radách, které dětem dáváte, se snažte, abyste jim říkali, co mají a neříkali, co nemají dělat. Lépe si pak zapamatují a ukotví daný pohyb nebo radu.

 

U dětských kategorií by trenér měl při tvorbě tréninků zohlednit jak kalendářní, biologický tak i sportovní věk dítěte, což je důležité až do juniorských kategorií.

• Kalendářní věk (kolik je dítěti let)

• Biologický věk (stupeň vývoje dítěte)

• Sportovní věk (jak dlouho dělá dítě sport)

 

Závěrem:

V tréninkovém procesu se soustřeďte na všestranný pohybový rozvoj, kdy využíváte širokou zásobárnu pohybů, které jsou předpokladem pro rozvoj pozdější speciální koordinace. Čím více děti zvládají pohybů, tím lépe se učí pohyby nové. Volte přiměřeně náročná cvičení a postupně zvyšujte složitost. Připravte si obměny a zvyšujte koordinační náročnost. Děti se učí hlavně napodobováním. Nebojte se zastavit hodinu a zjednodušit cvičení nebo hru. Do tréninku zařazujte hry s jednoduchými, nebo zjednodušenými pravidly (vybíjenou, přehazovanou nebo plážový fotbal). Pokud je na hřišti po tréninku prostor, nechte děti volně hrát. Myslete na to, že osobní zkušenosti a prožitky mohou nabízet silný emoční prožitek a jsou více jak slovní pravidla.

 

Zpracoval Mgr. Jan Chalupa, PhDr. Rostislav Vorálek, Ph.D.