Metodický dopis č. 19 – Podání III.

Obsahem jsou metodické poznámky k nácviku herní činnosti jednotlivce – podání u dětí.

U dětí je třeba mít na paměti, že ty tráví celý den ve školních lavicích, a když pak odpoledne nebo večer přijdou na trénink, jejich vnímání je omezené. Během víkendu se schopnost koncentrace zvýší a jsou schopny přijímat řadu informací. Zvýšenou koncentraci je možné očekávat i v období prázdnin, kdy se děti mohou věnovat především pohybové aktivitě. Ve školním roce je tedy vhodné při tvorbě tréninkové jednotky zakomponovat nácvik na její začátek. Pokud je již podání částečně osvojeno, je možné jeho zařazení do tréninku v různých částech (na začátku, v průběhu či na konci).

Dále je třeba mít na mysli, že herní cvičení, používaná při nácviku podání, mají většinou statický charakter. Je tedy nutné střídat je s cvičeními dynamickými, aby se intenzita tréninku příliš nesnížila. Zvýšení intenzity však nesmí být na úkor kvality provedení podání.

Jelikož nácvik podání má do určité míry monotónní charakter, je možné snížení zájmu hráčů o pohybovou činnost. Doporučujeme proto častěji používat soutěživé formy herních cvičení.

Nácvik a trénink podání spojujeme s nácvikem příjmu podání. To je však možné až u technicky vyspělejších hráčů, kteří dokáží přesně umísťovat podání.

Vrchní podání plachtící

Při nácviku plachtícího podání si musíme uvědomit, že zvládnutí jeho techniky je obtížné. Musíme se spokojit se skutečností, že míč nebude po několika tréninkových lekcích stoprocentně plachtit, ale bude mít částečnou rotaci. Teprve po delší době dokáží hráči zvládnout toto podání dokonale – to znamená, že míč ve vzduchu vůbec nerotuje a letí dostatečnou rychlostí do místa, které si podávající hráč vybral.

Vrchní rotované podání ve výskoku (smečované)

Nácvik smečovaného podání je možné provádět pouze s hráči vyšší výkonnosti. Zaměřujeme se při něm na následující kroky:

a) nácvik nadhozu s rotací, kdy hráč musí zjistit, který druh nadhozu mu nejlépe vyhovuje

b) nacvičit optimální délku rozběhu a odrazu

c) provádět smečované podání jako celek zpočátku bez umístění, později s úkolem umísťovat podání do vymezených prostorů

d) provádět smečované podání „tzv. na riziko“, co se týče razance rychlosti letu míče

 

Postupné řazení cvičení pro nácvik a trénink podání:

• podání z kratší vzdálenosti od sítě a následné vzdalování až za koncovou čáru

• podání z jednoho místa za koncovou čarou

• podání z určených míst za koncovou čarou

• podání za koncovou čarou hřiště umisťované do určených zón hřiště (větší cíle)

• podání za koncovou čarou umisťované na stanovené menší cíle (např. žíněnka, židle)

• podání za koncovou čarou hřiště, se snahou odbít míč prostorem ohraničeným horní páskou sítě a pásem nataženým zhruba metr výše zavěšeným na anténkách. Účelem je přimět podávajícího provádět podání v nižší výšce nad sítí

• podání za koncovou čarou hřiště, umísťované do zón obsazených jedním nebo oběma hráči určenými pro příjem. Účelem je ověřit si reálnou účinnost na protihráčích

• podání za koncovou čarou s následným naběhnutí do svého pole a zaujmutím příslušného obranného postavení

 

Příklad cvičení formou soutěže:

Každý hráč začíná s maximálním počtem 21 bodů a cílem hry je získat 0 bodů.

-  pokud hráč při podání chybuje, podá mimo pole, tečuje síť, získává navíc + 1 (trestný) bod

-  pokud hráč zasáhne střed hřiště, neodečítá se nic

-  pokud se podaří zasáhnout určitou zónu – odečítají se 3 body

U cvičení doporučujeme stanovení časového limitu.

 

Zpracoval PhDr. Rostislav Vorálek, Ph.D.