Metodický dopis č. 11 - odbití "bagrem"

Metodický dopis podává informace o nácviku způsobu odbití bagrem (tzv. odbití obouruč spodem), pomocí něhož se provádí především přihrávka podání, vybírání útočného úderu soupeře a nahrávka. Cílem nácviku a následně tréninku je, aby hráč zvládl odbití obouruč spodem v ose těla, mimo osu i přes hlavu, a to jak na místě, tak po pohybu i pod úhlem. 

Popis techniky odbití míče obouruč spodem v ose těla  

Hráč stojí ve volejbalovém střehu (obr. 1), kdy nohy pokrčené v kolenou jsou v širším stoji rozkročném, jedna je předsunuta o něco dopředu.  Trup je mírně předkloněn, hlava vzpřímena a váha přenesena na přední část chodidel. Paže jsou mírně ohnuté v loktech a upažené.                                                                                                       

Těsně před kontaktem s míčem se v loktech napnuté nebo nepatrně pokrčené paže spojují tak, že jedna ruka se vloží hřbetem do dlaně druhé ruky, prsty obou rukou se položí kolmo přes sebe a palce těsně vedle sebe seshora na prsty. Takovéto spojení rukou umožní správnou polohu předloktí, zejména jeho vytočení vně. Předloktí jsou přitisknuta co nejvíce k sobě, aby míč mohl dopadnout na poměrně velkou plochu, zápěstí mírně ohnuté směrem k zemi. Nohy se ohýbají v kolenou.

Odbití začíná kontaktem míče s horní polovinou předloktí natažených paží. Zároveň se nohy zvolna natahují a činnost je zakončena mírným pohybem paží proti míči.

Pro směr a křivku dráhy letu odbíjeného míče je důležitý sklon paží, který je určován směrem a úhlem, pod nímž míč přilétá na hráčovy paže, jakož i směrem a vzdáleností cíle, kam má hráč míč dopravit.

 

Obr. 2a, b Spojení rukou při odbití a místo kontaktu míče s pažemi 

Obr. 3 Pohyb hráče při odbití obouruč spodem v ose těla

Výše je popsána technika v ose těla, to znamená, že hráč má při odbití míč před tělem. Mnoho herních situací si však vyžaduje odbíjet míč mimo osu těla. Je to v případech, kdy letí velkou rychlostí mimo hráče či za něj. Tehdy se hráč nestačí včas přesunout k míči, nebo musí odskočit před ním do strany a odbít ho vpravo nebo vlevo vedle těla.  

 

Odbití míče obouruč spodem mimo osu těla

Můžeme rozdělit na několik druhů:

– odbití blízko těla

Popis (odbití vpravo):Při odbití je levá noha mírně vpředu, trup se uklání doprava a spojené, natažené paže se vytočí tak, aby obě byly v jedné rovině ke kolmici dráhy přilétajícího míče.

– odbití před tělem v úkroku

Popis (odbití vpravo): Hráč zahajuje pohyb úkrokem pravé nohy a jejím pokrčením. Trup se ve vzpřímené poloze posune doprava nad ukročenou nohu. Odbití je provedeno před tělem s tím, že osa ramenní je stále kolmá na směr odbití.

 – odbití vedle a za tělem v úkroku

Popis (odbití vpravo): Hráč se po úkroku pravou nohou, kterou pokrčí, snaží posunout trup směrem doprava nad ukročenou nohu. Nestihne-li zasáhnout míč před tělem, proběhne kontakt s míčem vedle těla, kdy osa ramenní by měla být kolmo na směr odbití. V případě, že se míč dostane za tuto rovinu, tlačí hráč levé rameno dolů a pravé dopředu a nahoru. Do odbití se zapojí rotace trupu a částečně i pohyb paží. Noha, která je na straně odbití se posouvá vzad a vzdálenější je oporou.

 

Poznámky: U mladých začínajících hráčů je třeba učit a zdůrazňovat, aby se rychle přesunuli do příslušné strany a odbíjeli míč v ose těla. Pokud na tuto skutečnost nebudeme dbát, hráči ve většině případů projeví svou vrozenou pohodlnost a raději, než aby provedli rychlý přesun stranou (na který mají dostatek času), odbijí míč mimo osu těla. Zároveň je však nutné, aby se hráči učili již v žákovském věku i techniku odbití míče mimo osu těla a dokázali ji používat. V začátcích nácviku je důležité, aby trenér při provádění cvičení určoval, jakou techniku odbití obouruč spodem mají hráči používat. Později po základním zvládnutí obou technik se sami hráči rozhodují, kterou použijí.  

 

Příklady cvičení – metodická řada

1. Hráč provádí celý pohyb používaný při odbití obouruč spodem bez míče. Kontroluje si správné provedení pohybu.

2. Hráč se přemísťuje vpřed, vpravo, vlevo i vzad do vzdálenosti 2–3 m. Po pohybu zaujme volejbalový střeh a provádí pohyb jako při odbití obouruč spodem bez míče.

3. Hráč stojí ve středním volejbalovém střehu. Spoluhráč mu přikládá míč na předloktí natažených paží a ten provádí celý pohyb jako při odbití obouruč spodem.

4. Jeden hráč nahazuje míč druhému do výše kolen či mírně pod ně, ten jej odbíjí zpět obouruč spodem. Míč je nahazován volně ze vzdálenosti dvou později až čtyř metrů.

5. Dvojice hráčů ve vzdálenosti 4–5 m od sebe si odbíjí míč. Jeden odbitím obouruč vrchem (již učená dovednost) a druhý obouruč spodem. Následně oba obouruč spodem.

6. Dvojice hráčů si odbíjí míč odbitím obouruč vrchem nad sebe a následně obouruč spodem na spoluhráče.

7. Ve dvojici jeden z hráčů hází nebo odbíjí míč obouruč vrchem vyšším a nižším obloukem (obměna – prudce a volně) na druhého, který se jej snaží obouruč spodem vrátit co nejpřesněji zpět.

8. Dva hráči stojí ve vzdálenosti 2 m vedle sebe a odbíjejí postupně míče (každý má svůj) obouruč vrchem na třetího, který je proti nim. Ten je vrací odbitím obouruč spodem. 

9. Dva hráči stojí naproti sobě ve vzdálenosti 5 m. Jeden nahazuje (odbíjí) míč přibližně do poloviny vzdálenosti, která je mezi nimi. Druhý jej po přesunu odbíjí bagrem zpět. Následuje obměna, kdy hráči jsou od sebe 3 m. Hráč s míčem ho nahazuje 1-1,5 m za druhého, který odstupuje a odbíjí ho zpět. 

10. Dva hráči stojí za sebou, třetí naproti nim ve vzdálenosti 5 m. Cvičení zahajuje první z dvojice hráčů, který odbije na třetího a běží na jeho místo. Třetí vrací zpět druhému a opět běží na jeho místo. Jednoduše řečeno, hráči běží na místo, kam odbili.

11. Tři hráči stojí v jedné rovině. Oba krajní mají míče, které střídavě odbíjejí obouruč vrchem na středního. Ten odbije míč obouruč spodem na jednoho z krajních hráčů, co nejrychleji se obrací a opět odbíjí na druhého.

12. Dva hráči stojí naproti sobě ve vzdálenosti 5 m. Jeden má míč, který nahazuje (odbíjí) přibližně 1,5-2 m do stran (nejdříve doprava, doleva, později různě). Druhý se přesouvá a odbíjí ho zpět. Při provádění cvičení je důležité zdůraznit, aby se hráč dostal pod míč (odbití neprobíhal) a co nejpřesněji ho správnou technikou odbíjel zpět.

13. Dva hráči stojí od sebe přibližně ve vzdálenosti 5 m. Jeden má míč, který nahazuje (odbíjí) do různých směrů. Druhý se přemisťuje a odbíjí ho zpět.

14. Hráči (5-8) stojící v kruhu si odbíjí míč obouruč spodem.

 

Poznámky:

• Řada uvedených cvičení se dá provádět jak odbitím v ose těla, tak i mimo osu.
• Po základním zvládnutí techniky tohoto odbití na místě je nutné do tréninků pravidelně zařazovat cvičení na odbíjení po různých druzích přesunů a pod úhlem.

 

Zpracoval PhDr. Rostislav Vorálek, Ph.D.