Chlapci ročník 2003/04 postoupili na čtvrtý evropský šampionát v řadě

Reprezentační družstvo mužů U21 mělo začátkem léta napilno. Čekaly nás dvě velké akce a nebylo jednoduché se na ně připravit, protože část hráčů trénovala s „A“ družstvem mužů a naše příprava proběhla až na začátku července, kdy již kluby netrénují a museli jsme družstvo sestavit v krátké době, bez mezinárodních utkání.  Navíc těsně před odjezdem na mistrovství světa se zranil klíčový hráč, univerzál David Kollátor.  Na MS nakonec i s poraněným kotníkem odjel. Pochvalu zaslouží jak fyzioterapeut Martin Sedlák, který dal Davida do „kupy“, tak přístup hráče, který se popral s bolestí a výpadkem v tréninku.

Na MS v Bahrajnu jsme skončili desátí, a přestože jsme chtěli do „osmičky“ a měli jsme na ní, tak jsme z dané situace vytěžili maximum a jsme s výsledkem spokojeni. Úvodní zápas ve skupině byl ještě ovlivněn zraněním Kollátora a smečaři se vyrovnávali s novinkou – příjmem bagrem po podání. Bohužel hned právě tato první prohra s Belgií nás stála nejvíc, ze skupiny jsme se nedostali do finálové osmičky. V dalších zápasech už ale hráči rostli a jejich hra odpovídala úrovni těch nejlepších osmi. Náš tým pět zápasů v řadě neprohrál a o nejlepší umístění v druhé skupině jsme přišli až prohrou v posledním zápase s Egyptem.

MS U21, Bahrain 2023 v bodech:

• potvrdili jsme příslušnost ke světové desítce
• již třetí RD juniorů v řadě se účastnilo MS U21 a pokaždé se umístilo v TOP 10 (9., 8., a 10. místo)                                                  
• patříme jen mezi pět družstev Evropy, která se na MS kvalifikovala
• hráči dostali do krve dalších osm zápasů nejvyšší úrovně a konfrontovali se světem
• dosáhli jsme v turnaji na pět vítězství
• turnajů se účastnili čtyři hráči kadetské reprezentace a aktivně se zapojili na hřišti

Kvalifikace na ME U22, Lotyšsko

Hned po mistrovství světa mělo družstvo dva dny na přelet z Bahrajnu do Prahy a na přesun do lotyšského Daugavpilsu, místa konání kvalifikační skupiny „C“. Vzhledem k tomu, že jsme se nepřihlásili na předchozí šampionát ME U22, byli jsme zařazeni při losování do posledního koše a přiřazeni k Turecku, Lotyšsku a Ukrajině. Nevýhodou družstva byla únava po osmi zápasech MS a cestování, výhodou byla rozehranost, která se ukázala jako klíčová.

Podařilo se nám soupeře v pořadí domácí Lotyšsko, Turecko a Ukrajina porazit a zajistit si přímý postup na ME U22 v roce 2024 v Nizozemsku. Tím si hráči prodloužili reprezentační kariéru o další rok a pevně věřím, že mnoha z nich to pomůže k rychlejšímu přechodu do seniorského družstva mužů. Tým se zařadil mezi nejúspěšnější ročníky a potvrdil to účastí na evropských šampionátech ve všech kategoriích (U17, U18, U20, U22).   

Co není vidět za výsledky

Výše popisuji konečné akce, ale rád bych zmínil ještě další souvislosti. Družstvu vypadli před šampionátem v Bahrajnu všichni tři smečaři, kteří „táhli“ nároďák celých šest let – Ureš, Jirásek, Fabikovič a na následnou kvalifikaci ME neodcestoval ze zdravotních důvodů ani další smečař Benda a blokař Klajmon. Už dlouho jsem nezažil tolik zdravotních omluvenek těsně před akcí takového významu. Obě akce odehrálo téměř nové družstvo, které jsme doplnili o šest nových tváří a z toho čtyři hráče z družstva Michala Nekoly ročníku 2005. Tím mu na dálku děkuji do Mariboru a přeji úspěch na těžkém turnaji EYOF. Doufám, že mu půjčení hráči vrátí na palubovce to, co nasbírali v jedenácti utkáních vyšší kategorie. Z tohoto důvodu si cením výsledku strašně vysoko! Družstvo získalo už dvě „velké“ medaile – stříbro z ME a bronz z Olympiády mládeže, ale teď se popralo s nepřízní a vybojovalo dva skvělé výsledky. Přál bych mu příští rok, trochu toho volejbalového štěstí. Letos se mu vyhýbalo velikým obloukem.

Rozhodčí na šampionátech

Rád bych ještě zmínil rozhodování na obou akcích. Na MS (FIVB) jsem viděl asi 25 zápasů a za celý turnaj ani jeden zapískaný dvoják (a že tam byly), ani jeden tažený míč na útoku (power ulívka) a hra krásně plynula a nedošlo k žádnému konfliktu, ovlivnění a dohadům v koncovkách setů. Na kvalifikaci ME (CEV) hned v prvním zápase (TUR-UKR) do stavu 7:7 v prvním setu zapískali rozhodčí tři dvojáky a tři tažené míče. A do konce zápasu již situaci na hřišti ani na lavičkách neuklidnili a nezvládli.  Ujednocené posuzování by prospělo všem.

Mistrovství Evropy U17, Černá Hora

Hned po skončení kvalifikace ME U22 jsem přeletěl, stejně jako trenéři Bulharska a Turecka, na ME U17 v Černé hoře, abych doplnil řady našeho realizačního týmu a pomohl Jirkovi Zachovi. Ten usedl na trenérskou židli a přijal nelehkou roli po té, co jsem já družstvo na jaře a začátkem léta na ME připravoval, ale z důvodu souběhu více šampionátů tady nemohl být od začátku. Tady je to úplně jiný volejbal, pracovně ME U17 nazýváme „kinder“ Evropa, pro hráče je to první vstup do velkého mezinárodního volejbalu. Pět let je v úrovni strašně veliký rozdíl, ale není to tak dlouho, co zmiňovaní junioři 2003/04 zahájili svou pouť vyhranou kvalifikací v Mariboru (2019) na ME U17. Věřím, že i hráči ročníku 2007/08 získají na tomto šampionátu cenné zkušenosti, které v dalších letech zúročí. A právě ve zmíněném Mariboru právě teď bojuje Michal Nekola s kadety ročníku 2005/04 na Olympijském festivalu mládeže EYOF. Držím jim palce, ať se jim turnaj vydaří!

Krásné volejbalové léto z Podgorice přeje

Jan Svoboda

foto: FIVB, CEV