Možná jeden z nejdůležitějších roků čeká český mužský reprezentační volejbal. Tři významné akce včetně mistrovství světa, do toho postupná generační obměna a plno dalších výzev. Vše bude mít na starosti trenér Jiří Novák a jeho realizační tým včetně Miloslava Javůrka, vedoucí úseku seniorských reprezentací. „Je třeba, aby mladí prokázali vůli, kvalitu a pracovní morálku. Máme mladé hráče, ale potřebujeme od nich, aby se s volejbalovým světem srovnali co nejdříve. A měli hlavně chuť se s tou mezinárodní konkurencí porvat a intenzivně na sobě pracovat. My jim určitě rádi šance dáme,“ prohlásil Novák.
Kdy začíná reprezentační sezona, kdy přechází do horké fáze?
V první polovině května. Počkáme, až se dohrají všechny ligové soutěže. Doufám, že kluci budou mít čas si po té sezoně trochu srovnat hlavu a pak do toho můžeme najet.
V letošním roce ale toho máte před sebou opravdu hodně – Final Four Zlaté evropské ligy, kvalifikace na mistrovství Evropy a pak mistrovství světa.
Rozhodně. Letos máme tři akce během sezony a každá z nich je velice důležitá. Změnil se totiž formát Evropské ligy, jsme zde tlačení do situace, že si nemůžeme dovolit prohrávat zápasy. V rankingu by nás prohry bolely. Dále potřebujeme uspět ve velkých zápasech, abychom se žebříčkem posouvali dopředu, což nám pak umožňuje lepší výchozí pozici pro účast ve Světové lize. Dá se tak říct, že každý letošní zápas reprezentace je důležitý pro budoucnost.
Takže sezona bude mít obrovský náboj…
Ano, s několika jasnými výhledy. Úspěchy ve Zlaté evropská lize nás přiblíží do Světové ligy, to je ten největší náboj. Pořádáme Final Four, kde chceme uspět. Pokud budeme na místě v rankingu, které nám to zaručí, tak se do Světové ligy dostaneme, což by byla obrovská odměna pro naše reprezentanty. A myslím, že mají na to si tuto soutěž zahrát. K ní nám ale přiblíží jenom dobré výsledky. Chceme se dostat na mistrovství Evropy, čekají nás dva zápasy v rámci kvalifikace. Ty musíme vyhrát. A pak mistrovství světa, na kterém jsme naposledy byli v roce 2010. Tam bude můj osobní cíl postoupit ze skupiny.
V rankingu zemí jsme na 18 místě. Jak se dostat do top 10, které zaručuje například postup na olympijské hry výhledově?
Každý rok, když se nám povede vylepšit o jedno místo v žebříčku, tak je to skvělé. V Evropské lize jsme nasazené jedničky, což je sice dobře, ale zároveň to znamená, že nám každá prohra body ubere. Na tohle si musíme dávat pozor. Abychom nabrali hodně bodů, tak musíme udělat úspěch na velké akci nebo se dostat do Světové ligy, kde bychom byli v pozici outsidera, a každá výhra by nám přinesla body. Cesta primárně vede ve vítězství ve velkých zápasech, například na mistrovství světa. Myslím, že letošní reprezentační sezona bude mít velký náboj.
Jak jako trenér pro reprezentaci využíváte období klubové sezony?
Jakmile skončí sezona, tak ji musím vyhodnotit, vytvořit report. Pak sledujete hráče, řešíte jejich zdravotní stav, jste jim k dispozici. Začneme s manažerem reprezentací připravovat program na příští sezonu… Práce je hodně. Jsem s kluky v kontaktu, vydávám se po Česku, abych kluky viděl na živo. Byl jsem třeba také v Polsku. Kluci, kteří hrají v Portugalsku, tak hráli evropský pohár na Kladně, což mi ulehčilo cestování.
A v jaké fázi je sestavování realizačního týmu a hráčů?
My na papíře nějaká jména máme, s většinou kluků jsem mluvil. Obvolám je, pak vše vyhodnotíme na svazu a učiníme rozhodnutí.
Na jakých pozicích si myslíte, že máme trochu problém?
Na nějakých pozicích máme výběr hráčů větší, na nějakých nám zase schází dostatek zkušeností. U nahrávačů nám chybí zkušenost, protože starší kluci jako Jakub Janouch se už chtějí věnovat rodině. Budeme muset zapojit mladé hráče, kteří zkušenosti určitě nasbírají časem. Potřebujeme, aby se k tomu postavili čelem a ukázali, že na mezinárodní úroveň mají kvalitu.
Je potřeba tým hodně obměnit nebo ještě máme dostatek zkušených hráčů?
Stav obměny je přirozený, nejde to tlačit na sílu, protože máme za zády ranking. Je potřeba, abychom dělali dobré výsledky. Nemůžeme to pojmout tak, že vezmeme deset mladých na dva roky, budeme s nimi pracovat a pak uvidíme. Je třeba, aby mladí prokázali vůli, kvalitu a pracovní morálku. Máme mladé hráče, ale potřebujeme od nich, aby se s volejbalovým světem srovnali. Co nejdříve. A měli hlavně chuť se s tou mezinárodní konkurencí porvat a intenzivně na sobě pracovat. My jim určitě rádi šance dáme.
Vždycky byl ukazatelem kvality českého volejbalu také počet hráčů v zahraničních ligách. Jak si na tom teď stojíme?
No, nemáme tolik topových hráčů v zahraničních klubech, jako jsme měli v minulosti. Taková je realita. Máme okolo pěti osmi hráčů, kteří hrají ve špičkových klubech a mají v něm dobře vybudovanou pozici. Podávají dobré výkony. Ale období, kdy jenom ve Francii bylo dvacet českých hráčů, je pryč. Problém také je, že v českých předních týmech ubylo domácích hráčů. Je tam převaha cizinců, minimálně na hřišti. To bych řekl, že je zásadní problém. Dříve jsme disponovali větším počtem hráčů, kteří měli silnou roli. Ale také v české lize týmy neměly tolik cizinců, dnes se ten poměr mění. Já to rozhodně nekritizuji, vnímám aktuální trendy. Kvalita ligy se rozhodně zvyšuje, ale pak počítejme také s určitými dopady na reprezentaci. Dále také potřebujeme, aby naši hráči měli větší hlad se prosazovat v zahraničních ligách a nebáli se toho.
A proč to aktuálně drhne? Chybí současné generaci větší dravost si vybojovat místo jinde než v Česku?
Nebo potřebují čas, aby na to sami přišli. V minulosti to bylo pro nás hlavním cílem, sport byl vždycky jasně na prvním místě v rámci zájmů. Jenže dříve nebylo 45 televizních kanálů nebo streamů, nebyly sociální sítě. Měli jsme jenom sportovní aktivity. Bylo to jednoduší. Ale teď to mají těžší v tom, že se musí prosadit v naší lize v těžší konkurenci. Stává se, že třeba dvacetiletý kluk má několik let hluché místo, než se dokáže prosadit ve svém klubu. To je také fakt.
Je těžší se dostávat do zahraničních týmů oproti minulosti?
Když je člověk dobrý, tak si ho agenti najdou. Dneska to mají jednoduší, protože každý hráč má svého agenta, který rozprostře sítě. Je placený za to, že jim nějaký klub najde. To za nás nebylo. My se potkávali na turnaji nebo jsme se museli hodně prosadit v domácí lize, aby si nás někdo všiml. Případně uspět v evropských pohárech. Nemyslím si, že samotný proces dostat se ven je složitější. Motivace mohou být také prostředky, protože člověk si může volejbalem vytvořit slušné zázemí pro život.
Jsou teď nějaké nové trendy v rámci strategií a hry samotné?
Jednou za dva tři roky se objeví nějaká nová věc ve hře. Pak přichází vyhodnocení, proč se tak stalo. Jaké to má plusy nebo mínusy. Nejenom my, ale také všechny týmy to zapojují do své hry. Pokud je potřeba změnit styl v závislosti na údajích a hře soupeře, tak to dokážeme. Nejsme uzavření do našeho jednoho stylu hry, snažíme se kluky rozvíjet ve všech možných činnostech, abychom měli sílu, a když je nutné na něco zareagovat, tak abychom toho byli schopní.
A změnily data a analýzy nějakým významným způsobem přípravu na zápas?
Určitě. Je třeba být připravený na hru soupeře, není to jenom tím, že se díváme na video a podle pocitu se nastaví strategie hry. Takhle už to dávno nefunguje. Teď je všechno podložený daty, hráči to mají rádi. Pomáhá jim to. Je to dneska jedna z důležitých částí. V Česku jsme v tom na velmi dobré úrovni, dělají to specializovaní lidi. Data, které mi potřebujeme, nám kluci zajistí.
Jak vás práce baví v porovnání s klubovou scénou?
Reprezentace je trochu jiný svět. Vyšší level, vybíráte z nejlepších hráčů, které máte v zemi. Je to hrozně obohacující, protože každý hráč má svůj názor, spousta věcí je potřeba diskutovat. Je to nejvyšší level, co může být.
Autor: Jiří Uhlíř
Aero Odolena Voda – VK Lvi Praha 0:3 (20:25, 23:25, 19:25), VK Jihostroj České Budějovice – VK ČEZ Karlovarsko 0:3 (26:28, 20:25, 22:25)
Saint-Nazaire VB Atlantique (FRA) – VK Jihostroj České Budějovice 3:0 (25:19, 25:18, 25:18)
PVK Olymp Praha – VK Dukla Liberec 0:3 (23:25, 18:25, 24:26) – do finále postupuje Dukla Liberec
VK Jihostroj České Budějovice – Sir Sicoma Monini Perugia (ITA) 0:3 (25:27, 22:25, 16:25)
ženy - semifinále: VK Královo Pole – VK Šantovka Olomouc UP 3:1 (21:25, 27:25, 25:23, 25:20) - do finále postupuje Královo Pole muži - 4....
chlapci – Maribor (SLO): finále: Slovinsko – Česko 0:3 (14:25, 12:25, 24:26) dívky – Zadar (CRO): o 3. místo: Slovinsko – Česko 3:0 (25:16,...