Královéhradeckému nahrávači ani zlomenina nezabránila startovat na ODM

Představte si, že máte pár týdnů do Olympiády dětí a mládeže, na kterou jste se svým výběrem trénovali přes půl roku. Kluci jsou den ode dne sehranější a vy se těšíte, co na největší české sportovní akci mládeže vaši volejbaloví svěřenci předvedou. Když vtom se dozvíte, že klíčový hráč si na mistrovství republiky zlomil malíček. A s tímto zraněním se volejbal hraje jen těžko. Nebo že by to bylo jinak?

Přesně taková situace potkala trenéry královéhradeckého volejbalového výběru Ondřeje Kodyma a Martina Moravce. Hlavní nahrávač Lukáš Radina si na republikovém turnaji zlomil prst na levé ruce. Je jasné, že trenér musí s případnou absencí hráčů počítat. Role nahrávače však byla, je a bude velmi specifická. Týmy nejčastěji trénují právě s hlavní náhrou, aby se dokonale sehrály a na hřišti hráči o sobě v každém okamžiku věděli.

Schyluje se k prvnímu zápasu, na postu po zraněném spoluhráči se objevuje hráč s číslem 9, kapitán Ondřej Kinský. Na turnaji měl původně hrát na postu univerzála. Svůj první zápas v rámci Olympiády dětí a mládeže odehrají Východočeši proti výběru z Plzně. Hradečtí fanoušci vkládají do týmu velké naděje, tenhle zápas by měl být podle nich jedním z těch jednodušších. O problému s malíčkem samozřejmě vědí, přesto věří, že to výběr zvládne. Svou podporu vyjadřují hlasitým skandováním, Plzeňští však mají na tribuně početní převahu.

Lukáše Radinu, nahrávače se zlomeným prstem, byste v hledišti hledali marně. Sedí totiž připravený v dresu na lavičce pro náhradníky. „Vzali jsme ho s sebou, ale pinkat nemůže,“ vysvětluje hlavní trenér Kodym. „Měl to tři týdny v sádře, teď ji má první týden dole. Na herních činnostech týmu je to samozřejmě znát, když se vám zraní jednička na náhru, ale proto je nás tady tolik. Vzájemně si pomůžeme a situaci vyřešíme.“  Na palubovku se Lukáš první zápas nedostal a Královéhradečtí prohráli po napínavé koncovce druhého setu 0:2. „Kluci hráli úplně bez zápalu, takhle je neznám,“ konstatuje otec jednoho z hráčů.

Stejný názor má po prohraném zápase i nový nahrávač Ondra. „Nebyli jsme koncentrovaní, proto se nám nedařilo.“ Svou novou pozici na nahrávce přijímá s klidem. Na tomto postu trénuje ve svém mateřském oddíle. Není to pro něj tedy nic nového. „S klukama jsem moc sehraný nebyl, měli jsme na to jen dva týdny, ale myslím, že to všechno zvládáme dobře. To, že tu s námi Lukáš může být, je prostě skvělý.“

Lukáš Radina optimismus rozhodně neztrácí. Hrát chce, i kdyby měl jen podávat. „Trenér říkal, že bych mohl třeba na libero, příjem by ruce vadit neměl. To, že nenahrávám, mi nevadí, jen mě mrzí, že tým přišel zároveň o hlavního univerzála, který teď musí nahrávat místo mě.“ 

Do druhého zápasu si už Lukáš oblékl dres libera, stáhl si prsty tejpovací páskou a byl připraven nastoupit. Když se rozcvičoval se zbytkem týmu, tak by asi nikdo nepoznal, že měl ještě před pár dny ruku v sádře. Svému týmu pomohl pár kvalitními příjmy a dokázal, že zlomený malíček pro něj není žádnou překážkou, přesto zápas proti Praze královéhradečtí reprezentanti po vyrovnaných koncovkách prohráli 0:2.

Autor: Kateřina Jaklová, foto Olympijskytym.cz/Matěj Pašek