Na domácím turnaji Bronzové ligy národů paravolejbalistů věří Bernat v úspěch

Jedenatřicetiletý bývalý hokejista Roman Bernat povede znovu jako kapitán české paravolejbalisty do bojů Bronzové ligy národů v paravolejbale. Tu chtějí vybojovat i pro nedávno zesnulého spoluhráče.

Turnaj se hraje ve sportovní hale v pražských Kbelích od 4. do 6. října 2024 a reprezentace mužů se v základní skupině utká s Estonskem, Velkou Británií, Gruzií a také Francií. „Všechny soupeře dobře známe a víme, že jsme schopni je porazit. Na druhou stranu, jsme všichni na více či méně podobné úrovni a každý zápas je tak pro nás nevyzpytatelný. Ostatně, to je vidět i z výsledků Bronzové ligy z minulých let, kdy jsme dva ročníky za sebou vyhráli a vloni jsme skončili až pátí. Nejvíce vyhecované zápasy sehráváme tradičně s Francií, takže předpokládám, že ani tentokrát tomu nebude jinak. Navíc francouzský tým se nedávno účastnil paralympijského turnaje a o to větší to pro nás bude výzva. Ambice máme samozřejmě ty nejvyšší,“ říká Roman Bernat a věří, že se svými spoluhráči před domácími fanoušky dosáhne opět na některou z medailí.

Příběh Romana Bernata před dvanácti lety zasáhl nejen hokejové fanoušky. Tehdy osmnáctiletý hokejista během letní přípravy s extraligovým kádrem Českých Budějovic skončil pod koly nákladního auta a přišel o nohu. Ani přes svůj hendikep na sport nezanevřel a společně s Kristýnou Vackovou, první trenérkou mužské reprezentace, stál před osmi lety prakticky u zrodu paravolejbalu v České republice. „Zatím se samozřejmě nemůžeme srovnávat s evropskými top týmy, kde se tento sport hraje leckdy třeba 40 nebo 50 let, ale myslím, že jsme za tu dobu udělali adekvátní posun kupředu,“ myslí si kapitán paravolejbalové reprezentace. „Paravolejbal je nesmírně dynamický sport a, i když se mi občas zdá, že jsme se od našich začátků příliš neposunuli, když pak vidím nějaké záznamy z našich zápasů, musím uznat, že opak je pravdou. Sice je pro nás těžké nacházet nové spoluhráče, ale v současné době bych řekl, že máme slušně nakročeno do budoucna, jelikož máme opravdu velmi mladý tým s potenciálem růst. Doufám, že se nám to bude dařit,“ přeje si Bernat.

Proč se vlastně Roman Bernat tehdy po úraze rozhodl ze všech sportů právě pro v ČR teprve vznikající paravolejbal? „Zaujala mě jeho nesmírná dynamika, kterou vnímám jako odlišnost od ostatních kolektivních parasportů. Navíc nepotřebujete žádnou speciální pomůcku jako například vozík. Je to sport jednak o rychlosti pohybu, jednak o technice a především týmovosti. Možná i to jsou společné rysy právě s hokejem, který jsem hrával dřív.”

Jeho slova potvrzuje i další z reprezentačních opor Filip Zawada, jedenadvacetiletý bývalý fotbalista, kterému tragická událost změnila život teprve před rokem, kdy mu po nešťastné náhodě a zásahu loveckou zbraní musela být amputována noha. „Paravolejbal nás učí spolupracovat a posouvat své hranice. Je zábavný díky rychlosti a týmovému duchu, ale vyžaduje také přesnost a rychlé reakce. Pokud jde o zkušenosti, které můžu využít z fotbalu, tak je to herní přehled, rychlost rozhodování a týmová spolupráce, i když se v paravolejbalu uplatňují trochu jinak,” přibližuje paravolejbal Zawada.

„Celý život jsem se věnoval týmovému sportu a můj osobní týmový duch si myslím nedokáže představit, že bych se raději věnoval některému z individuálních sportů. Vždycky jsem raději dělal vše v partě lidí, se kterými je sranda,“ doplňuje ještě Bernat s úsměvem.

Ne vždy má ale on a jeho spoluhráči k radosti důvod. Reprezentační tým bohužel před měsícem přišel o spoluhráče, teprve pětadvacetiletého Jakuba Veselého, jenž podlehl nemoci, se kterou dlouhá léta bojoval. „Ztráta Kuby Veselého nás všechny obrovsky zasáhla. A to nemyslím ani tak z hlediska sportu, jako z pohledu ztráty kamaráda, se kterým jsme všichni trávili i spoustu času mimo volejbal. Samozřejmě jsme všichni věděli, že je Kuba vážně nemocný, ale on byl typ člověka, který vás přiměl k tomu, že jste si dlouhé roky ani nepřipouštěli, že se vůbec něco děje,“vzpomíná Bernat a podobně mluví i trenér Radek Hacaperka: „Kuba byl neuvěřitelný bojovník, a kdykoli mu jeho stav dovolil se k nám připojit, dával do toho všechno. Ten, kdo ho neznal, by jen těžko poznal, s čím se pere. Kuba se k nám připojil před pěti lety. Podobně jako většina z nás byl v důsledku onkologického onemocnění amputář. Měl nejen neuvěřitelnou vnitřní sílu, ale byl také sportovně a pohybově velmi nadaný. Bohužel se jeho stav letos na jaře začal rychle zhoršovat a Kuba v srpnu zemřel. Inspirace Kubovým osudem je také velkou motivací pro pražský turnaj.“

„Původně jsme mysleli, že na tomto turnaji bude Kuba ještě s námi, alespoň na střídačce, ale bohužel už se nám tohle přání nesplnilo. Doufáme, že si ty okamžiky v reprezentaci užíval, a my se budeme snažit užít turnaj tak, jako kdyby tu byl s námi,“ slibuje Roman Bernat.

Společně s reprezentací mužů se v pražských Kbelích představí také reprezentace žen ve Stříbrné lize národů v paravolejbale. „Pro ženský reprezentační tým to bude vůbec poprvé, kdy se zúčastníme takhle významného turnaje. Soupeřky jsou pro nás zatím velkou neznámou, herně jsme se zatím potkaly pouze s týmem Velké Británie. Rozhodně se chceme poprat o nějaké hezké umístění, ale mnohem cennější pro nás budou nasbírané zkušenosti,“ je si vědoma kapitánka Petra Žáková. Ta se jako jediná ze zmiňovaných věnovala volejbalu už před svým úrazem. „Volejbal jsem hrála od svých šesti let až do roku 2012, kdy jsem vinou úrazu přišla o nohu. V té době ale ještě paravolejbal v České republice prakticky neexistoval, až o dva roky později se ho pokusila založit Kristýna Vacková, tehdy ještě Kůtová. Když jsem tehdy na protetice viděla letáček lákající na paravolejbal, byla pro mě jasná volba se s Kristýnou spojit. Tehdy se nás scházelo jen pár nadšenců na trénincích v Praze, přičemž jen dva jsme byli hendikepovaní – já a Roman Bernat. Od té doby se paravolejbal v České republice velmi posunul. Nyní už se trénuje v Praze, Brně a Českých Budějovicích. V roce 2018 se podařilo založit mužskou reprezentaci a v roce 2023 ženskou reprezentaci. Pevně věřím, že i díky Lize národů probíhající v Praze, se nám podaří zaujmout více žen a rozšířit tak hráčskou základnu.”

Reprezentace žen se v rámci Stříbrné ligy národů utká s Francií, Nizozemskem, Velkou Británií a Chorvatskem. Trenérka ženské reprezentace Kristýna Vacková, která stojí za celým projektem paravolejbalu v České republice, bude na lavičce chybět, protože s manželem očekávají přírůstek do rodiny, takže je výhodou, že se turnaj mužů i žen bude hrát na jednom místě a reprezentantky povede dvojice trenérů mužské reprezentace Radek Hacaperka s Milanem Vackem, jen si prohodí role hlavního trenéra a asistenta.

Všichni se shodují, že by rádi hráli před zaplněnou halou. Vstup na všechna utkání Bronzové ligy národů v paravolejbale mužů i Stříbrné ligy v paravolejbale žen je zdarma. Pro fanoušky je to určitě jedinečná příležitost seznámit se s paravolejbalem jako takovým, protože tento sport hendikepovaných zatím ještě není v České republice moc rozšířený a já často dostávám otázku, jak se vůbec volejbal sedících hraje. Zároveň nám podporující publikum pomůže vytvořit příjemnou atmosféru, zbavit nás nervozity a „vyhecovat nás“. Jak jsem již zmínila, je to pro nás první velká akce s mezinárodní účastí, vstupujeme do ní s obavami, zdali jsme dostatečně sehrané a připravené na tento typ soutěže, ale jednou jsme se rozhodly hrát za reprezentaci, tak je na čase poměřit síly se zahraničními soupeřkami a nabrat zkušenosti,“říká PetraŽáková.

V plnou halu doufají i Bernat se Zawadou. „Máme letos jedinečnou možnost předvést se před domácím publikem, na což se ohromně těšíme, a je super, že nám Český volejbalový svaz umožnil uspořádat takovouto událost. Hrát s diváckou kulisou je vždy úplně jiné než před prázdnou halou. Každé zaplněné místo na tribuně nám dodává potřebnou energii zejména v obtížných momentech zápasu, navíc když víme, že ti fanoušci přišli povzbudit právě náš tým a radují se s námi z každého uhraného bodu,“ přeje si Roman Bernat. „Pro mě to bude teprve třetí turnaj v paravolejbale, takže se těším na každý zápas. Je to poměrně specifický a náročný sport, který dokáže být pro diváky velice zajímavý. Určitě bychom byli rádi, kdyby nás přišlo podpořit co nejvíce lidí. Přeci jen hrajeme doma a bylo by fajn mít podobnou domácí atmosféru, jakou kluci zažili před rokem ve Francii, kde na jejich zápas s domácími přišlo okolo dvou tisíc fanoušků,” doufá Filip Zawada.

Bronzová liga národů v paravolejbale mužů a Stříbrná liga národů v paravolejbale žen se konají za výrazné podpory Národní sportovní agentury. Vstup na zápasy je zdarma. Všechna utkání bude možné sledovat na VOLEJ.TV. Ambasadory turnaje jsou Jan Štokr a Aneta Havlíčková, skvělí volejbalisté posledních dekád.

Soupiska týmu mužů pro turnaj Bronzové ligy národů v paravolejbale:

• Jiří Spielvogel
• Radek Berky
• Roman Bernat
• Ladislav Bárta
• Radek Hacaperka
• Martin Kadavý
• Petr Pavlis
• Roman Stejskal
• Milan Vacek
• Jakub Zachoval
• Filip Zawada
• Adam Šimonek
  

Soupiska týmu žen pro turnaj Stříbrné ligy národů v paravolejbale:

• Dagmar Trollerová
• Sára Brandtová
• Michaela Hodinová
• Marie Horňáková
• Kateřina Jedličková
• Jitka Klíčová
• Štěpánka Kmoníčková
• Jana Truněčková
• Petra Žáková
• Lenka Štěrbová

Realizační tým:

• Radek Hacaperka – trenér
• Milan Vacek - trenér
• Jan Pleticha - asistent trenéra
• Zuzana Rousová – terapeutka

Autor: Štěpán Sedláček